Nejhodnocenější vtipy

Paní si jde koupit papouška. Vybere si takového malého, a zeptá se ho:"Tak co, ty malej parchante, umíš mluvit?" A on říká:"A co ty stará čarodějnice, umíš lítat?"

„Včera jsem si u vás koupila tužkové baterie,“ svěřuje se blondýnka v trafice. „No a?“ reaguje prodavač. „A vůbec nepíší!“

Proč má blondýnka při bouřce pořád úsměv?
Myslí si, že ji někdo fotí.

Včera byla smaženice,
samé divné hřiby
dneska jdeme do márnice
za těmi co chybí.

Zvířátka se domluví, že půjdou na výlet.
Lev: "Takže, zvířátka, jak jsme se domluvily, zítra ráno v osm se sejdeme tady na tomhle místě!"
A žába na to: "Takže, zvířátka, jak jsme se domluvily, zítra ráno v osm se sejdeme tady na tomhle místě!"
Lev: "Žábo sklapni! "
"Vezměte si s sebou batůžek a do něj svačinu a pití."
A žába opět:"Vezměte si s sebou batůžek a do něj svačinu a pití."
Lev: "A ta zelená obluda zůstane doma!!"
Žába: "Jé chudák krokodýl, on se tak těšil."

Ptá se Pepíček: „Tati, můžu se dívat na televizi?”
Tatínek: „Ano, ale zapnout si ji nesmíš.”

Pepíček na hodině přírodopisu prohlásil: „Gumovník je rostlina s ochranným účinkem.”
„Proč myslíš?” zajímal se učitel.
„Protože na něm rostou gumy.”

To byl zase zážitek
oteklý sem celý,
skučím jako dobytek
přepadly mě včely.

Jako dítě zavíral jsem před ženami dveře.
Studem. Aniž bych co věděl o nevěře.

Pak, co chlapec, s nemorální silou
pozoroval jsem je dveřmi. Škvírou.

Pár let nato byl jsem statným mužem,
a zavíral jsem dveře zevnitř. U žen.

A když stal se ze mne starší pán,
čekával jsem na ně marně, s dveřmi dokořán.

Teď mám dveře na petlici. Věřím svému nosu!
Ta jistá, šmejdí po ulici a v ruce drží kosu.

Paní učitelka dá Pepíčkovi poznámku do žákovské knížky a vyhrožuje: „Zítra ať je to podepsané od někoho z rodičů, nebo si mě nepřej!”
„A může mi to podepsat teta, když jsou rodiče zrovna na služební cestě?” zeptá se Pepíček.
„No pokud je to tak, proč ne,” odpoví učitelka. „Ale hlavně ať to máš zítra podepsané!”
Druhý den si paní učitelka hned na začátku první hodiny Pepíčka zavolá, aby mu zkontrolovala žákovskou. Koukne dovnitř a pod poznámkou strašně velký klikyhák.
„Neříkej, že ti tohle podepsala teta?!”
„Podepsala, opravdu,” dušuje se Pepíček. „Sám jsem jí žákovskou dával do kočárku a pak jsem jí vzal z ruky chrastítko a dal jsem jí do ní propisku.”

Černoch chytí zlatou rybku. Ta mu slíbí tři přání za svobodu.
Černoch ju pustí a říká: "Chci být v balíku, chci abych byl
bílej a chci aby mě měly holky rády"! Rybka na to:
"Čuri můry,
Kuří nožka,
Ať je z tebe
ALLWAYS vložka"

Chystal se už mnoho dní
než je setnul sekerou,
dneska ho už příbuzní
ani trochu neserou.

V jednom krámku se zeleninou na malém městě se pořád poflakoval pomocník prodavače - na první pohled prostoduchý chlapec. Dokonce tak prostoduchý, že ostatní chlapci z ulice si z něj pořád dělají legraci. Vždycky mu dávají vybrat mezi deseťákem a čtvrťákem a on si vždycky vezme deseťák, kluci říkají, že proto, že je větší. Zelinář si toho jednou všiml, vzal si chlapce stranou a povídá: „Podívej, hochu, oni si z tebe dělají legraci. Myslí si, že nevíš, že čtvrťák má větší hodnotu. Proč si vždycky bereš deseťák? Jen proto, že je větší?”
„No, kdybych si vzal čtvrťák, přestali by to dělat.”

Ve čtvrté třídě se písš písemka z matematiky. Franta pošeptá Pepovi: Ten učitel je ale debil...Učitel na to zareaguje slovy: Nenapovídej Franto, Pepa na to musí přijít sám!!

Přijde krásná dívka do obchodu se spodním prádlem a ptá se: „Kolik stojí tahle podprsenka?”
Prodavač, kterému se velmi zalíbila, odpoví: „Hubičku.”
„Tak mi jich dejte dvacet,” odpoví dívka. „Jo, a platí za mě děda!”

Když byl Chuck Norris ještě bakterie porazil Domestos.

Maminka říká Pepíčkovi, aby všude říkal ano. Pepíček přijde do obchodu a paní prodavačka se ho ptá: „Chceš autíčko, chceš bonbon...”
Pepíček odpoví na všechno ano. Vyjde ven, potká boxera a boxer se ho ptá: „Chceš do držky?”
Pepíček odpoví ano a boxer mu vrazí. Druhý den maminka říká Pepíčkovi, aby všude říkal ne. Opět potká boxera a ten se ho ptá: „Ještě ti to nestačilo?”
Pepíček odpoví podle příkazu ne a boxer mu dá ještě jednou.

Maminka se ptá malé Aničky: „Copak jsi, Aničko, dneska venku dělala?”
„To, co dělají ptáčci.”
„Jo? Ty jsi zpívala a pískala?”
„Ne, papala jsem žížalu!”

„Tak rodino, kam kdo chce na dovolenou?” ptá se otec.
Hlásí se syn: „Já bych chtěl tam, kde jsem už dlouho nebyl!”
„Tak tady máš dvacku a mazej k holiči!”

Sedí dědek někdy v září
pořád čumí na nádraží,
chluchý je jak poleno,
sejmul ho vlak na brno.