Vtipy o pepíčkovi - 595 zajímavých

Začínající učitelka si chce na své třídě vyzkoušet poznatky z psychologie: "Každý, kdo si myslí, že je hloupý, ať se postaví." Po chvilce se v tiché třídě postavil Pepíček. Kantorka povídá: "Pepíčku, tak ty si myslíš, že jsi hloupý?" "Ne, prosím, ale přišlo mi nefér nechat vás stát jedinou."

paní učitelka ve škole dává dětem hádanku:
,, Děti je to černobílé a začíná to na ze-" přihlásí se Pepíček a řekne: ,, ze by to byl tygl?"

Paní učitelka se Pepíčka ptá kde se vyrábí elektřina.,,ve chlévě paní učitelko".,,Jak si na to přišel?"ptá se paní učitelka.,,když jednou vypnuli elektriku tatínek křičel co to tam ty svině s tou elektřinou dělají!

Paní učitelka poučuje třídu: „Děti, nelíbejte nikdy zvířátka, můžete od nich chytit nějakou ošklivou chorobu, znáte určitě nějaké takové případy.”
Přihlásí se Pepíček: „Prosím, já znám takový případ. Naše teta líbala našeho pejska.”
„A jaké to mělo následky, Pepíčku?” ptá se paní učitelka.
„Pes chcípl!”

Inspektor navštíví hodinu němčiny. Mladá hezká učitelka v minisukni píše na tabuli věty k překladu. Pepíčkovi nechá přeložit větu, kterou právě napsala na spodní část tabule. Pepíček překládá: "Páni, to je ale krásná prdelka." Paní učitelka se rozčílí, a pošle Pepíčka na chodbu. Ten se na odchodu otočí k inspektorovi: "Když to nevíte, tak alespoň tak blbě nenapovídejte."

O přírodopisu probírá paní učitelka s dětmi pohlavní orgány muže. Poté, co je seznámí se vším základním, se ptá, jak lze pánské přirození pojmenovat. Děti přes sebe volají: „Úd, penis, pyj...”
Náhle se do ticha ozve Pepíček: „Lemrouch!”
Učitelka se ho ptá, jak na to přišel. Pepíček povídá: „To jsem si nevymyslel, to jsem četl ve Starých pověstech českých!”
„A kde?” diví se učitelka.
„No, v pověsti o Oldřichovi a Boženě. Oldřich se vrací z projížďky, sesedne z koně, přijde k němu Božena a políbí mu lem roucha...”

Zazvoní telefon, zvedne ho Pepíček. "Kdo volá?" zeptá se. "Tady táta." "Ahoj, co chceš tati," povídá Pepíček. "Mám pro tebe takový úkol, běž a podívej se kde je máma!" Tak se jde Pepíček poslušně kouknout, kde je máma a za chvíli se vrátí a povídá: "Maminka je v ložnici s nějakým pánem." "A co dělají, " zeptá se ho otec. "Leží spolu v posteli a hekají," odpoví Pepíček. "Tak běž ke mně do pokoje a v šuplíku mám pistoli, tak jí vem a zastřel toho pána." Za chvíli se Pepíček vrátí a povídá: "Tak jsem ho zastřelil a co dál?" "Teď běž do kuchyně, vem tam sekáček na maso a usekni mamince hlavu." Pepíček odběhne za chvíli se vrátí a říká: "A co dál?" "Tak Pepíčku, vem tu hlavu, běž na balkón a vyhoď jí z balkónu." A Pepíček řekne: "Ale tati, vždyť my přece žádnej balkón nemáme." "Aha," ozve se na druhé straně sluchátka, "tak promiňte, to je omyl."

O Vánocích říká maminka Pepíčkovi: "Pepíčku, zapal vánoční stromeček."
Za chvíli přijde Pepíček a říká: "a svíčky taky?"

Přijde paní učitelka s nabídkou pro děti, že každý pátek da záludnou otázku a když ji někdo správně zodpoví, může si užít o dva dny prodloužený víkend. První pátek se ptá dětí, kolik hvězd je na nebi ... nikdo neví. Druhý týden se ptá, kolik litrů vody je ve všech mořích ... opět nikdo netuší. Až se třetí týden Pepíček nasere a ve čtvrtek večer si připraví dvě kulečníkové koule a nabarví je černou barvou. Druhý den, když chce paní učitelka položit svou otázku, hodí koule na zem a ty se s velkým rámusem rozkutálejí po třídě. Paní učitelka se vztekle otočí na třídu a vykřikne: "Tak kdo je ten vtipálek s černejma koulema???" "Bill Cosby, nashledanou ve středu." odpoví Pepíček

Pepíčku, netahej dědečka za vousy …a vůbec děti, zavřete už tu rakev !

