Vtipy o práci - 175 zajímavých

Chlápek letí v balónu a najednou zjistí, že začíná klesat, nepůjde to zastavit a neví, kde je. Tak se rozhlíží kolem a pod sebou uvidí nějakého turistu. Zavolá na něj: „Haló, pane, nevíte, kde jsem?”
Turista se podívá na chlápka v balonu a odpoví: „V balonu!”
Chlápek trochu naštvaně odpovídá: „To vím, ale tak mě napadá - vy musíte být technik z IT!”
„Jak jste na to přišel?” zvědavě se ptá turista.
„To je jednoduché,” říká chlápek. „Vaše odpověď je zcela přesná a je mi úplně na hovno.”
„Jak vás tak poslouchám, vy musíte být z marketingu!” říká turista.
„A jak jste na to přišel vy?” ptá se chlápek v balonu.
„To je taky úplně jednoduché,” říká turista, „vy jste v prdeli a můžu za to já.”

Na pánské toaletě stojí tři u pisoáru. První dokončí své dílo a jde si umýt ruce. Na osušení použije papírové utěrky. Spotřebuje jich asi deset, dokud neutře poslední kapičku vody. Otočí se k ostatním a říká: „My z Phillipsu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali extrémně dokonale.”
Druhý již také skončil a také si umyje ruce. Utře si je však pouze do jedné papírové utěrky, přičemž využije každý milimetr čtvereční volné plochy. Otočí se a povídá: „My ze Siemensu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali nejen extrémně dokonale, ale i extrémně efektivně.”
Třetí skončí svou práci a odchází. Cestou ke dveřím přes rameno prohodí: „My ze Třineckých železáren si nechčijeme na ruce!”

Na kongres jede vlakem skupina inženýrů a manažerů. Každý manažer má svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
A všichni inženýři se natlačí na jeden záchod. Průvodčí zkontroluje jízdenky manažerům a když uvidí zamčené dveře na WC, zabouchá na ně: „Jízdenku, prosím!”
Zpod dveří se vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchází.
Na zpáteční cestě si manažeři pořídí jen jeden lístek a inženýři dokonce nemají žádnou jízdenku. Tu jeden z manažerů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
Všichni manažeři se utíkají schovat na záchod a inženýři trochu pomaleji odcházejí na další. Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů: „Jízdenku, prosím!”
Ponaučení: Manažeři často používají inženýrská řešení, aniž by jim rozuměli.

„Náš holič je už na pravdě boží.”
„Co se mu stalo?”
„Ukazoval ženě, že už jí má po krk a zapomněl, že má v ruce břitvu!”

Baví se dva známí: „Ahoj, jak žiješ?”
„Ale jde to. Mám skvělou práci. Představ si, pode mnou je přes 500 lidí!”
„Hmmm, a co vlastně děláš?”
„Sekám trávu na hřbitově.”

Chlubí se mladý holičský učeň: „Svého prvního zákazníka jsem ostříhal a ještě jsem mu při té příležitosti prodal paruku!”

Na podnikové schůzi se hovoří o plnění plánu. Ředitel se obrátí na své zaměstnance s otázkou: „Řekněte mi, co budeme mít, když budeme všichni pracovat na 125 procent?”
Z davu se ozve: „Hovno a čtvrt!”

Vejde turista v San Francisku do obchodu se zvířaty a prohlíží si opice. Vtom vejde jiný chlap, jde rovnou k prodavači a říká: „Prosím jednu opici typu C++.”
Prodavač mu ji podá, chlap zaplatí 5 000 dolarů a odejde. Překvapený turista se ptá: „Prosím vás, co to bylo za opici, že byla tak drahá?”
„No, víte, ona dokáže programovat v C++, bez chyb, efektivně, úhledný kód. Velmi dobrá investice.”
„A tamty opice?”
„Ty stojí 10 000 dolarů, ale umí programovat v C++, v Javě i v XML.”
„Proboha, a tam máte opici za 50 000! Co dokáže ta?”
„No, abych řekl pravdu, ještě jsem ji neviděl nic dělat, ale ostatní opice ji oslovují Project manager.”

Zlobí se mistr na dělníky: „Tak to teda ne, v pracovní době se mi tu chlastat nebude! Tady nejsme v poslanecké sněmovně!”

