Nejlepší vtipy

Nicola Paganini prý řekl jisté primadoně, která si ho chtěla vzít: „Jo, vdát se! A moje housle pak poslouchat zadarmo, že jo?!”

Rok 2150 - Poslední Somálec zemřel hlady, ale vtipy o nich jsou nesmrtelné.

Je ráno. Sluneční paprsky pronikají do zámecké komnaty. V posteli se rozvaluje tlustý žabák a spokojeně pokuřuje. U postele se krčí zmuchlaná princezna a kvílí: „Ty jsi mi lhal!”

Popisek pod fotografií v novinách: „Na fotce Brazilec Kaká...”

Ptají se chlápka u přijímacího pohovoru: „A jakým jazykem mluvíte?”
„Tím, co mám v hubě!”

Čech, Rus a Němec se vsadí, kdo přeskočí věž kostela. Jde Rus a neskočí a řekne: „Do prdele, já to neskočil.”
A z okna vykoukne papež a řekne: „Do prdele se neříká!”
Jde tam Němec a taky to neskočí a zopakuje: „Do prdele, já to neskočil.”
Papež ho opět z okna napomene: „Do prdele se neříká!”
Nakonec tam jde Čech a skočí to. A papež vykoukne a zakřičí: „Do prdele, on to skočil!”

Mladý policista přivádí na stanici spoutanou ženu a hlásí: „Tuhle ženskou jsem sbalil při bankovní loupeži.”
„Vaše nervy bych chtěl mít,” povzdechne si náčelník. „Být u přepadení a ještě se při tom zamilovat...”

„Je Bůh?”
„Není.”
„A kdy bude?”

Blesková válka znamenala, že se bojovalo za bouřky.

Podnikatel přijme pěknou mladou sekretářku. První týden jí místo výplaty dal krásnou sukni, druhý týden zlaté hodinky, třetí norkový kožich a čtvrtý jí zvednul výplatu z prvního týdne.

Školní představení, hlavní aktérka má strašnou trému, a tak jí maminka radí: „Říkej si pořád: nemám trému, nemám trému... Určitě ti to pomůže.”
Vycházející hvězdička přijde na pódium, vezme do ruky mikrofon a povídá: „Dobrý den, jmenuji se Veronika Vyčvachtalová a nemám trému, nemám trému...”

Loterie 1. dubna: „Hlavní výhra 1 000 000 Kč!”
Téhož dne večer, po vyhlášení výherců: „Apríl!”

V letištní hale posedává smutný chlap. Přisedne si k němu starší paní a soucitně se ptá: „Co se vám stalo?”
„Ale, uletělo mi letadlo.”
„No tak si to tak neberte,” utěšuje ho paní, „určitě chytnete další.”
„Ale já jsem pilot!”

Seděj tři ženský v baru. Jedna povídá - ten můj Venca, já mu tuhle sáhla na koule a ten je má tak strašně studený. Druhá říká - to musím taky vyskoušet. Druhej den se zase sejdou a ta druhá povídá - Je to zvláštní, ale Béďa je má taky studený. Třetí na to - to je zajímavý,taky to zkusím. Třetí den ta třetí je v obličeji samá modřina a oni na ni co se jí stalo. Odvětí - sáhnu mímu starýmu na koule a povídám mu - to je zvláštní ty máš studený koule jako Venca a Béďa.

O hodině: „Proč pořád smrkáš?”
„Jsem alergický na školu.”

Pracují dva dělníci na výškové budově a vtom uslyší sanitku lékařské první pomoci. A ten jeden povídá tomu druhému: "To je výkon, není to ani 5 minut, co mi spadlo na ulici kladivo a sanitka je už tady!"

Velitel roty: "Vojáci, kdo je blbej, ať si koupí zápisník... Já mám tři."

V kupé vlaku jedou: voják, důstojník a matka s dcerou. Vlak vjede do tunelu. Ozve se mlasknutí polibku a pak hrozná facka. Důstojník si myslí: "Voják si užívá a mně za to fackují." Matka si myslí: "To mám ale slušně vychovanou dceru. Vojáček ji políbil a ona mu vrazila facku." Dcera si myslí: "Kdyby ten voják nebyl takové dřevo, tak si mě nemůže splést s matkou." A voják si myslí: "Až příště vjedeme do tunelu, tak zase mlasknu a střelím mu ještě větší."