Ptá se ve škole učitelka, kdo unese kolik melounů. Hlásí se pár dětí, mezi nimy i Pepíček, ale toho učitelka nevyvolá, protože to je známý sprosťák.
„Tak třeba ty, Mařenko.”
„Já unesu jeden.”
„A jak to uděláš?”
„Dám si ho pod rameno.”
„Unese někdo víc než jeden meloun?”
Pořád se hlásí Pepíček a pár dalších.
„Tak třeba ty, Kačenko.”
„Já unesu dva. Jeden si dám pod levé a jeden pod pravé rameno.”
„Unese někdo víc než dva melouny?”
Už se hlásí jen Franta a Pepíček, a tak učitelka vyvolá Frantu.
„Tak co, Franto, kolik uneseš melounů?”
„Tři.”
„A jak?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé a třetí si napíchnu na ptáka...”
Učitelka se rozčiluje, že je i Franta tak sprostý a ptá se, jestli někdo unese víc než tři melouny. Už se hlásí jenom Pepíček, a tak ho učitelka vyvolá.
„Tak kolik jich, Pepíčku, pobereš?”
„Pět.”
„Marjá panno, jak to uděláš?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé rameno a na ptáka si napíchnu Frantu, kterej pobere tři...”

Paní učitelka píše Pepíčkovi poznámku: "Umejt-smrdí!" Tatínek druhý den odepíše: "Učit-nečuchat!"

Paní učitelka na škole v přírodě pomáhá Pepíčkovi s kufrem.
„Co to s sebou táhneš? Ty tam máš snad cihly...”
„Říkala jste, že si s sebou máme vzít nějakou nejoblíbenější věc, aby se nám nestýskalo... Tak jsem si vzal televizi!”

Ptá se učitelka Pepíčka: Který pták je nejchytřejší
Vlaštovka
Proč zrovna vlaštovka?
Protože v září, na začátku školního roku, odlétá.

Malý Pepíček píše Santa Clausovi: "Pošli mi bratříčka!" Santa odpoví: Pošli mi mámu!"

Pepíček přijde za maminkou, že by chtěl koupit kolo. Maminka mu však říká, že nemá peníze, že mu splní každé přání, ale že kolo ne. Pepíček se toho chytne a přeje si, aby si zahráli na maminku a tatínka. Mamince nezbývá než splnit jeho přání. Po dohodě si musí lehnout do ložnice v noční košilce.
Maminka v ložnici s úzkostí čeká, co se bude dít. Najednou se ve dveřích objeví Pepíček v tatínkově kvádru a říká: „Vstávej, stará, jdeme klukovi koupit kolo.”

Ve škole se ptá paní učitelka dětí: "Kampak pojedete o prázdninách?" Přihlásí se Anička a povídá: "My doma mluvíme anglicky tak pojedeme do ameriky!" Přihlásí se Honzík a povídá: "My mluvíme doma německy tak pojedeme do německa!" Přihlásí se Pepíček a povídá: "My mluvíme doma sprostě tak pojedeme do prdele!"

Přijde Pepíček do lidové školy umění a otvírá víko na housle. Paní učitelka se podívá a ustrašeně zvolá: „Pepíčku, co tu děláš s kulometem?!”
Pepíček: „No co já s kulometem, ale co dělá taťka v bance s houslema!”

Paní učitelka se ptá dětí: „Co byste řekli, kdybyste přišli k mému hrobu?”
Přihlásí se Anička: „Tady leží má nejoblíbenější paní učitelka.”
„Výborně, Aničko, dostaneš jedničku.”
Přihlásí se Honzík: „Zde odpočívá nejhodnější paní učitelka.”
„Výborně, Honzíku, dostaneš jedničku.”
Potom se Pepíčkovi ztratí guma a on ji začne hledat. Paní učitelka přezkouší i ostatní žáky a nakonec vyvolá Pepíčka. Pepíček v tom okamžiku najde gumu a říká: „Tady leží, mrcha!”

