Vtipy o kultuře a umění - 441 zajímavých

„Svobodu slova! Svobodu slova!” demonstrovali studenti.
Svého cíle dosáhli - a slovo uteklo.

Zanedlouho navštíví Českou republiku Papež. Chce prý na vlastní oči vidět, jak vypadá Boží dopuštění!

Baví se dvě dámy ve společnosti: „Vidím, že ti ta nová sukně přirostla k tělu - z čeho je, prosím tě?”
„Z kůže.”

Řečník na přednášce mluví a mluví. Všichni posluchači se už dávno vytratili, ale on stále mluví. Poslouchá ho už jen jeden člověk. Řečník se ho ptá: „To se vám tak líbí můj referát?”
„No, moc ne.”
„Tak proč jste tady?”
„Jsem přece řidič, který vás přivezl a má vás taky odvézt!”

Jaká je u slepců nejoblíbenější pěvecká dvojice?
Bílá - Hůlka.

Pan farář u zpovědi mladé dívky: „Doufám, že jsi nespala s tím Standou odvedle!”
„Kdepak, to si myslíte, že on mě nechá v noci zahmouřit oko?”

Ptá se žák pana faráře: „Je to pravda, velebný pane, že všechny zvony letí o Velikonocích do Říma?”
„Hm, tak to ten náš asi nezaplatil u cestovky.”

Jedou atomoví fyzici vlakem, a vtom jeden řekne: „Tři.” a všichni se začnou řehtat.
Pak se uklidní, a jiný řekne: „Pět.” a zase se všichni složí smíchy.
Vzápětí další řekne: „Jedenáct.” a vypadá to, že smíchy prasknou.
Pánovi, co sedí naproti, je to divné, tak se jich ptá: „Prosím vás, čemu se to smějete?”
„No, my známe některé vtipy tak dobře, že jsme si je očíslovali, a už je nevykládáme celé, řekneme jen číslo vtipu a to stačí.”
„Aha, a můžu si to taky zkusit?”
„Jasně...”
Tak se pán nadechne a povídá: „Čtrnáct.”
Nic, ani úsměv.
Tak si řekne, ten asi nebyl dobrý, zkusíme jiný: „Devět.”
Zase nic, koukají se na něj divně.
Tak vsadí na tutovku a povídá: „Tři.”
Kamenné ksichty.
Tak se ptá: „Vždyť jsem na konec říkal i vtip, který se vám předtím líbil, proč jste se nesmáli?”
„No, když vy to neumíte tak podat!”

Novinářský elév se ptá šéfredaktora: „Je pravda, že genialita je svým způsobem choroba?”
„To je možné, ale vy můžete být klidný, vy jste docela zdravý!”