Vojenské vtipy - 451 zajímavých

Chlubí se mladý poručík: „Já jsem byl na vojně u vojenské hudby a beze mě se nehli ani na krok!”
„A cos tam dělal?”
„Tahal buben na vozíku!”

Chodí dva příslušníci VB po Václaváku a počítají kanály. Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest! Stop! Skloní se a do kanálu zařvou: „Húúú!”
A tak pokračujou pořád dál. Vidí je děda a ptá se, co že to tam dělají.
„Ale, velitel nám nařídil, že máme rušit Svobodnou Evropu na šestém kanále!”

Volá dívka příteli na vojnu a oznamuje, že mu zemřeli dva papoušci: „Promiň, starala jsem se ti o ty ptáky, jak jsem jen mohla, ale oba chcípli.”
Kluk se rozeřve: „To si ze mě děláš ptáky?!”

Do Afghánistánu posíláme paradesantní brigádu, ale to jenom proto, že mají všichni paradentózu!

Po aktivu důstojnického sboru odpovídá ruský generál na dotazy svých podřízených.
„Dojde ke třetí světové válce?”
„Je to dost pravděpodobné.”
„A kdo bude naším nepřítelem?”
„No, možná Čína.”
„Ale my máme jen 150 milionů obyvatel, a jich je půl druhé miliardy. Můžeme nad takovou přesilou zvítězit?”
„V moderní válce je důležitější kvalita, ne kvantita. 5 milionů Židů bojovalo v několika válkách proti 50 milionům Arabů, a vždycky vyhráli.”
„A soudruhu generále - máme dost Židů?”

Desátník se ptá vojína: „Z čeho je vyrobena hlaveň pušky?”
„Z oceli.”
„Dobře. A z čeho je vyroben závěr pušky?”
„Taky z oceli.”
„Špatně!”
„Jak to, špatně?”
„Podívejte se, vojíne, co máte napsáno v příručce: Závěr je vyroben z téhož materiálu!”

Letí výsadkové letadlo do Afghánistánu s dobrovolníky na čtvrt roku, velitel vydá příkaz: „Vyskakovat!”
„To je vysoko, zabijeme se!”
„Dobrá, klesnu na pět metrů, níž už ne, to naskakují ti, co jsem přivezl před dvěma roky.”

Bylo asi 20 let po válce, když se před hodinářstvím na Václaváku v Praze už od časného rána tvořila fronta lidí, asi sto padesát metrů dlouhá. Poslední v té frontě stála taková stará osmdesátiletá babička. Šel okolo takový starší pán a ptá se jí: „Prosím vás co tu dávají, že je tu tolik lidí?”
„Ale, ze Sovětského svazu přišly hodinky,” odpoví mu babička.
Pán se zamyslí a praví: „Tak to se postavím, jestli nepřišly i ty moje...”

Parašutista nováček se chystá vyskočit z letadla, ale bez padáku. Instruktor se ho ptá: „A kde máte, vojíne, padák?”
„A na co? Vždyť venku neprší!”

O co se bojovalo ve Vietnamu?
O volná místa na trhu.

Soudruzi vojáci, naše technika protiraketové obrany je nejlepší na světě. Kdyby na nás Američani poslali ty Pershingy, my je dokážeme za letu otočit o 360 stupňů!

Strohý jídelníček vojáků v irácké Basře - po celý den molotovovy koktejly.

Nápis na dveřích WC v době totality: „Kdo půl směny neprofláká, ten pracuje na Husáka.”
Dveře vysazeny za účelem odstranění nápisu. Okamžitě se objevil nový nápis na zdi: „KSČ nám nevěří, proto serem bez dveří.”

Přijde mladík domů: „Mami, odvedli mě na vojnu.”
Maminka: „Proboha, kdo?”

„Ví rotný, že se zákop sesul?”
„Ne, pane majore, ale řekneme mu to, hned jak ho vyprostíme.”

„Už musím letět!” řekl pyrotechnik a přestřihl červený drát.

Protivzdušná obrana Ukrajiny odmítá převzít zodpovědnost za náhodné sestřelení letounů nad Baghdádem.

Při havárii sovětské rakety zahynuli oba kosmonauti. Tesař i topič.

Otázka na Rádio Jerevan: „Je pravda, že Sovětský svaz sestřelil civilní letoun?”
Odpověď: „Nikoliv, to není pravda, letoun narazil na vysokou životní úroveň sovětského lidu!”