Každou sobotu přivedla mladá maminka své tři kloučky k dědečkovi. Kluci vždycky chtěli hrát na vojáky a pokaždé nějak dědu zapojili. Jednou se takhle maminka vrací a sleduje, jak Pepíček namíří na dědečka ramínko na šaty a prásk. Dědeček sebou práskne o zem a dělá mrtvého. Maminka k němu přikvačí, aby zkontrolovala, jestli se nepraštil. Děda otevře jedno oko a šeptá: „Nech mě. Tohle dělám často, je to jediná šance, jak si odpočinout.”

Pepíček si hraje ve školce s elektrickým vláčkem. Když vláček zastaví, Pepíček řekne: „Kokoti, vystupovat.” Za chvíli řekne: „Kokoti, nastupovat!” Vláček se rozjede.
Slyší to paní učitelka a velice se rozzlobí, vláček vypne a Pepíčka postaví do kouta klečet. Asi po hodině chce vyzkoušet své výchovné metody a proto dovolí Pepíčkovi zase si hrát s vláčkem.
Pepíček přijde a říká: „Kokoti, nastupovat, kvůli tý píče máme hodinu zpoždění.”

Pepíček veze chromého dědečka vozíkem na vzduch do lesa. Zaběhne si natrhat jahody a když se vrací, vidí u vozíku ohromného medvěda a vozík prázdný. Běží domů s křikem: „Maminko, maminko, ohromný medvěd sežral dědečka!”
„Co kecáš, dědeček přiběhl už dávno před tebou!”

Paní učitelka se ptá dětí, které zvíře se nejrychleji naučí mluvit lidskou řečí. Nikdo se nehlásí, až po chvíli Pepíček.
„No, Pepíčku, tak které zvířátko?”
„Prosím, rybičky.”
„A jak jsi na to přišel, Pepíčku?”
„Naši mají v ložnici akvárium a nedávno se z ložnice ozvalo: Jestli mě ještě jednou kousneš do ocasu, tak tě prohodím akváriem!”

Maminka slyší Pepíčka jak řve o pomoc. Vyběhne do okna a říká: "Co se děje Pepíčku?"
Pepíček: "Ten pes tady šuká!!".
A maminka:"No a co?"
"Ale mě to bolí!!"

„Pepíčku, máš už udělané úkoly?”
„Jo.”
„Ty neumíš odpovídat celou větou?”
„Jo, kurva!”
„No vidíš, že to jde!”

Klasika - paní učitelka se ptá dětí ve škole, jaké znají potraviny. Přihlásí se Jeníček: "chléb." "Ano Jeníčku, to je správně," dí paní učitelka. Děti ze sebe chrlí jména potravin, až se přihlásí - chvíle překvapení - Pepíček a říká: "světlo." Paní učitelka se zarazí a vysvětluje Pepíčkovi, že se plete, že světlo se rozhodně nekonzumuje. Pepíček se rozzuří a říká: "no to se teda jí, včera večer, když jsem šel na záchod, tak jsem slyšel maminku, jak říká v pokoji tatínkovi - zhasni světlo a strč mi ho do huby."

Ptá se Pepíček: „Tati, můžu se dívat na televizi?”
Tatínek: „Ano, ale zapnout si ji nesmíš.”

"Tak, děti, vyjmenujte nějaký živel," říká paní učitelka.
"Voda," povídá Mařenka.
"Správně."
Hlásí se Pepíček: "Prosím, slivovice. Tatínek říká, že když má slivovici, tak je ve svém živlu."

Učitelka se ptá ve škole: „Děti, kde žije Bůh?”
Anička: „Nahoře v oblacích.”
„To jsi řekla moc hezky. A co ty, Pepíčku?”
„Já to náhodou vím přesně - Bůh žije u nás na záchodě.”
„Ježiši, chlapče, jak jsi na to přišel?”
„No to táta vždycky když jde na záchod, tak říká: Pane Bože, to jseš tam ještě?!”

