Vojenské vtipy - 451 zajímavých

Za druhé světové přivezou do lazaretu ruského vojáka skoro po kouskách. Dají ho do kupy, po třech měsících se probere z bezvědomí a setra ho nadšeně vítá: „Vítám tě, Koljo, zpět mezi živými!”
„Ale já nejsem Kolja,” namítne lazar. „Já jsem Igor, jak jste přišla na toho Kolju?”
„Když jsme vás dávali do kupy, všimla jsem si, že máte na přirození vytetováno OLJA,” vysvětluje zdravotnice. „A protože vám kousek chyběl, myslela jsem si, že jste tam měl napsáno Kolja.”
Voják začne hrozně naříkat a když se sestra ptá, proč vyvádí, vysvětluje: „Tam bylo původně vytetováno Da zdrávstjujet krásnaja ármia, katóraja pabědíla nad germánskimi fašístami u Krásnovo Polja!”

Který zvíře má čuráka na zádech? Policejní kůň.

Zpráva z nejmenované bitvy: „Nepřítel zákeřně zaútočil na naše letadla pokojně shazující bomby na jeho město.”

Víte proč se policista při bouřce vždycky usměje ? …myslí si, že ho někdo fotí.

Proč vojáci na přehlídkách pochodují slavnostním, a nikoliv vojenským pochodem?
Protože vojenský pochod je součástí vojenského tajemství.

„Mami, stal se ze mě ostřílený voják,” chlubí se do telefonu bezruký, beznohý bojovník.

Syn jde na vojnu, tak mu otec dá poštovního holuba, aby mohl poslat domů zprávu. Po třech měsících se syn dostane domů a diví se, že mu neposlali ani buchty, o které si psal. Oni mu zase vyčítali, že o sobě nedal vůbec vědět.
Vtom někdo klepe na dveře. Otec jde otevřít, vrátí se, dá synovi hroznou facku a říká: „Ty vole, příště, až budeš posílat poštovního holuba, tak mu rozvaž křídla... došel pěšky!”

Po přistání Američanů na Měsíci si zavolá generální tajemník své vědce z Hvězdného městečka a říká: „Ty Amíci nás zase doběhli, ale já vím jak na ně. Oni přistáli na Měsíci, a proto vy, soudruzi, přistanete na Slunci.”
„Ale soudruhu generální tajemníku, na Slunci je přece hrozně vysoká teplota a velké světlo.”
„Na to jsem samozřejmě myslel, poletíte v noci.”

Voják hlásí do vysílačky: „Pane generále, mám čtyři zajatce!”
„Výborně,” pochválí ho generál, „okamžitě je sem přiveďte.”
„To bych rád, ale oni mě nechtějí pustit!”