Nejlepší vtipy

Leží na střeše domku otec s malým synkem a koukají se dole do zahrady. Syn se ptá otce: „Tati, proč babička utíká sem tam po tom dvoře?”
A otec na to: „Pro tebe babička, ale pro mě tchyně. Podej mi, synku, další zásobník ke kulometu.”

Přijdou dva v podroušeném stavu do hospody a hned na pana vrchního: „Pane vrchní, může být malý černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak nám doneste dva, radši tři rumy, jeden pro vás.”
„A může být střední černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak další tři rumy.”
„A pane vrchní, může být, tak jako já, veliký černý pes s bílým obojkem?”
„Nemůže!”
„Vidíš, já jsem ti říkal, že jsme přejeli faráře!”

Hlásí buzerant: „Vojín Studený, pane. Ale nechal jsem si před lety změnit jméno. Určitě neuhodnete, jak jsem se jmenoval původně...”

Proč angličtí rozhodčí nosí černé dresy?
Kvůli smutku za královnu Viktorii.
A proč je stále nosí černé?
Protože je stále mrtvá.

V restauraci okřikuje paní syna: „Ty nevíš, že je to neslušné, žvýkat ve společnosti?”
„Ale vím,” hájí se klučina, „jenže to by nám nesměli přinést takové flaksy!”

„Tati, jaký je rozdíl mezi skromný a lakomý?”
„No, když si koupím laciný kabát, tak jsem skromný. Když ho koupím mamince, jsem lakomý!”

Přijde štamgast za barmanem, něco mu chce sdělit, ale nemůže si teďka vzpomenout co.
„Tak si dej jednoho panáka,” navrhne barman, „třeba se ti paměť vybaví.”
Štamgast to do sebe hodí, ale pořád si nemůže vzpomenout, co barmanovi chtěl, tak tomu nechá čas. Zapovídají se, barman si taky vezme dva, tři panáky, štamgast rovných deset. Když do sebe naleje toho desátého, barman se zajímá: „A co jsi mi to vlastně přišel říct? Nevzpomněl už sis na to náhodou?”
„Jo, a víš, že jo,” povídá štamgast. „Přišel jsem ti říct, abys mi už nenaléval, protože až do výplaty u sebe nebudu mít ani vindru!”

Ichtyolog zkoumá ichtyly.

Zakladatel metodismu John Wesley měl jednou podivný sen. Stál u bran pekla, zaklepal a ptal se, kdo tam je: „Jsou tam katolíci?”
Odpověď zněla: „Ano, mnoho.”
„I metodisté?”
„Ano, mnoho.”
Ta poslední odpověď ho zděsila. Pospíchal k nebeské bráně. Tam položil stejné otázky, ale v opačném pořadí: „Jsou zde metodisté?”
„Nejsou.”
„Katolíci?”
„Nejsou.”
To mu bylo divné, a tak se zvědavě zeptal: „A koho tu vlastně máte?”
Dostal odpověď: „Boží děti.”

Pan Novák volá do restaurace: „Dobrý den, můžu si zamluvit stůl?”
V restauraci: „Bohužel, mi tu stoly neprodáváme!”