Pepíček ten den lezl tatínkovi na nervy čím dál víc. Odpolední společnost u pokeru byla neustále vyrušována dotazy, žádostmi a prosbami. Tatínek zkoušel všechno - posadit Pepíčka k televizi, počítači, úkolům, zmrzlině, ale chlapec byl každou chvíli zpátky. Dva z hráčů už tatínkovi řekli, že je to nebaví a jestli s tím něco neudělá, půjdou domů. V tu chvíli se zvedl zbylý hráč - Pepíčkův strýček. Vzal chlapce za ruku, odvedl jej a vrátil se bez něj. Po zbytek odpoledne se společnost věnovala kartám naprosto nerušeně. Když hosté odcházeli, tatínek se ptá strýčka: "Hele, brácho, cos mu řek? Cos s ním proved, že celé odpoledne ani nepípnul?" "Co by... naučil jsem ho onanovat."

Pepíček jde po ulici a táhne za s sebou traverzu. Dojdou k přechodu a Pepíček povídá: "Tlavelzo stůj!"
Rozsvítí se zelená a Pepíček: "Tlavelzo pojď!"
Přijde k němu stará pani a povídá: "Takovej velkej kluk a neumí říkat -R-"
Pepíček: "Polib si prdel krávo stará a ty tlavelzo, pojď!"

Učitel se zlobí na Pepíčka, který sedí se založenýma rukama, zatímco všichni ostatní píšou: „Řekl jsem snad, že si máte psát poznámky, ne?”
„Samozřejmě,” odvětí hoch, „ale já už nemám kam, už jich mám plnou žákovskou!”

Ptá se Pepíček maminky, jak se narodil a ona mu povídá, že má dole dvě dirky a že jednou z nich vylez. Už víš, Pepíčku?
Jo a maminko, kdybych vylez tou druhou, tak bych se jmenoval Peprdel?

Přijde Pepíček do řeznictví: „Máte mozeček?”
„Ne.”
„Tak proto vypadáte tak blbě!”

Pan učitel vysvětluje žákům: „Tak děti, co se stane, když se zvířátku narodí miminko? No přece kráva se okraví, kočka se okotí... Co bys řekla třeba ty, Maruško?”
Holčička povídá: „Slepička se oslepičí.”
„Výborně!” pochválí ji kantor.
Přihlásí se Pepíček a říká: „Prosím, a žralok se ožral!”

Maminka veze syna do školy. Když Pepíček vystoupí, nezapomene se zeptat: "A jak to mami, že jsme dnes nepotkali žádné idioty, amatéry, nemehla, hovada, poseroutky ani debily?" - "To je tím, že tě dneska nevezl tvůj tatínek!"

Paní učitelka dá dětem ve škole korunu, aby ji co nejlépe prohospodařily. Za týden se dětí ptá, jak to udělaly. Přihlásí se Anička a povídá: "Ja jsem koupila třešinky, ty jsem snědla a pecičky jsem zasadila. Ty až vyrostou, tak z nich bude stromeček s třešinkama." Paní učitelka ji pochválí a ptá se dál. Přihlásí se Jiřinka a povídá: "Já jsem koupila broskvičku, tu jsem snědla a pecku jsem zasadila. Ta až vyroste, tak z ní bude stromeček s broskvema." Paní učitelka ji pochválí a ptá se dál. Přihlásí se Pepíček a povídá: "Já jsem koupil jitrnici." Paní učitelka se podiví, ale Pepíček jí hbitě odpovídá: "Doma se s ní sestra pohlavně ukojila, pak jsme ji snědli, špejlí si vydloubali zuby, střívko použil táta v noci jako prezervativ, ráno jsme do ní nasrali a matka ji šla vrátit jako zkaženou no a tady máte zpátky tu KORUNU!!!"

Učitelka v první třídě se ptá: „Pepíčku, co budeš mít, když ti maminka dá dvě žvýkačky a tatínek jednu?”
„Svěží dech!”

Ve škole zvoní zvonek umíráček. Pan učitel se ptá dětí: "Kdo to umřel?" Pepíček se přihlásí a povídá: "To byl Tomáš Marný!" "Jak to víš Pepíčku?" "Včera večer jsem poslouchal maminku a tatínka v ložnici a maminka říkala: "To máš marný, ten už nevstane!"

Paní učitelka dá Pepíčkovi poznámku do žákovské knížky a vyhrožuje: „Zítra ať je to podepsané od někoho z rodičů, nebo si mě nepřej!”
„A může mi to podepsat teta, když jsou rodiče zrovna na služební cestě?” zeptá se Pepíček.
„No pokud je to tak, proč ne,” odpoví učitelka. „Ale hlavně ať to máš zítra podepsané!”
Druhý den si paní učitelka hned na začátku první hodiny Pepíčka zavolá, aby mu zkontrolovala žákovskou. Koukne dovnitř a pod poznámkou strašně velký klikyhák.
„Neříkej, že ti tohle podepsala teta?!”
„Podepsala, opravdu,” dušuje se Pepíček. „Sám jsem jí žákovskou dával do kočárku a pak jsem jí vzal z ruky chrastítko a dal jsem jí do ní propisku.”

