Vtipy o doktorech - 824 zajímavých

Host v ústavu pro tělesně postižené: „Líbí se mi váš smysl pro humor.”
„A kdo by se nesmál, když mám dvě bránice?”

Z pohlednice propuštěného pacienta: „Srdečně pozdravuji pana primáře a ostatní blázny.”

U lékaře: „Je mi líto, pane Vaněk, nedá se nic dělat, tu nohu vám musíme amputovat.”
„Díky Bohu, já už jsem si myslel, že mi zakážete pít!”

„Pane doktore, poraďte mi co s manželem, je strašně nedoslýchavý,” stěžuje si v ordinaci paní Smotlachová. „Vždycky, když mu řeknu, že bych jako žena v domácnosti měla mít taky nějaké své kapesné, podá mi kapesník!”

Přijde paní k zubaři.
„Nebojte se, paní, bude venku dřív, než řeknete švec.”
„To mi říkejte, zrovna jako s manželem doma!”

„Proboha, co to je za pomateného psa?!” rozkřikne se na přechodu pan Winter. „Vždyť vede toho chudáka slepce přímo pod auto!”
Z davu se ozve: „On za to nemůže - nevidíte, že je to slepeckej pes?! Je slepej!”

„Předepíšu vám tebletky.”
„Nevezmu si je.”
„Proč, máte alergii?”
„Ne, ale příliš brzy by mi skončila nechopenka.”

Pacient v nemocnici povídá sestře: „Hrozná chuť! To je ale hnusný lék.”
„To není lék, to je oběd.”

Korpulentní dáma si stěžuje kolegyním: „Má diagnóza je jasná - chronický hlad!”

„Jak se vám to stalo?” ptá se spolupacientka od shora až dolů zafačované ženy.
Pacientka odpoví: „Cvičím v cirkusu na visuté hrazdě.”
„Proboha,” spráskne ruce spolutrpitelka, „že se vám něco nepovedlo a vy jste sletěla z té výšky dolů!”
„Přesně tak,” přitaká cirkusačka, „jenom to nebyla moje chyba.”
„A čí tedy?” zajímá se zvídavá společnice.
„Našeho klauna. Zapomněl hrazdu vysunout!”