Nejlepší vtipy

Zahrádkář řekl synovi, ať podepře rajčata a šel si na chvilku zdřímnout do chaty. Za pár minut za ním mladej přijde a stěžuje si: „Už ty rajčata podpírám snad půl hodiny a nic! Jak dlouho je mám ještě držet?”

Po svatební noci novomanžel vstane a jde do kuchyně, kde mu již novomanželka připravila snídani. Muž nevyhlíží zrovna spokojeně. Zasedne ke stolu, usrkne kávy a zabručí s úšklebkem: „... a kafe taky neumí!”

Ptají se lorda, jak přišel ke svému bohatství a on vypráví: "Když jsem připlul do Státu, tak jsem měl 20c, koupil jsem tedy za ně jedno jablko, vyleštil jej a prodal za 60c, za ně jsem koupil 3 jablka, vyleštil a prodal je za 1,80 dolaru. A tak to šlo dál a dál, den za dnem, až mi umřel strýc a odkázal mi 20 mld. dolarů."

Ctihodný lord hraje golf. Právě se chystá odpálit míček, když v dálce zazní pohřební hudba a objeví se pohřební průvod. Lord smekne klobouk, přestane hrát a čeká až průvod přejde. Jeho spoluhráč poznamená: "Pane, vy jste úžasný. Oni vyprovázejí na poslední cestu úplně cizího člověka a vy smeknete a přestanete hrát. To je fantastické!" A lord odpoví: "Jak to cizího člověka? Dvacet let mi byla dobrou ženou!"

Nováček potkal svého bývalého kamaráda.
„To je ale náhoda!” zvolal kamarád radostně. „Takové setkání! To se musí oslavit!”
„Ne, nezlob se, kamaráde, ale dnes to nejde. Nemám žízeň...”
„Jak to? Mladý námořník a nemáš žízeň?”
„Ne, já jsem se dneska už dvakrát topil...”

„Říkala jste, abych někam zalezl,” brání se malý pacient, přistižený sestrou na dámských záchodech.

„Pane řidiči, jak jste srazil toho chodce?”
„Nesrazil jsem ho. Dal jsem mu přednost, aby mohl přejít a jeho z překvapení trefil šlak.”

Manželka pošle ráno muže, aby šel do lesa porazit nějakou soušku. Ten se ale napřed staví v hospodě a nezůstane při jedné. O půlnoci se ho číšník ptá: „A kam jdeš?”
„Do lesa na dříví.”
„Teď o půlnoci?”
„No, alespoň vidíš, co mám doma ze ženskou!”

Blondýnka zastavila u semaforu.
„Krásná červená barva,” pokývala hlavou. „To by byly rozkošné lodičky.”
Když naskočila oranžová, pomyslela si, jak by jí slušel jarní kostýmek, k tomu by si mohla vzít zelený klobouček... Tu se znovu objevila červená.
„Tak, to už jsem viděla,” řekla si a vystartovala.

Katolík, Presbyterián a Baptista sedí v rybářském člunu a chytají ryby. Katolíkovi dojdu červy tak se rozhodne ze si dojde na břeh pro zásoby. Vystoupí teda z člunu a po vodě přejde na břeh a pak se vrátí jdouce po vodě. Baptistovi můžou oči vypadnut a říká si: "Ten ale musí mít silnou víru že dokáže jít po vodě". Za chvilku to ještě udělá Presbyterián, opět jde po vodě. Baptista nemůže uvěřit svým očím a cely nesvůj zjišťuje že i jemu za chvilku dojde návnada a bude muset na břeh. Hodnu chvíli se celý nervózní přesvědčuje že i on má přece silnou víru jako Katolík a Presbyterián a tak se nakonec přece jen odváží a vystoupí z člunu. Okamžitě však zmizne pod hladinou... Katolík se otočí na Presbyteriána a říká: " Zdá se, že bratr neví, kde jsou ve vodě kameny..."