Hospodské vtipy - 644 zajímavých

„Představ si to,” vypráví v hospodě Kája. „Přijdu domů, otevřu skříň - a v ní nahý chlap!”
„A co je na tom divného?” mávne rukou kámoš. „Všechny ženské jsou mrchy, s tím nic nenaděláš.”
„O jakých ženských to mluvíš?” podiví se Karel. „Vždyť já jsem svobodný!”

Stěžuje si štamgast hospodskému: „Jsem mírumilovný, bezproblémový člověk, pohodnu se s každým, snesu třeba i deset tchyní, ale jen ne tu svoji!”

Host překontroluje rysku u doneseného půllitru, zavolá si hospodského a vyjádří mu svou nespokojenost. Ten mu vysvětluje: „Ale pane, půllitr se to jenom jmenuje, s množstvím piva uvnitř to nemá nic společného!”

„Sázel jsem jedno eso za druhým,” vypráví přátelům po návratu z turnaje tenista. „Naneštěstí jen večer, v hospodě při kartách.”

Mladík v hospodě přistoupí k známému hokejistovi: „Nejste vy náhodou Pavel Rosa?”
„To jsem,” usměje se borec.
„A nemohl byste mi šáhnout prstem do půllitru?” sděluje mu své nevšední přání fanoušek. „Víte, abych měl to pivo nádherně orosené.”

V krčmě: „Jój, ta píše, tá by člověka snáď aj roztrhla. Co do ní, strýcu, dáváte?”
„Semtex.”

„Pane,” povídá číšník, „tenhle stůl je rezervován!”
„Dobře, tak si ho odneste a přineste mi sem jiný!”

„Jsem ke svému manželovi velmi shovívavá,” vypráví kolegyním prodavačka. „Může jít do hospody, ale do dvanácti musí být doma!”
„Až do půlnoci?”
„Ne, do dvanácti minut.”

Která zelenina je nejčerstvější?
Vyblitá mrkev.

Strýc Jura se vrátí z cest a kamarádi v hospodě se ho hned ptají: „Tak co, ty světaznalče, jak daleko’s až byl?”
„No,” zavzpomíná vesnický dobrodruh, „pět stovek do Berlína, třicet marek do Brém...”

Paní říká manželovi: „Včera jsi prý v hospodě zase přišel o dva zuby!”
„Alespoň víš, jak lidi kecají. Mám je tady v kapse u kabátu!”

Baví se chlapi v hospodě: „Že prý Contador s Schleckem jedou vlastní ligu.”
Zaslechne to číšnice: „A u koho ti dva borci chlastají?”

Číšník postaví před stálého hosta řízek černý jako uhel. Chudák u stolu se zachmuří a pak si jen povzdychne: „Alespoň jednou není to jídlo syrové...”

Hospodářská krize nesouvisela s nedostatkem piva.

Ptají se trestance v base: „Kolik jste dostal?”
„Deset let!”
„A za co?”
„Že jsem byl pomalej.”
„Jak je to možný?”
„Seděli jsme s Kaliankem v hospodě a vyprávěli jsme politické vtipy. V noci se mi to rozleželo a řekl jsem si, že musím ráno Pepu nahlásit... a představte si - on tam byl už večer!”

Povídá zákazník mladé servírce: „Když se tak podívám na ten účet, tak vás ve škole učili kromě přídavných jmen i přídavná čísla.”

Tři věci, které bych si vzal na pustý ostrov? Sud, pípu a půllitr.

Dodržuj pitný režim - aspoň deset piv denně.

Co je vrcholem opilosti?
Jít se ven vyčurat ke sloupu a pak si omylem do kalhot strčit ten sloup.

Vrchní přinese hostovi jídlo. Host: „Pane vrchní, to jídlo smrdí.”
Vrchní udělá dva kroky zpátky a říká: „Ještě?”

Ke stolu si přisedne Tarzan a jeden štamgast se ho se zájmem vyptává: „Kdo je tvůj nejlepší přítel, frajere?”
„Opice,” odvětí opičí muž.
„A víš, že moje taky?” zaraduje se ožrala. „Já mám opici každý den!”

Jak se pozná absolutní alkoholik?
Bere si pivo i na záchod.

Jde Johnny Wolker parkem a slyší: „Ne, ještě mi ho tam nedávej! Já ho naposled políbím, já ho naposled pohladím.”
Odhrne křoví a vidí, jak dvě stařenky pohřbívají kocoura.

Nad ránem budí policista opilce na ulici. Opitý muž se otráveně ptá: „Kde to jsem?”
„Štůrova 25.”
„Žádné detaily! V jakém městě?”

„Tak už jste si prosím vybral, co budete jíst?” ptá se vrchní hosta, který přemýšlí nad jídelním lístkem.
„Ano, pane vrchní, dal bych si ten anglický biftek s opékanými brambory a oblohou, ale prosil bych jen poloviční porci.”
„Velmi lituji, pane, ale naše porce už nejsou dále dělitelné...”

„Mám tisíc přátel,” chlubí se hospodskému upovídaný přespolák.
„Ty asi budeš matematik, viď?”
„Proč?”
„No, že je máš tak přesně spočítané!”