Maminka: "Pepíčku, jestlipak už jsem ti ukázala svou sbírku brouků?" Pepíček: "Ty máš sbírku brouků, maminko?" Maminka: "Nemám, Pepíčku. Proto jsem ti jí taky nikdy neukázala."

"Kontrola jízdenek!" pravil nenápadně oblečený muž v tramvaji.Kontroloval cestovní doklady, až přišel k panu Drastíkovi a řekl:"Pane, vaše jízdenka je neplatná!" "Vy jste ňákej divnej," začal se zlobit pan Drastík, "deset let na ni jezdím a najednou je neplatná."

„Sleduje mě! Mám ho pořád za zády...” volá na policii siamské dvojče.

Kněz prodává koně, a protože chce ve všem zůstat věrný církvi, naučil koně, aby se na povel: „Díky Bohu”, rozešel nebo zrychlil a na povel: „Amen”, zastavil. Muž, který má o koně zájem, by se na něm chtěl projet, a tak zavelí: „Díky Bohu”, pak znovu a ještě jednou, až kůň běží plným tryskem. Vtom před sebou vidí propast, ale najednou si nemůže vzpomenout, jak koně zastavit. Zkouší různé povely, avšak všechno je marné. Těsně před propastí vykřikne: „A je se mnou amen!”
Kůň jako zázrakem zastaví, a muž si uleví: „Díky Bohu...”

"Proč máš z dějepisu stále pětky?" zlobí se otec na syna. "Víš, tati, já za to nemůžu. Učitel se pořád ptá na věci, které se staly před mojim narozením!"

V hodině ruštiny se ptá učitelka třídy: "Kdo z vás vi jak se řekne rusky pes čaučau?" Přihlásí se Pepíček: "Prosím, sabáka zdrastvuj, zdrastvuj!"

Po zkoušce profesor zhodnotil výkon studenta tím, že mu do indexu napsal osel. Ten se odcházejíc po chodbě kouká, co dostal a za chvíli se vrací a říká: Pane profesore, vy jste se mi tu podepsal, ale známku jste zapomněl!

Přijde malá Anička domů ze školy a tatínek se ptá: "Co bylo ve škole?" "Ale nic, jen jsem dostala 4 ze zeměpisu." "A proč prosím tě?" "Ale nemohla jsem najít aljašku." "...a nenechala sis ji v pokojíčku?"

„Včera náš vrátný zadržel ředitele, který si odnášel kradené zboží. Dostal okamžitou výpověď.”
„Správně - mělo by to být i přísnější. A co dál?”
„No, teď už na vrátnici nikdo nehlídá.”

Upozornění na výrobku: „Nevhodné pro děti do tří let a policajty doživotně!”

Arana šla na policii podat oznámení, že ji Dežo znásilnil a zbil. Policajt na to, že dobře, ale že se musí udělat rekonstrukce. Tak s Aranou došel do parku, ona mu ukazala, kde se to stalo. Policajt ji znásilnil a říká: "Arana, lhala si, že te Dežo potom zbil?" "Nelhala! Zbil mně támhle pod tím stromem, hned když jsem mu řekla, že mám syfilis."

Mistr prosí učedníka: „Podejte mi matku, Karlíku.”
„Promiňte, mistře, ale já jsem sirotek.”

Policisté se smějí vtipu čtyřikrát: - Poprvé, když ho slyší. - Podruhé, když jim ho někdo vysvětlí. - Potřetí, když ho vyprávějí ostatním. - Počtvrté, když jej pochopí.

Přijde policajt do obchodu a ptá se: Co to je za váleček? To je termoska. Termoska?? A k čemu je dobrá? No telpý v ní zůstane teplý a studený, studený. To je dobrý, to si koupim. Přenese si to do práce a kolega se ptá co je to za váleček. No termoska. A k čemu je to dobrý? Studený v ní zůstane studený a teplý zůstane teplý. To je dobrý. Co v tom máš? Půl litru kafe a dva nanuky.