Mezi povinnostmi jednoho ze zaměstnanců bylo nosit každé ráno horkou kávu pro šéfa. Šéf byl ale naštvaný, že jeho hrnek kávy dorazil vždy plný pouze do dvou třetin. Úředník se mu snažil vysvětlit, že kávovar je na druhé straně budovy než šéfova kancelář, a tak musí pospíchat, aby byla káva horká, a proto jí tolik cestou vždycky vybryndá. Žádné šéfovy nadávky a řvaní bohužel nepřinesly na jeho stůl plný hrnek kávy, až nakonec pohrozil, že mu strhne třetinu platu, pokud mu nebude nosit plný hrnek.
Další ráno dostal šéf hrnek kávy plný až po okraj a tak to šlo několik dalších dnů. Šéf měl radost nad svým úspěchem a zeptal se zaměstnance na jeho techniku.
„No, na tom nic není, já si vždycky vezmu nějaké to kafe do pusy, jakmile vyjdu z kuchyně, ten zbytek už nevybryndám, a pak ho zase vyplivnu do hrníčku, než vejdu do vaší kanceláře!”

Co znamená, když do firmy přijímají sekretáře?
Ředitel je homosexuál.

Ředitel malé francouzské firmy si svolal podřízené: „Naše firma bude mít brzy jubileum. Chci to oslavit nějakou akcí, která by moc nestála, všem se zapsala do paměti a udělala radost všem zaměstnancům.”
Po chvíli zamyšlení se jeden přihlásil: „Pane řediteli, skočte z Eiffelovy věže. Bude to levné, zaujme to celou Paříž a té radosti u podřízených!”

„Pane šéf,” oznamuje řediteli sekretářka, „firma Paclt a synové se dotazuje na našeho bývalého účetního Singra. Co jim mám odpovědět?”
„Napište jim, že je to darebák a podvodník,” diktuje šéf, „a že všemu, co umí, se naučil jen u nás!”

Přijde instalatér do firmy opravit toaletu a ptá se sekretářky: „Paní, kde je tady ten hajzl?”
„Pan ředitel právě obědvá.”
„Ale ne, já hledám ty dvě nuly!”
„Ach ano, páni náměstkové mají právě poradu.”
„Sakra, ženská, kde se tady dělá hovno?!”
„Jo, tak účtárna, ta je o patro vejš.”

Kaliankův šéf náhle zemře, Pepa vycítí příležitost a upaluje za ředitelem s nabídkou: „Co kdybych to místo šéfa vzal já?”
Ředitel kvituje nabídku s nadšením: „Já bych byl všema deseti pro, ale domnívám se, že hrobník by nesouhlasil!”

„Nemám rád mnoho řečí,” povídá šéf novému zaměstnanci, „když kývnu prstem, tak to znamená, že máte přijít ke mně!”
„Ani já nemám rád moc řečí, šéfe. Když zakroutím hlavou, tak to znamená, že nepřijdu!”

Přijde vedoucí skladu za skladníkem: „Jste ostuda, už u nás pracujete půl roku a pořád nedokážete rozeznat první jakost uhlí od druhé!”
Skladník se zamyslí: „To možná ne, ale zato jsem si už zapamatoval, že tuna má 700 kilo.”

Majitel holičství přistihne jednoho ze svých zaměstnanců, jak šlape zákazníkovi po hlavě.
„Co to vyvádíte, člověče?!” rozkřikne se.
„Pán ráčil pěšinku... a ta se musí pěkně ušlapat!”

Pan Oulehla čeká na instalatéra už třetí den a když u nich zazvoní chlap s kabelou, vtáhnou ho dovnitř, kafíčko, štamprdlátko, husička... Když dojí, pochválí jídlo a pak: „To jste hodní, takhle pohostit, ale já se chtěl jen zeptat, kde bydlí Novákovi, já jim jdu opravit televizi...”

Zedník padá z lešení. Za ním křičí druhý: „Kličkuj, za tebou padají cihly!”

„Člověče, jaktože vám ten hovnocuc zase nejde?!” rozčiluje se na najatého septikáře pan Schneider.
„Ale on jde. Sám vidíte, že vycucl hovno!”

„Od kdy u nás pracujete?”
„Od té doby, co mi šéf naznačil, že mě chce propustit.”

Ředitel náhle vrazí do kanceláře jednoho ze zaměstnanců firmy. Ten se otřepe: „Fuj, to jsem se lekl!”
Ředitel poznamená: „No alespoň, že jste taky něco od rána udělal.”

U preparátorské dílny někdo zvoní. Otevře pracovník a ptá se muže, co si přeje. Muž říká: „Posílá mě k vám manželka. Mám prý se nechat vycpat!”