„Sekretářka mi říká, ty má prcinko sametová,” svěřuje se kapitán našeho raně kapitalistického průmyslu.
„To je od ní rozkošné,” míní přítel.
„Myslíš?” podiví se ředitel. „I na poradě náměstků?”

Vypráví britský letec za druhé světové války kamarádům z letky: „Slyšeli jste už o tom černochovi, co před tanky tak zbledl, že ho fašisti nepoznali?”

Z kádrového posudku jednoho důstojníka: „Je tvrdý, energický a rázný. Rozhoduje se rychle, ale blbě.”

Otázka na Rádio Jerevn: „Je pravda, že se bude do Československa dovážet holandský špenát?”
„Ano, protože obsahuje přece jen víc železa než sovětská ruda.”

Velitel hřímá před nastoupenou jednotkou: „Vojáci! Pamatujte si, že ve vzduchu není jenom dusík a kyslík, ale i vzácné plyny, jako heligon, aragon, paragon a další!”
Vojáci se samozřejmě dají do smíchu. Velitel se rozzuří a zařve: „Soudruzi, já to vědět nemusím, já nejsem meteorolog, já jsem chemik!”

Dotaz na Rádio Jerevan: „Jak dlouho vydrží v otevřeném kosmu člověk bez skafandru?”
Odpověď: „Prakticky věčně.”

Důstojník učí kadety: „Představte si, že proti vám jedou tanky. Jejich počet je - dejme tomu - M.”
Píše na tabuli velké písmeno M.
„Ne, počkat, to je moc, jejich počet je dejme tomu N.”
Maže a přepisuje na tabuli.

Otázka na Rádio Jerevan: „Jaký je rozdíl mezi optimistou a pesimistou?”
Odpověď: „Optimista se učí anglicky, pesimista čínsky.”

Otázka na rádio Jerevan: „Můžete definovat, kdo je komunista a kdo antikomunista?”
Odpověď: „Jistě. Komunista je ten, kdo četl díla Marxe a Lenina. Antikomunista je ten, kdo jim porozuměl.”

Otázka na Rádio Jerevan: „Je v Sovětském svazu cenzura médií?”
Odpověď: „V principu ne. Bohužel se ale této otázce nemůžeme blíže věnovat.”

„Soudruzi, nebudeme vyrábět polovodiče, počkáme si na celovodiče.”

Sedí v Bílém domě George Bush a Tony Blair. Přitočí se k nim jeden z hostů, kterého zaujal jejich družný rozhovor, a ptá se, o čem tak živě diskutují.
Bush mu odpoví: „Plánujeme třetí světovou válku.”
Host na to: „To zní zajímavě, jaké jsou plány?”
„Zabijeme 140 milionů muslimů a jednoho zubaře,” vysvětluje Bush.
Host se zdá být překvapen: „Proč jednoho zubaře? Proč zabijete jednoho zubaře?”
Blair se usměje a dá Bushovi herdu do zad: „Co jsem ti říkal? Nikdo se nebude ptát, proč 140 milionů muslimů!”

Ruské děti volají přes hranici na slovenské: „My máme chleba!”
„A my ho máme s máslem!”
„Ale my máme Stalina!”
„My můžeme mít také Stalina!”
„Ale to už pak nebudete mít chleba s máslem!”

Voják se ptá velitele: „Jdu dnes do basy, tak jsem se přišel zeptat, jestli bych si tam mohl vzít kytaru?”
„Vy jste se zbláznil, do vězení s kytarou?”
„No, Dalibor měl přece ve vězení housle!”
„Koukněte se, vojíne, co se děje u jiných útvarů mě nezajímá!”

Proč všichni při skandování „Ať žije KSČ” stojí?
Aby neseděli!

Po koncertu vojenské kapely osloví jeden z posluchačů trombonistu: „Můžete mi říci název skladby, kterou jste právě hráli?”
Ten se podívá do not a praví: „Číslo pět, pane.”

Dva muži na Ukrajině spolu jedou vlakem.
„Kam jedete?” ptá se ten první.
„Jedu do Moskvy nakoupit maso,” odpoví ten druhý.
Vlak staví v Kyjevě, kde ten druhý muž vystoupí.
„Já myslel, že jedete do Moskvy, nakupovat maso,” volá na něj z okýnka ten první.
„To ano, ale fronta začíná už tady,” odpoví druhý.

