Vtipy o doktorech - 772 zajímavých

„Pane doktore, je moje nemoc nevyléčitelná?”
„Proč to berete tak negativně? Postavme to pozitivně... třeba... pokud vás vyléčím, tak se stanu světově proslulým.”

Dva blázni se dívají z okna a jeden náhle vykřikne: „Podívej, Elvis Presley!”
„Kde?” diví se kamarád.
„Támhle, ta třetí hvězda napravo od Měsíce!”

Doktor končí prohlídku pacienta slovy: „Jediné nemůžu pochopit. Jak jste stihnul dostat se až ke mně?”

Na lavičce v parku sedí blázen. Vždy škrtne sirkou, sfoukne ji a říká: „Ta funguje, tu si schovám!”

Lékař proklepává pacienta, přikládá mu na hrudník stetoskop, poslouchá, kroutí hlavou a nakonec konstatuje: „Buď jsem hluchej, nebo už nežijete.”

„Choďte na procházky do přírody,” poradil staříkovi doktor, „lépe tak zapomenete na své bolesti.”
„Opravdu?” podiví se starý pán. „Tak já to teda zkusím, když říkáte... a snad zapomenu i na tu zlomenou nohu!”

Chlap přiběhne v noci k blázinci a začne vší silou bušit na dveře a řvát: „Pusťte mě dovnitř, já jsem se zbláznil!”
Ze dveří vyleze vrátný a zařve na něj: „Člověče, je půl třetí v noci, vy jste se zbláznil!”

Přijde srandista do ústavu pro hluchoněmé: „A znáte tenhle?”

Přijde paní k sexuologovi: „Víte, pane doktore, mám problém s manželem. Už nemá chuť na sex jako dřív a já bych si ještě dala říct...”
„Nic mi neříkejte, poznám to. Tady máte tabletky, je to švýcarský preparát, dejte mu to například do kávy a budete spokojená.”
Paní přijde druhý den: „Pane doktore, bylo to úžasné. Manžel vypil tu kávu, postavil se, zařičel jako býk, strhl šaty ze sebe i ze mě a přímo tam na tom stole mě fantasticky pomiloval.”
„No vidíte, tak jste spokojená...”
„Ano, ale v té kavárně se už nemůžeme ukázat!”

Přijde taková mladá slečna k doktorovi a povídá: „Pane doktore, já, jak si dám skleničku, tak mám hned chuť padnout nějakýmu chlapovi do náruče. Co mám dělat?”
Doktor vyndá láhev vodky a říká: „Nalejte si...”

Přijde muž do nemocnice a ptá se sestřičky: „Kde leží muž, kterého přejel parní válec?”
A sestřička povídá: „V pokoji číslo 11, 12 a 13.”

„Pane doktore, prosím vás, nic mi nezatajujte, povězte mi třebas tu nejkrutější pravdu! Řekněte, bude můj muž po téhle zlomenině ruky ještě někdy moct mýt nádobí?”

Blázinec. Vizita. Primář novému doktorovi: „A tento pacient se považuje za Duncana McLauda. Podle záznamů ho s touto diagnózou léčí náš ústav už 200 let.”

V lékárně: „Máte prášky do očí?”

Pán u lékaře: „Když se napiji, nemohu dokončit soulož.”
„Tak nepijte.”
„Tak to ji nebudu zase moci začít!”

Jdou dva blázni po Antarktidě a kousek před nimi se objeví mrož. První blázen vykřikne: „Podívej, tuleň!”
„Kde tu?” ptá se druhý. „A co je to vlastně ten leň?”

V blázinci: „Člověče, co sebou pořád šijete?”
„Já jsem nit!”

„Pane doktore, pomozte, můj muž mluví ze spaní.”
„Dobře, předepíšu vám lék, po kterém přestane mluvit.”
„Ne, to nechci, prosím předepište mu lék, po kterém bude mluvit více zřetelně.”

Telefon do nemocnice: „Prosím, obnovujete panenství?”
„Ano, tyto operace jsme již dělali.”
„A ve které fázi těhotenství to má smysl?”

Vloupal se zloděj k zubaři, ale nenachází nic, co by se dalo ukrást. Doktor se tím šramotem probudil, zívnul a povídá: „Já tu nic nemám, ale jestli chcete, můžu vám zadarmo vytrhnout zub...”

Do čekárny vstoupí sestra a volá: „Pan Dupal!˝
Nikdo se neozývá, tak volá znova. Najednou vyleze ze záchodu chlap a sestra se ptá: „Vy jste Dupal?˝
„Ne, já jsem chcal!˝

Proč se u doktora čeká tak dlouho?
Protože Čas všechny rány zahojí.

Psychiatr provází hosta po nemocnici: „Tohle je sál pro automobilové blázny.”
„Ale vždyť tu nikdo není.”
„Omyl, pane. Všichni leží pod postelemi a spravují.”

Ministerstvo zdravotnictví spustilo novou kampaň: „Předejdi nemocím - umři.”

„Pane doktore, vrtáte zuby bezbolestně?”
„Samozřejmě, nikdy nic necítím.”

Na kurzu vyšívání se instruktorka zastaví u jedné dámy a povídá: „Vy jste povoláním zubařka, že ano?”
„No, jsem,” podiví se paní. „Jak jste to poznala?”
„Jako jediná šijete zubní nití.”

„Pane doktore, můžu přežít operaci?”
„Ano, můžete, ale neradil bych vám to.”