Co je to hašené vápno?
Zedník pod sprchou!

Přijde ředitel do práce a sekretářka na něj hned vybafne: „Pane šéf, mám pro vás dvě zprávy - jednu dobrou a jednu špatnou.”
„Tak mi nejprve řekněte tu špatnou.”
„Propustili vás.”
S ředitelem to trhlo a zdrceně odpoví: „A ta dobrá zpráva?”
Sekretářka se sladce usměje: „Budeme mít spolu děťátko!”

Přijde zákazník k holiči, sedne na křeslo a povídá: „Chtěl bych to takhle: Jednu kotletu nechat do půli tváře, druhou celou vyholit. Nahoře to ostříhejte, aby to trčelo přímo nahoru a nedalo se to česat, a vzadu mi vyholte pár míst až na kůži.”
„Pane,” zděsí se holič, „takhle vás ostříhat nemůžu!”
„Jak to, že ne?” zlobí se chlápek. „Minule jste mě takhle ostříhal!”

Jsou dva zaměstnanci v práci, ve které se vyrábí palivo do raket. Jeden z nich k tomu čuchne a povídá tyjo to smrdí jako vodka. Druhej si nalije panáka toho paliva a řiká a taky to tak chutná. Tak tam vychlastaj půlku toho paliva. Druhej den jeden tomu druhýmu volá a říká: ,,Taky tě tak bolí břicho??' ,,Jo' odpoví druhej. ,,A už si byl na záchodě??' 'Ne' ,,Tak tam nechoď, já volám z Mexika'

„Kdo je líný pracovat, ať udělá krok dopředu.”
Vystoupí všichni kromě Pepy: „Když já jsem líný udělat i ten krok!”

Potkají se dva kamarádi, jeden sedřený a druhý odpočatý. Udřený se ptá odpočatého: „Jak to děláš, brachu, že jsi tak svěží?”
„To máš jednoduchý. Zajdu k doktorovi, strčím si stovku do zadku a dostanu hned čtrnáct dní marodní.”
Zamyslí se udřený a spěchá k doktorovi. Neboť je šetrný, strčí si do zadku jen padesátku a už vidí, jak si čtrnáct dní odpočine, v nejhorším případě mu bude stačit týden. Doktor si ho prohlédne a na otázku udřeného „Jak dlouho musím marodit, pane doktore?” odpoví: „Není třeba, pane, zatím to máte jen zarudlý. Až vám to zezelená, tak přijďte.”

Ředitel přijal novou a krásnou sekretářku. Moc se mu líbila, a tak ji pozval jeden den na kafíčko, druhý den na večeři a třetí den na chatu. Čtvrtý den sekretářka nepřišla do práce. A potom celý týden. A když se konečně objevila, vzal si ji ředitel do kanceláře a povídá: „Kočičko, kdopak ti pověděl, že když jsme spolu něco měli, že za to už nemusíš chodit do práce, co?”
A dívka pravila: „Můj právník, pane řediteli!”

Chlubí se chlápek: „Jsem stavbyvedoucí už deset let a žádná stavba mi nespadla.”
„Co prosím tě stavíš?”
„Silnice.”

Optimista je člověk, který v pondělí ráno při nástupu do práce zvolá: „A pozítří už máme středu!”

Za vedoucím kravína přijde vysoká kontrola. Naneštěstí zrovna není k dispozici, protože je na obědě.
„Chviličku strpení,” prosí kontrolory sekretářka, „on dojí.”
„A víte co, nerušte ho,” odvětí jeden z revizorů. „My jsme sem vlastně přišli zjistit, jak se u vás pracuje, protože tu byly nějaké stížnosti na nedostatečnou disciplínu vašich pracovníků. Ale když i šéf jde příkladem a dojí krávy s ostatními, pak myslím, není co řešit.”

Opravář televizí si nemohl nevšimnout, jak je jedna jeho zákaznice půvabná. Pokaždé, když vešla do obýváku, mohl si oči vykroutit, jak si ji prohlížel. Když dokončil opravu a dostal zaplaceno, žena mu říká: „Víte, měla bych na vás takovou, ehm, nezvyklou prosbu. Ale musíte mi slíbit, že si to necháte pro sebe.”
„Ovšem, madam.”
„No, víte, těžko se mi o tom mluví, víte, můj manžel je hodný a milý muž, ale ech, on má jistou fyzickou vadu, víte, jistý nedostatek, no, víte, já jsem žena, ehm, vy jste mladý, zdravý a silný muž...”
Opravář ze sebe těžce vykoktal: „Ano... ano...”
„... a víte, chtěla jsem to, hned jak jste vešel do dveří...”
„Cokoliv!”
„Mohl byste mi pomoct přestěhovat ledničku?”