Malý Pepíček jede s maminkou v tramvaji. Sedí jí na klíně a paní, sedící vedle maminky, ho pohladí po hlavě a pochválí, že je hezký chlapeček. Pepíček se jí zeptá, zda má doma taky takového chlapečka. Pani se začervená a smutně konstatuje, že jí čáp žádného nepřinesl. "A máte alespoň holčičku?" ptá se opět Pepíček. "Ne, vrána mi žádnou nepřinesla." Pepíček se chvilku zamyslí a pak se nevinně zeptá: "A s jiným ptákem jste to nezkusila?"

Novákovi, kteří bydlí v malém panelákovém bytě, na sebe dostanou chuť a tak řeknou malému Pepíčkovi, aby se díval chvíli z okna a hlásil, co se venku děje, aby ho nějak zaměstnali. Pepíček tedy hlásí: "U Ptáčků se dívaj na televizi, U Králů večeřej, U Horvátů se paní Horvátová sprchuje a u Kroutilů se souloží." Novákovi se zarazí a ptají se Pepíčka, jak na to přišel. A Peíček odpoví: "No, Honza taky kouká z okna..."

Paní učitelka se ptá dětí ve škole: "Děti, když na stromě sedí pět
vran a myslivec dvě z nich zastřelí, kolik jich zbude?"
Přihlásí se Pepíček: "Žádná, paní učitelko, protože ty ostatní se
leknou a odletí."
Paní učitelka: "Správně má být, že zbydou tři vrány, ale líbí se
mi tvůj způsob uvažování, Pepíčku." Pepíček: "A teď já. Jdou po ulici tři ženský se zmrzlinou. Jedna ji
kouše, druhá cucá a třetí líže. Která je vdaná?"
Učitelka přemýšlí: "No, asi ta, která ji cucá, ne ?"
Pepíček: "Kdepak. Ta, která má snubní prstýnek. Ale líbí se mi
váš způsob uvažování, paní učitelko!"

„Zítra budu zkoušet Nerudu, Němcovou a Světlou,” říká paní učitelka.
Pepíček na to: „Takže já nebudu?”

"Mami," volá malej Pepíček, "táta se vrací z hospody." "A po který straně chodníka jde?" "Po obouch!"

Učitel se ptá na hodině počtů: "Kdybych měl v jedné ruce sedm pomerančů a v druhé ruce osm pomerančů, co bych měl?" A Pepíček se hned hlásí: "Velké ruce!"

Učitel se ptá Pepíčka: „Máš v kapse korunu, dvoukorunu a dva padesátníky. Když vytrousíš padesátník a korunu, co budeš mít v kapse?”
„Díru!”

„Děti,” zeptala se učitelka, „z čeho vznikl člověk?”
Hlásí se Pepíček: „Z pračlověka.”

Příjde Pepíček za tátou a ptá se: Tatí, co to je šukání, co to znamená šukat? T: No tak Pepíčku, už jsi dost veliký, tak Ti to vysvětlím a ukážu. Maminko pojď sem! Maminka přiběhne a táta jí poručí, aby si roztáhla nohy. Maminka roztáhne a tatínek praví: Vidíš tady tu dírku co má maminka, tak se dívej! Rozepne si kalhoty a uz jede na mámě. Za chvíli příjde Pepíkovo mladší brácha Petřík a ptá se co to tatínek s maminkou dělají. Šukají Petříku, praví. A co to je šukání? ptá se dál Petřík. Tak já Ti to ukážu, povídá Pepa a ukazuje: Vidíš tady tu dírku co má tatínek? Tak se dívej ...

Na zahradě honí malý kluk celkem neúspěšně o rok starší sestru, která s úsměvem uniká a ignoruje jeho nadávky. Tatínek je zarazí a ptá se synka: "Pepíčku, proč Aničku honíš?" "Protože mě štípla!" "Aničko, proč jsi ho štípla?" "Aby mě honil!"