„Pane veliteli, všechny vaše příkazy jsem vyplnil.”
„Ale já jsem vám nic nepřikázal.”
„No, však jsem taky nic nedělal.”

Parašutista při volném pádu: „Pane kapitáne, nemůžu otevřít padák!”
Kapitán zakřičí z letadla: „Nic se nebojte, vždyť je to jen cvičení!”

Zprávy: „Američané svedli největší bitvu v Iráku od konce války.”

Co má voják pod postelí?
Uklidit.

Povídá velitel vojákovi před odchodem na dovolenou: „A neproveďte žádnou hloupost!”
„Provedu!”

Čtyři stupně porovnávání v Československu: - Dobré, lepší, nejlepší, sovětské. - Dlouhé, delší, nejdelší, dočasné.

Jaký je vztah mezi prací a mzdou v socialismu? Pracující předstírají, že pracují, a stát předstírá, že je za to platí.

V jednom vězení na Kubě se na cele sejdou tři chlápci. Jeden říká: "Já jsem tady proto, že jsem chodil pozdě do práce. Že přy jsem se tak snažil snížit produktivitu práce." "To mě zavřeli, že jsem chodil do práce moc brzo. To prý dokazovalo, že jsem kapitalistický špión." "Já jsem tady kvůli tomu, že jsem do práce chodil vždycky přesně na čas. Říkali, že to dokazuje, že mám americké hodinky."

Tři se takhle hádají, kdo má lacinejší výrobu zbraní. Američan: "My umíme vyrobit tank za 2000 dolarů." Němec: "Náš tank stojí jen 2000 marek." Čechoslovák: "A nám stačí říct 2000 slov, a máme tanků plnou republiku."

Poradce prezidenta Spojených Států zatelefonuje do Kremlu a ptá se na výši průměrného platu sovětského občana. Asi pět minut nikdo neodpovídá, ze sluchátka je slyšet jen šramot a nesrozumitelné, vzrušené šeptání. Potom se ozve zoufalý hlas: "A vy zase diskriminujete černochy!"

Dotaz na Rádio Jerevan: "Je pravda, že Hanzelka v Košicích oběsil Husáka?" "Ano, je. Ovšem s malými nepřesnostmi. Nebyl to Hanzelka, ale Zikmund, nebylo to v Košicích, ale v Kostnici, neoběsil, ale upálil a ne Husáka, ale Husa."

Deset let po Leninově smrti se v Moskvě měla uskutečnit slavnostní výstava obrazů namalovaných tvůrčí metodou socialistického realismu na téma "Lenin". Předem bylo ovšem třeba, aby speciální umělecká a ideologická komise obrazy prohlédla a schválila k vystavení. Všechna díla splnila náročná kritéria, jen nad jedním zůstala komise v rozpacích. Na velkém plátně se rozprostírala stará veliká postel se silnou duchnou, ze které vyčuhovaly dvoje nohy. Ženské a mužské. Obraz se jmenoval Lenin v Polsku. Komise si zavolala malíře a zahrnula ho zvídavými otázkami. Až nakonec se dostala k jádru věci. "Čí jsou ty ženské nohy?" zahřměl předseda komise. "Naděždy Krupské" odvětil malíř. "Čí jsou ty mužské?" "Felixe Džeržinovského." "A kde je Lenin?" zeptal se překvapený předseda. "No přece v Polsku!" odpověděl malíř.

V Moskvě stojí dlouhá fronta lidí na maso, když jeden z čekajících mužů už to nevydrží a začne nahlas kritizovat systém. Podezřele oblečený člověk, který postával nedaleko, k němu přistoupí a povídá: "Soudruhu, podívej, za starých časů kdyby si někdo nahlas stěžoval jako ty, tak bych ho... " a rukou naznačí pistol namířenou na mužovu hlavu. Když muž přijde domů bez masa, ptá se jeho žena: "Co se děje, došlo maso?". "Je to ještě horší," povídá muž. "Už jim došly i náboje".

Zpráva agentury TASS: Na sovětsko-čínských hranicích napadla skupina čínských tanků sovětský poklidně orající traktor. Tento palbu opětoval a po zničení všech tanků odletěl zpět na základnu.