Vojenské vtipy - 476 zajímavých

Desátník se ptá vojína: „Z čeho je vyrobena hlaveň pušky?”
„Z oceli.”
„Dobře. A z čeho je vyroben závěr pušky?”
„Taky z oceli.”
„Špatně!”
„Jak to, špatně?”
„Podívejte se, vojíne, co máte napsáno v příručce: Závěr je vyroben z téhož materiálu!”

Letí výsadkové letadlo do Afghánistánu s dobrovolníky na čtvrt roku, velitel vydá příkaz: „Vyskakovat!”
„To je vysoko, zabijeme se!”
„Dobrá, klesnu na pět metrů, níž už ne, to naskakují ti, co jsem přivezl před dvěma roky.”

Bylo asi 20 let po válce, když se před hodinářstvím na Václaváku v Praze už od časného rána tvořila fronta lidí, asi sto padesát metrů dlouhá. Poslední v té frontě stála taková stará osmdesátiletá babička. Šel okolo takový starší pán a ptá se jí: „Prosím vás co tu dávají, že je tu tolik lidí?”
„Ale, ze Sovětského svazu přišly hodinky,” odpoví mu babička.
Pán se zamyslí a praví: „Tak to se postavím, jestli nepřišly i ty moje...”

Parašutista nováček se chystá vyskočit z letadla, ale bez padáku. Instruktor se ho ptá: „A kde máte, vojíne, padák?”
„A na co? Vždyť venku neprší!”

O co se bojovalo ve Vietnamu?
O volná místa na trhu.

Soudruzi vojáci, naše technika protiraketové obrany je nejlepší na světě. Kdyby na nás Američani poslali ty Pershingy, my je dokážeme za letu otočit o 360 stupňů!

Strohý jídelníček vojáků v irácké Basře - po celý den molotovovy koktejly.

Nápis na dveřích WC v době totality: „Kdo půl směny neprofláká, ten pracuje na Husáka.”
Dveře vysazeny za účelem odstranění nápisu. Okamžitě se objevil nový nápis na zdi: „KSČ nám nevěří, proto serem bez dveří.”

Přijde mladík domů: „Mami, odvedli mě na vojnu.”
Maminka: „Proboha, kdo?”

„Ví rotný, že se zákop sesul?”
„Ne, pane majore, ale řekneme mu to, hned jak ho vyprostíme.”