Doktor: „Mám pro vás špatnou zprávu - máte stejně jako já Alzheimerovu nemoc.˝
Pacient: „Co, že to mám?˝
Doktor: „Kdo co má?˝

Jdou dva blázni prostředkem frekventované dálnice a jeden se náhle zastaví a říká druhému: „Neslyšel jsi něco?”
„A co jako?” ptá se druhý blázen.
První povídá: „No, zdálo se mi, jako by si tu někde prdnul mravenec!”

Jak to bývá na výletech, táborech a jiných různých pobytech, i v lázních se bodují pokoje. Takoví obodovávači nemusí být vždy zcela tak poctiví, a přece jen nějaká ta sladkost vždycky potěší. Jeden pokoj měl vytrvale nízké hodnocení a do jisté míry to bylo i tím, že nikdy nic nikomu nedal. Až jednou se to změnilo a překvapení bodováci nevěděli, co říct, když dostali lahodné sušenky. Nakonec, když všechno snědli, se zvědavě ptají: „A cože nás tak najednou hostíte?”
„Je to pro nás příjemný pohled,” odpoví hoši dvojznačně a pak jdou s pravdou ven, „my jsme totiž mezi ty oplatky naplivali!”

Lékař radí obézní pacientce: „Měla byste pěstovat lehkou atletiku.”
„V mém věku, pane doktore?”
„Pro začátek byste měla každý den přeskočit oběd a večeři...”

„Asi se začnu učit botaniku,” svěřuje se kolegovi obvodní lékař.
„Proč, prosím tě?”
„No, pořád za mnou chodí jeden policajt a ten má mozek jako hrášek!”

„Pane doktore, řekněte čestně, jsou ty nové prášky nějak užitečné?”
„Samozřejmě. Nedávno jsem si z provizí koupil auto.”

„Pane doktore, mně se v noci zdává, že jsem kůň,” stěžuje si pacient psychiatrovi.
„Tím se nemusíte nijak znepokojovat, to je naprosto normální sen.”
„No jo, ale když já mám pak vždycky ráno prázdný slamník.”

Stížnost na chirurga: „Nejednal zrovna v rukavičkách.”

„Pane doktore, co mám dělat? Když na někoho promluvím, vždycky omdlí.”
„Pane doktore - co je s vámi?”

„Pane doktore, večer nemůžu usnout,” stěžuje si děda. „Musím pořád myslet na tisíc věcí.”
Doktor radí: „Tak tedy vypijte před spaním sklenku kyselého mléka.”
„Pak budu klidně spát?” zajímá se důchodce.
„To sice ne,” odvětí obvoďák, „ale budete myslet jen na jednu věc!”

Do domova s pečovatelskou službou přibude starý vozíčkář.
„Já jsem nějakej Láďa a jsem tady s cukrovkou,” ihned se s ním seznamuje přátelský spolubydlící.
„Těší mě, Karel,” natahuje se k němu vozíčkář. „Mám ujeté nohy.”
„To ani neumíš řídit kriplkáru?”

Heslo záchranné služby: „Čím později dorazíš k pacientovi, tím přesnější je diagnóza.”

Po důkladné prohlídce pravil gynekolog: „Tak, milá paní, až se dnes vrátí váš pan manžel domů...”
„Ale já nejsem vdaná,” přeruší ho pacientka.
Doktor se opraví: „No, tak až se setkáte s vaším snoubencem...”
„Já nejsem ani zasnoubená,” namítne dáma.
„Tak tedy řekněte svému příteli, že...” pokračuje doktor.
Žena mu zase skočí do řeči: „Nemám a nikdy jsem neměla žádného přítele.”
Lékař se zamyslí, poodejde k oknu a dlouho se mlčky dívá ven.
„Pane doktore, proč vyhlížíte tak dlouho z okna?” neudrží paní svou zvědavost.
„Protože naposledy, když se stalo něco podobného, vyšla hvězda na východě!”

„Pane doktore, pane doktore, moje stará si zlomila nohu!”
„A v kterých místech?”
„Mezi záchodem a koupelnou...”

„Pane doktore, co mám dělat, nerostou mi fousy?”
„To je v pořádku, vždyť jste žena.”
„Co? Ještě navíc jsem žena?”

Host v ústavu pro tělesně postižené: „Líbí se mi váš smysl pro humor.”
„A kdo by se nesmál, když mám dvě bránice?”

Z pohlednice propuštěného pacienta: „Srdečně pozdravuji pana primáře a ostatní blázny.”

U lékaře: „Je mi líto, pane Vaněk, nedá se nic dělat, tu nohu vám musíme amputovat.”
„Díky Bohu, já už jsem si myslel, že mi zakážete pít!”

„Pane doktore, poraďte mi co s manželem, je strašně nedoslýchavý,” stěžuje si v ordinaci paní Smotlachová. „Vždycky, když mu řeknu, že bych jako žena v domácnosti měla mít taky nějaké své kapesné, podá mi kapesník!”

Přijde paní k zubaři.
„Nebojte se, paní, bude venku dřív, než řeknete švec.”
„To mi říkejte, zrovna jako s manželem doma!”

„Proboha, co to je za pomateného psa?!” rozkřikne se na přechodu pan Winter. „Vždyť vede toho chudáka slepce přímo pod auto!”
Z davu se ozve: „On za to nemůže - nevidíte, že je to slepeckej pes?! Je slepej!”

„Předepíšu vám tebletky.”
„Nevezmu si je.”
„Proč, máte alergii?”
„Ne, ale příliš brzy by mi skončila nechopenka.”

Pacient v nemocnici povídá sestře: „Hrozná chuť! To je ale hnusný lék.”
„To není lék, to je oběd.”