„Obžalovaný, co byste chtěl uvést na svou obhajobu?” ptá se soudce.
„Pane soudce, když jsem v hospodě vykřikoval, že všechny oddělám, myslel jsem tím zameškané směny...”

V restauraci: „Na ten guláš už čekám více než dvě hodiny.”
„Nebojte se, vždyť máme otevřeno až do rána.”

„Pepo, kdo tě nutí do toho kouření?”
„Nikdo, já to dělám dobrovolně!”

Jura Trlica v hospodě před placením: „Chlapi, nikdy bych nevěřil, že je ten svět tak malý! Tuto pětistovku jsem propil minulý týden v Hodoníně...”

Stojí takhle chlápek před mrakodrapem a vykuřuje jednu cigaretu za druhou. K mrakodrapu přijde takový typický úředník, který je zde zaměstnán, a říká: „Pane, kolik vykouříte cigaret za den?”
„No, tak šedesát až sedmdesát.”
Úředník si něco naťuká do kalkulačky.
„A jak dlouho kouříte?”
„Tak čtyřicet až padesát let.”
Znovu začne něco vyťukávat do kalkulačky a odpoví: „Kdybyste tedy nekouřil, tak tenhle mrakodrap mohl být váš!”
„Však taky je!”

„Tak nám včera shořela hospoda,” povzdechl si v práci Brňák.
Kolega se diví: „Neblbni, úplně celá?”
„Jo, až do základů.”
„No a to jste nevolali hasiče nebo co?”
„Ale volali, jenže než uhasili žízeň, nebylo už dál co hasit.”

Řve jeden ožralý chlap v hospodě: „Já chci ještě kafééééé!”
Číšník: „Opilejm nenaléváme!”

„Ty dnes nejdeš do hospody na mariáš, Pepo?” ptá se manželka.
„No, ty by jsi snad hrála s někým, kdo při hře podvádí?”
„Já ne.”
„No tak vidíš, a oni také ne.”

„Dáš si i do druhé nohy?” ptá se chlápek kámoše.
„Tož rád,” kření se kamarád, „tu mám dutou.”

Celá dlouhá staletí se hledal kámen mudrců, a ono je to zatím pivo!

„Pane vrchní, proč nedoléváte?”
„Protože jsem již starý a špatně vidím.”
„A proč tedy nepřeléváte?”
„No, slepý přece nejsem.”

„Pane hospodskej, co že máte dneska takovej nával na pivo?”
„Ale, v celé čtvrti dva dny neteče voda... Umíte si představit, jak já chudák na tom musím tratit?!”

„Dá se tu slušně najíst?” ptá se pán v restauraci.
„No, to bych vám radil,” přísně odpoví číšník. „Jinak vás vyhodíme!”

Barman se ptá silně podnapilého muže: „Můžete mi říci, pane, jak můžete druhý den pracovat?”
„Nemůžu... já to ještě nikdy nezkusil!”

Potkají se dva známí, kecají a najednou jeden z nich povídá: „Jsem ti včera byl se známejma na bezva pařbě. No a protože jsme dost chlastali, nechal jsem auto raděj tam, že si ho ráno vyzvednu, a domů jsem jel vlakem. Jenže ráno jsem už ze zvyku šel do garáže. A víš, co jsem zjistil, když jsem otevřel tu garáž?”
„To auto tam stálo, že?”
„Ne. Ten vlak!”

Chlapi v hospodě si povídali o tom, kolik včera vyhrál soutěžící v Milionáři. Zaslechl to známý chvastoun Tonda Vávra: „Milionář? Tam jsem byl už snad stokrát!”
„Tak jaktože jsi nic nevyhrál?!” začali si ho dobírat hoši.
Tonda říká: „Dělal jsem diváka!”

Co udělá pivař, když mu doktor řekne, že má zápal plic?
Spláchne to Velkopopovickým kozlem.

„Nejrychlejší savec je gepard.”
„To mi nepovídej. Dokáže snad do sebe nalejt půllitr dvanáctky za pět vteřin jako já?”

Jdou dva na Nový rok ráno poněkud společensky unaveni z hospody domů, jeden si nese urnu s popelem tchyně. Mrzne, jen to praští, a taky to strašně klouže. Druhý chvíli bojuje s náledím a pak říká: „Hele Vincku, pieta nepieta, sypej.”

Po novoročních oslavách se před hospodou probouzí chlápek a je viditelně zmatený: „Ty vole, 2011?! Já jsem prochlastal celej rok?!”

Dáma se znechuceně zvedne od stolu: „Pane vrchní, v té svíčkové je cítit JAR!”
Vrchní pravil: „Aspoň si můžete být jistá, že je váš talíř umytý.”

Vypráví Pepa v hospodě: „Včera jsem říkal sousedům, Ukrajincům, že bych potřeboval střelit auto.”
„A střelili ti ho?”
„Jo, ráno jsem měl prostřílené gumy.”

To, že pivo má mít říz, neznamená, že musí být říznuté vodou.

Jeden prohodí při pívečku: „Pánové, byl jsem na dovolené v Tatrách. Tam byla nádherná ozvěna! Jednou jsem zavolal Haló a ozvalo se to ještě pětkrát!”
„To nic není,” přidá se druhý. „U nás v paneláku stačí jednou kýchnout a ozve se desetkrát Na zdraví!”