Vtipy o kultuře a umění - 441 zajímavých

Uprostřed divadelního představení má herec úplné okno a nápověda to trošku přežene s hlasitostí, takže ji uslyší všichni diváci.
Herec se snaží improvizovat a dramaticky vykřikne: „Bůh! Bůh se mi zjevil a svou radou mne obdaroval!”

V interview pro známý ženský časopis padla otázka: „Je to skutečně pravda, že říkáte všem lidem pravdu do očí?”
Iveta Bartošová, která se v předchozím rozhovoru pyšnila svou pravdomluvností, pronesla: „Všem samozřejmě ne. Chci mít také nějaké přátele!”

Co udělal skromný spisovatel?
Nic nenapsal.

V posteli se povaluje muž. Dlouho do noci. A stále dokola si šeptá: „Bože, jsi, nebo nejsi?”
Tu se náhle ozve z nebe hlas: „Neexistuju, to víš, že neexistuju. A už konečně spi!”

„Ano, Plaváčku, tohle je děd Vševěd,” řekla chlapci sudička, hnedka co vylezl z úkrytu. „Je to děd Vševěd, ale ani ve snu by ho nenapadlo, že jseš ve skutečnosti můj syn!”

„A víš, že před dvě stě lety nemohli lidé používat telefon?”
„No vidíš, a přitom je to tak jednoduché - sejmout sluchátko a vytočit číslo!”

„Musíte myslet ekonomicky!” zlobí se na režiséra ředitel divadla. „Nepotřebujete hrát drahé romance, abyste diváky rozplakal - k tomu bohatě stačí pár kilo cibule!”

Na taneční zábavě tančí chlap se ženskou a ta najednou říká: „Prosím vás, proč tancujete jenom doprava, nechcete to zkusit opačně?”
Chlap na to, že ne. Ženské to asi vadí, a tak zase doráží, jestli by to přeci jenom nechtěl zkusit. On už to nevydrží a povídá: „Já nemůžu. Kdybych tancoval doleva, tak by se mi odšroubovala noha!”

Reportér, který dělal rozhovor s jednou hvězdou, poznamenal: „Máte velmi krásné nehty.”
„Děkuji,” odvětila celebrita, „za ty vděčím svému plastickému chirurgovi.”

„V kině zhaslo na pár minut světlo.”
„A byla panika?”
„Ano, ale teprve, když zase rozsvítili.”

Čtyři kamarádi balí na diskotéce děvčata a vytahují se jim: „Víte, jak tady byl nedávno na návštěvě ten mistr světa v páce? Všichni čtyři jsme ho přetáhli!”
„To muselo být strašně těžké,” uznají užaslé dívky.
„Taky že jo,” začne se chvástat jeden z frajerů. „Jenda ani Zdenda už ke konci skoro nemohli, tak jsme ho pak museli dorazit jenom my dva tady s Karlem!”

Česká filharmonie koncertuje. Skladba vrcholí, bouřlivou pasáž střídá mírná až tichá pasáž. Tu se z přední řady zvedne člověk a do ticha se zeptá: „Je tu, prosím vás, někde lékař?”
V zadu se zvedne postava a zepředu se ozve: „Doktore, ty hrajou, co?”

Vzkaz domů: „Milá mami, pošli mi nějaký dobrý prášky od bolesti hlavy, mám před zkouškou. Díky. PS: Tady v Praze všechno vykoupil T-Mobile, prý pro svý operátorky na den bojkotu.”

Recepční zvedne oči na ženu, která stane před jeho královstvím: „A vy jste kdo?”
„No dovolte,” povýšeně se napřímí zachovalá padesátnice, „první dáma!”
„Ano, takže Eva... a dál?”

Náhle osiřelá dívenka vzlyká ve zpovědnici: „Proč zrovna oni? Proč zrovna tatínek s maminkou?”
Kněz praví: „Inu, dcero, to je vůle zboží.”

Kdo ještě pořád dává přednost psaníčkům před SMSkami?
Narkomani.

„Pořádně si nacvič tu etudu na ten koncert,” připomíná mladé klavíristce matka. „Víš, co ti pan profesor kladl na srdce...”
„No jo,” odpoví dcera zamračeně, „ale on mi spíš šahal na prsa!”

„Reakce publika mne nijak nezaskočila,” prozrazuje po svém prvním koncertě staronový zpěvák. „Jsem na takovéhle obrázky zvyklý, vždyť jsem patnáct let zpíval na pohřbech!”

Kamarád mi při mistrovství světa poslal SMSku: „Vyhráli jsme! Vítězslav.”

Jak poznáte, že to s papežem nevypadá dobře?
Papamobil přestříkají na černo.

Přijde Hitler do kostela, poklekne k ukřižovanému Ježíši a začne: „Ó děkuji ti, že jsi mi dal Rakousko.”
„Máš štěstí.”
„ó děkuji ti, Pane, že jsi mi dal Čechy.”
„Máš štěstí.”
Hitler se podiví, ale pokračuje: „Ó děkuji ti, že jsi mi dal Francii.”
„Máš štěstí,” zní znovu odpověď Ježíše.
Hitlerovi to již nedá, a tak se zeptá: „Proč mi stále říkáš, že mám štěstí?”
„Protože kdybych neměl přibité nohy, tak tě kopnu do držky.”

„Dobrý den, my jsme Svědkové Jehovovi.”
„Ale - a kdy se to má Jehova ženit?”

Mrazík. Přijde Ivánek ke kadibudce a spustí: „Chaloupko, chaloupko, ať je mi vhod...”

„Ne, já jsem nemlčel kvůli tomu, že se bojím,” vysvětluje berušce Ferda po setkání s mravenečníkem. „Já nemohl mluvit, jak jsem už řekl, bo jím.”

