Nejlepší vtipy

Povídá nováček starému mořskému vlkovi: „Ty prý hraješ úžasně skvěle karty. Mohl bys mi vysvětlit zásady mariáše?“ „Ale to je velmi jednoduché. Jeden hráč vyhodí na stůl kartu a jeho spoluhráči mu nadávají...“ „A co dál?“ „Dál už nic. To je všechno.“

Pochvaluje si nováček africký přístav, kde na čas zakotvili. „Město je to krásné, lidé milí a všechno je tady tak levné... Za čtyři dny jsem utratil dva dolary.“ „A za co?“ „Převážně za whisky a ženy.“

U barového pultu sedí na vysoké stoličce vytáhlý námořník, který se snaží navázat rozhovor s vedle sedící dívkou. „Víte, slečno,“ povídá jí, „já vlastně ani nejsem tak veliký, ale my jsme brali dneska služné a já si sedím na peněžence!“

Na slunné pláži leží nádherná dívka. Zastaví se u ní mladý námořník a s obdivem ji pozoruje. „Co byste dělala, kdybych si k vám přisedl?“ zeptal se po chvíli. „Utekla bych.“ „A kdybych vám dal ruku kolem pasu?“ nedal se námořník odradit. „Utekla bych.“ „A kdybych se vás pokusil políbit?“ „No, utekla bych,“ pravila už trochu nejistě dívka. „A kdybych ...“ „Prosím vás, přestaňte už!“ vybuchla netrpělivostí dívka. „Já nějak zvlášť rychle utíkat neumím, jistě byste mne snadno dohonil...“

Na temné Hamburské ulici osloví pozdě v noci námořníka neznámá černoška: „Byl byste tak laskav, mladý muži, a doprovodil mne domů? Sama se bojím...“ „To mne ani nenapadne!“ odsekne mladý námořník. „Co budu dělat teď o půlnoci v Africe?“

Manželé spí spolu v kajutě, na podlaze už je dobrých třicet centimetrů vody, loď se kolébá ze strany na stranu. Manželka uraženě povídá: „A abys věděl, já to okno nezavřu! Ty sis ho otevřel, tak si ho i zavři!“

Cestující vejde do kajuty a zastihne tam velmi spoře oblečený milenecký pár ve vášnivém objetí. Chvíli se na ně dívá a když si ho nevšímají, zakašle. Muž se otočí a nevraživě se ptá: „Co sem lezete? Je to snad vaše žena?“ „To ne,“ povídá rozpačitě cestující, „ale je to moje kajuta.“

Pán si to kráčí hrdě po palubě lodi s rozkošným pejskem. „Pane,“ upozorňuje ho jeden z námořních důstojníků, ,,toho psa nesmíte brát s sebou do kajuty!“ „Dobře, a kde tady máte kajutu pro psy?“

Vypráví zarostlý starý mořský vlk cestujícímu, který se zajímá o ty nejnepravděpodobnější historky: „Jednou jsem seděl takhle na zádi lodi, šplouchal nohama ve vodě, když najednou cítím, jak mi o nohu zavadilo něco hladkého a kluzkého... Hmátnu po tom rukou a vytáhnu obrovskou pijavici. Ta vám byla jako má ruka!“ „Cože?“ nevěří cestující. „Neříkejte! Tak špinavá?“

Pepíček ve škole prohlásil: „Walt Disney byl kouzelník.”
„Ale kdepak,” namítla učitelka.
„Ne, on byl fakticky kouzelník,” stojí si na svém kluk. „Včera jsem zrovna četl v programu Walt Disney a jeho kouzelný svět!”

Stáli manželé u zábradlí a dívali se zasněně do vln moře. Najednou se nějakým nedopatřením stalo, že manžel uklouzl a přepadl přes zábradlí do moře a zůstával za jedoucí lodí daleko vzadu. „Richarde!“ volá manželka úpěnlivě. „Richarde, nenechávej mne tu samotnou!“

Pozdě v noci bouchá někdo na dveře kajuty. Cestující se probudí a ptá se rozespalým hlasem: „Co je? Co se děje?“ „Hoří! Loď hoří!“ volá čísi hlas. „A proč budíte zrovna mne? Copak já jsem nějaký hasič?“

„Co to děláš?“ ptá se jeden cestující druhého. „Nabírám si na památku do láhve mořskou vodu.“ „Tak si ji naplň jenom do poloviny!“ „A proč?“ „Aby ti voda nevytlačila zátku, až přijde příliv.“

Potápí se loď. Kapitán se ptá cestujících: "Umí se někdo z přítomných modlit?" Vzadu se přihlásil jeden starší muž: "Ano, já se umím modlit." "Dobře," povídá kapitán, "tak se běžte modlit, protože máme o jeden záchranný pás méně."

Povídají si dvě dámy na potápějící se lodi: "Podívejte se, drahá pani, na toho směšného kapitána! Řekněte, copak tohle je nějaké potápění? To by měli vidět, jak se dřív lodě potápěly..."

"Když se loď začala topit," vyprávějí dvě dámy ve společnosti svým přítelkyním o katastrofě, kterou společně zažily, "byly jsme právě uprostřed velmi zajímavého rozhovoru." "No a dál!" naléhají přítelkyně. "A my jsme si jednoduše povídaly a povídaly a povídaly... až jsme se octly na břehu."

Námořník navazuje na lodi rozhovor s dívkou: "Jedete do Marseille služebně, anebo jen tak za zábavou?" "Služebně," odpovídá dívka, ale pak dodá, "ale kdybyste chtěl, tak i za zábavou."

Námořní důstojník ukazuje novému námořníkovi veškeré technické vybavení lodi: navigační přístroje, radiostanici, strojovnu a lodní automatiku. "To je potom jistě velmi lehké takovou loď řídit, když je tak přepychově a moderně vybavena," povídá nováček po prohlídce. "Myslím, že si potom může stoupnout ke kormidlu kdejaký idiot." "Proč ne?" usměje se důstojník. "Chcete to zkusit?"

To je hrozné! Člověk aby se bál už do té Jižní Ameriky plout! Tady zase čtu v novinách, že zemětřesení úplně zničilo město Tuahtepetlempesaetluhtenpedor...Bylo by zajímavé zjistit, jak se to město jmenovalo před tím zemětřesením.

Seděli námořníci v přístavní krčmě. Po půlnoci se jeden zvedl a přistoupil ke kamarádovi: „Nepij už tolik, máš už celou hlavu rozmazanou!"