Jsou tři věci, které jsou na světě na hovno: Farářovy koule, mužská vemena a plánování.

„Mohla byste mi půjčit nějakou baterku, milostivá?” povídá instalatér. „V tom záchodě vidím hovno!”

Chlapík je první den v práci. Zvedne telefon, vytočí číslo a zařve: „Dones mi jedno kafe, a to pěkně rychle!”
Z telefonu se ozve: „Co si to dovolujete? Víte vy vůbec, s kým mluvíte?”
„Ne,” přizná ten nový, „nevím.”
Rozčilený hlas oznamuje: „Já jsem ředitel této společnosti, vy idiote!”
„A víte vy,” povídá nováček stejně nabubřele, „s kým mluvíte, vy idiote?”
„Ne,” odpovídá ředitel.
„To je dobře,” řekne chlapík a zavěsí.

Vystupuje manažer ze svého nového porsche, otevře dveře a kolem projíždějící kamion mu je urazí. Zastaví, řidič vyleze ven a manažer na něj hned spustí: „Kam čumíš, debile?! Urazil jsi mi dveře mého nového auta!”
Tirák mu povídá: „Vy manažeři jste strašně materialisticky založený. Vy mi tu nadáváte kvůli tomu, že jsem vám urazil dveře, a vůbec vám nevadí, že jste přišel taky o ruku!”
Manažer: „Kurva, rolexky!”

Zaměstnanec volá na svého šéfa: „Pane řediteli, já jsem zatím bez problémů vydržel a dokázal žít za výplatu, kterou mi dáváte. Ale moje děti kdesi vyhrabaly, že se prý dá jíst každý den...”

Podnikový manažer školí podřízené o zvyšování efektivity pracovních operací: „Techniky, které jsem vám zde nastínil, raději nezkoušejte doma.”
„A proč ne?”
„No, víte, celé roky jsem sledoval rutinní činnosti své ženy, když připravovala snídani. Hodně se naběhala mezi lednicí, sporákem, špajskou a stolem a často při tom nesla jen jednu věc. Tak jsem jí navrhl, jak by to mohla zlepšit.”
„A fungovalo to?”
„Mno, v podstatě vlastně ano. Předtím jí příprava snídaně zabrala dvacet pět minut. Teď to já dělám za osmnáct!”

„Kde domóóóv můj, kde domóóóv můj...” snaží se zpívat šéfová.
Jeden ze zaměstnanců pošeptá kolegovi: „Jak ji tak slyším, tak zřejmě v ohradě s kozama!”

„Můžeš mi říct, proč je na tebe naše šéfová tolik naštvaná?”
„Chtěla, abych hádal, kolik je jí let.”
„No a?”
„Uhádl jsem!”

„Na pracovišti jsem Bůh,” vypráví chlápek. „Každý ví, že existuji, ale nikdo mě tam ještě neviděl!”

Na stavbě: „Šéfe, zlomila se mi lopata!”
„Tak se opři o míchačku!”

Mladý a starý zaměstnanec jdou spolu do zaměstnání. Mladý - kupa prezentací, notebook, dva mobily, iPod, tři čipové karty na krku, kufřík plný DVD, CD, USB atd. Starý - uvolněný, jen igelitka s jablkem a jogurtem... Mladý říká s obdivem: „No, po tolika letech práce to máte všechno v hlavě, že?”
„Ne, pane kolego, u prdele.”

Ptají se chlápka u přijímacího pohovoru: „A jakým jazykem mluvíte?”
„Tím, co mám v hubě!”

Podnikatel přijme pěknou mladou sekretářku. První týden jí místo výplaty dal krásnou sukni, druhý týden zlaté hodinky, třetí norkový kožich a čtvrtý jí zvednul výplatu z prvního týdne.

„Včera náš vrátný zadržel ředitele, který si odnášel kradené zboží. Dostal okamžitou výpověď.”
„Správně - mělo by to být i přísnější. A co dál?”
„No, teď už na vrátnici nikdo nehlídá.”

Mistr prosí učedníka: „Podejte mi matku, Karlíku.”
„Promiňte, mistře, ale já jsem sirotek.”