Pepíček přijde ze školy a říká mamince: „Mami, teta paní učitelka tě pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje...”
„Počkej, Pepíčku, to stačí.”
„Ale ona tě pozdravuje moc!”

Jak se pozná veselý cyklista?
Má na zubech mušky.

V Detroitu nainstalovali na nádraží inteligentní automat na prodej lístků American Railroad. Přijde John Brown, vhodí čtvrťák a z automatu vypadne lístek: „Jste John Brown, stár 48 let, chcete do Cincinnati a jízdenka Vás bude stát pro první třídu 8 dolarů. Do odjezdu máte ještě 10 minut času.”
John nemůže pochopit, jak ten přístroj zná jeho jméno, věk a kam chce jet. Chytí pod paží vedle stojícího Indiána, hodí do automatu další čtvrťák a vypadne lístek: „Jste bojovník Orlí Péro z kmene Kiowa, stár 37 let. Přejete si jet do Memphisu. Váš vlak jede za 40 minut a jízdenka první třídou Vás bude stát 6 dolarů.”
John je z toho úplně mimo. Půjčí si od Indiána šaty a čelenku, vhodí další čtvrťák a z automatu vypadne lístek: „Jste nevěřící John Brown, stár 48 let. Chtěl jste do Cincinnati, ale zatímco tu děláte tyhle blbiny, váš vlak odjel. Ušetřil jste 8 dolarů za jízdenku první třídou.”

Při vodním slalomu se sportovec vyhýbá odpadkům plovoucím po hladině.

V podniku ČKD se na dvoře válí dlouhá, železná roura. Mistr se rozhodne, že ji nechá uklidit a zavolá proto vietnamského dělníka a povída mu: "Li, vezmi si k ruce své bratry Pinga a Ponga a odneste tu rouru." Za chvíli se Li vrátí a povídá mistrovi: "Šéfe, moc těžký!" Mistr mu tedy poradí, ať si vezme další tři Vietnamce a zkusí to znovu. Li je za deset minut zpátky a zase povída: "Šéfe, moc těžký!" Mistr je už naštvaný a odsekne mu, ať si vezme sebou všechny Vietnamce, co potká a odnesou tu rouru. Tentokrát je Li pryč skoro půl hodiny a když se vrátí, praví: "Šéfe, moc krátký!"

Přijde Pepa za šéfem: „Můžete mi snížit plat?”
„Proboha, a proč?”
„Manželka mi stále připomíná, že kdybych tolik nevydělával, dávno by mi utekla!”

Aranka: „Čert aby vzal toho, čo vymyslel samoobsluhy!”
„Ty máš něco proti nim?”
„Akoby nie! Veď sama som sa obslúžila a vymerali mi za to tri mesiace!”

V lodní kajutě se ukládá ke spánku osamělá žena. Sousední kajutu obsadil jakýsi pán, který v mžiku začal pronikavě chrápat. Žena vedle se obrací z boku na bok a ne a ne usnout. Každou chvíli zabouchá na stěnu, pomáhá si i botou, ale nic se nezmění, soused chrápe nepřetržitě dál. Ráno se potká žena s mužem z vedlejší kajuty na chodbě. „Vy jste neslyšel, jak jsem na vás v noci bouchala?“ vyčítá mu. „Ale ano, slyšel jsem,“ povídá pán, „Ale promiňte mi to, že jsem nepřišel, byl jsem skutečně velmi unaven a nic by se mnou asi nebylo. Ale jestli chcete, přijdu k vám na noc dnes ...“

Na potápějící se loď se znovu vyškrábe půvabná dívka. "Co blázníte?" řve no ni rozčilený kapitán. "Zpátky!" "A nepůjdu!" trucuje dívka. "Prosím vás, co je tohle za nápady?" "A nepůjdu! Sotva jsem skočila do vody, už mě začal jeden z vašich mužů obtěžovat!"

Setkali se po letech dva námořníci. "No to je překvapení! Slyšel jsem, že jsi zahynul při lodní katastrofě..." "No a vidíš sám, že ne! Žiju!" "Já tomu ale stejně nevěřím. Mně to říkal někdo, komu věřím daleko víc než tobě."