„Já nejsem kouzelník, já nejsem kouzelník!” zoufale křičí středověký odsouzenec před hranicí.
„I mlč, ty ďáblova zrůdo!” okřikne ho soudce. „Sám jsi před chvílí podal důkaz o své vině.”
„Hm, a můžete mi říct, jaký?”
„Když se na tebe přišla podívat naše velectěná hraběnka d’Treu, vykouzlil jsi na svých rtech úsměv!”

Zakladatel metodismu John Wesley měl jednou podivný sen. Stál u bran pekla, zaklepal a ptal se, kdo tam je: „Jsou tam katolíci?”
Odpověď zněla: „Ano, mnoho.”
„I metodisté?”
„Ano, mnoho.”
Ta poslední odpověď ho zděsila. Pospíchal k nebeské bráně. Tam položil stejné otázky, ale v opačném pořadí: „Jsou zde metodisté?”
„Nejsou.”
„Katolíci?”
„Nejsou.”
To mu bylo divné, a tak se zvědavě zeptal: „A koho tu vlastně máte?”
Dostal odpověď: „Boží děti.”

„Víš, že Freddie Mercury miloval operní zpěv?”
„Ne, to jsem netušil. Myslel jsem, že to byli jenom operní zpěváci!”

Potkají se dva spisovatelé: „Jak dopadl tvůj nový román?”
„V redakci si ho přečetli, proškrtali a uveřejnili v rubrice Vtipy!”

Mladá studentka si hraje doma na klavír. Vtom zazvoní zvonek a u dveří stojí policista.
„Bylo nám hlášeno, že v tomto bytě někdo týrá jakéhosi Dvořáka.”

Šéf sboru Bambini di Praga Bohumil Kulínský sedí ve vazbě kvůli podezření, že zneužíval mladinké sboristky.

Baví se dva mniši: „Co asi dělal Noe těch 40 dní, co byla potopa?”
„Měl dost času na to, aby lovil ryby, ale měl jen dva červy.”

Hloupý Honza potká na cestě ke královskému hradu vesnickou dívku, která plete věneček z pampelišek.
„Proč pleteš ten věneček?” zajímá se Honza. „Tobě někdo umřel?”

Dívka se den před začátkem tanečního kurzu chlubí partnerovi: „Rodiče mi o prázdninách koupili šaty z krajty!”

Interview u dívky: „Mohla byste nám říct, který den byl nejšťastnější ve vašem životě?”
Zapýřila se: „Ano, ale víte, to nebyl ani tak den...”

Na plese osloví mladík dámu v letech: „Prosím vás, slíbila jste někomu příští tanec?”
„Ne,” zvolá dáma nadšeně.
„To je super, mohla byste mi pohlídat víno?”

Přijde chlápek za papežem: „Velebný pane, promiňte mi tu otázku, ale když jste ten Svatý otec, kde máte děti?”

Hovor: „Ústředna? Tady Jenda Vyskoč, chtěl bych spojit hotel Richmond, soukromou linku Michaela Jacksona do prezidentského apartmá, na účet volaného.”

„Kolona se pohybuje krokem,” hlásí v rádiu. „Není se co divit s tím, v jakém je naše vojenská technika stavu.”

„Kam bych tady mohla pověsit prádlo?” ptá se ve městě cizinka.
Místní jí radí: „Za městem je šibenice.”

Dva jehovisté chodí agitovat ode dveří ke dveřím a zaklepou u paní, která je nerada vidí. Jednoznačně jim dá najevo, že nemá zájem je poslouchat a práskne jim dveřmi před nosem. Dveře se kupodivu nezavřou, narazí na něco měkkého a odrazí se zpátky. Zkusí je zabouchnout znovu se stejným výsledkem - dveře se po tlumeném nárazu opět otevřou. Je přesvědčena, že jí drzouni strčili mezi dveře nohu a je odhodlána dát jim co proto bez ohledu na bezpečnost „vlezlé nohy”.
Než stačí zaprásknout dveře ze všech sil, jeden z agitátorů řekne: „Paní, než to uděláte, vezměte si tu kočku raději domů.”

„Král nonsensu,” povzdechl si Edward Lear, „co je to za nesmysl?”

Výrok (u telefonu): „To nebyl hovor, ale horor.”

Telefon: „Slyšíme se?”
„Asi ano, když se mě ptáte...”

„Včera jsem si namátkou prohlédl skladby vašeho manžela a musím uznat, že jsou báječné,” chválí paní Kozákové muže známý zpěvák. „Jen by mě zajímalo, proč používá tolik křížků?”
„Asi proto, že je věřící.”

„Měla bych tu nové cédéčko od Kabátů nebo nedávné album Lunetic,” oznamuje zákaznici prodavačka v hudebninách.
„Tak to já si radši vezmu to nedávné album - mám totiž problémy s polykáním.”

Manžel české Miss pozve ženu k luxusnímu stolu, lehce ji políbí na tvář a praví: „Ty jsi moje rosnička.”
Následuje chvíle ticha, pak už to Miss nevydrží a vtipkuje: „Co na mě tak koukáš? Ty nejsi Rosák!”

„Proč myslíte, že je práce v rádiu tak náročná?”
„Plně mi k tomu stačí už jen ten fakt, že reportér Českého rozhlasu je Šedivý.”

Jak pozná Pitkin, že má v nepořádku prostatu?
Začne čurat stejně, jako mluví.

Ptá se spisovatele manželka: „Tak kolik už jsi toho napsal?”
„Proč tě to najednou zajímá?” podiví se umělec.
„Protože držíš propisku na druhé straně.”

Kdo je nejlepší potápěč?
Leonardo DiCaprio - ten se potopil i s Titanikem.