Nejlepší vtipy

Jak se jmenuje japonský objevitel stanu?
Nacochata.

Žena je jako kytara, nejen, že je potřeba vyhmátnout a naladit tu správnou strunu, ale i pevně držet pod krkem!

„Co, že tak najednou chceš uzavřít úrazové pojištění?” vyzvídá na Lojzkovi v hospodě, u pivečka Venca.
„To víš, stará vyhodila váleček a koupila si baseballovou pálku!”

Otázka na Rádio Jerevan: „Jaký je rozdíl mezi optimistou a pesimistou?”
Odpověď: „Optimista se učí anglicky, pesimista čínsky.”

„Pane doktore, s manželkou jsme si pořád cizejší... Nedal by se ten proces nějak urychlit?”

V malé restauraci mají na dveřích nápis: „Děkujeme za návštěvu. Pokud vám chutnalo, pošlete sem své přátele. Pokud ne, pošlete sem svou tchyni.”

Řítí se blondýnka 120 km/h po okresce a začne ji předjíždět policejní hlídkový vůz. Policajt stáhne okénko, vytáhne červenou plácačku a křičí na neukázněnou řidičku: „Zastavte, zastavte!”
Blondýnka stáhne okénko a udiveně na něj pohlédne: „A proč?”
„Jsem policista!” rozhodně zařve muž zákona.
„Těší mě,” odpoví blondýna. „Já jsem sekretářka.”

Potkají se dvě kamarádky a ta jedna se té druhé ptá: „Jak je možné, že ti ten tvůj dává tolik peněz, když říkáš, jak je lakomej?”
„No to je strašně jednoduchý. Pokaždý, když se spolu hádáme, tak mu vyhrožuju, že se odstěhuju k matce.”
„No ale kde bereš ty peníze?”
„On mi vždycky dává peníze na vlak.”

Zvoní telefon.
„Tady Dopravní inspektorát, co si přejete?”
„Promiňte, našla jsem manželovi v kapse papírek s tímhle číslem.”

Co potřebuje muž, který má už všechno?
Ženu, která to dokáže utratit!

„Tak si představ, paní Nováková vyhodila svého muže.”
„Vždyť mu říkala Světlo mého života...”
„No jo, ale ono to světlo v posteli skoro každý večer zhaslo!”

Co dělá blondýnka před Střepinami?
Skryje se za sedačku.

Co jsou to středoškoláci?
To jsou školáci, kteří chodí do školy pouze ve středu.

Psychiatr se ptá pacienta, zda se mu už po lécích, které mu napsal, lepší paměť. Pacient odvětí: „Jistě, jistě, pane průvodčí. A proč se ptáte?”

Dva pochůzkáři postávají u přechodu pro chodce a jeden nadhodí: „Budeme dneska neúprosně vybírat pokuty, nebo blahosklonně brát úplatu?”

Prodám vilu u Černobylu. Zn.: Svítí jako nová!

„Kdybych měla peníze, koupila bych si fotbalové mužstvo.”
„Netušila jsem, že se tak zajímáš o fotbal.”
„Já se taky nezajímám o fotbal, spíš o fotbalisty...”

Blondýnka poslala do nemocnice děkovný dopis: „Milý dárce, děkuji Ti za Tvé srdce. Doufám, že se - stejně jako já - brzo uzdravíš...”

„Pane doktore, co se mnou budete dělat?”
„Odoperujeme vám levou plíci.”
„Ale plíce jsem měl vždy v pořádku!”
„To ano, ale v současné době již vaše játra nemají dost místa.”

„Koupil jsem snoubence pod stromeček briliantový prsten.”
„Tos jí nemohl koupit něco levnějšího, třeba televizor?”
„A ty už jsi viděl falešný televizor?”

Co je nejlepším vánočním dárkem pro cikána?
Amnestie.

Dva kamarádi jeli na letecké závody a za autem měli vlek s letadlem. Cestou vzali stopařku - krásnou blondýnu a ta jim povídá: „Tak co, hoši, kam jedete na vodu?”

Blondýnka klepe na dveře obchodu a nesměle řekne: „Mohu vstoupit?”
„Ne, nemůžete!” dělá si z ní legraci prodavač.
Blondýnka uraženě odejde a kousek opodál zahrozí: „A stejně tam půjdu! Po obědě už tam bude někdo jiný!”

Nabourají dvě blondýny. Vystoupí z aut a děsně se hádají: „Jsi koza!”
„Jsi kráva!”
„Kam jsi jela, kozo?!”
„Do kosmetického salónu, krávo!”
„To já také, kozo!”
„A na kolik jsi měla termín, krávo?!”
„No, na 11.00, kozo!”
„Vždyť říkám, že jsi kráva! Já jsem přece měla na 10.00, tím pádem jsi mi měla dát přednost ty!”

Policajt: „Viděl jste čtyřicítku?”
Řidič: „Ano, viděl.”
Policajt: „Tak proč jste jel o dva tisíce korun rychleji?”

Blondýnka je v muzeu a narazí do stolku s vázou. Přijde rozzuřený hlídač a říká: „Ženská, ta váza byla z 15. století!”
Blondýnka si oddychne: „Uff, já se bála, že byla nová.”

Spoluhráči se zlobí na sebevědomého kanonýra, který vůbec nepřihrává: „Co ti to sobectví přinese?”
„Art Ross Trophy.”

Tabuli máš smazat tak, aby třída po nás viděla, co napíšou oni, a ne, co jsme napsali my.

Novopečený otec přišel s pugetem do porodnice: „Jé, miláčku, tak my máme chlapečka. A komu je podobnej?”
„Ále, toho stejně neznáš...”

„Nebojte se, dostal jste se do rukou odborníka,” utěšuje před nebezpečnou operací těžce zraněného řidiče zdravotní sestra. „Náš pan doktor, než šel na medicínu, několik let pracoval v řeznictví.”

„Ať dělám, co dělám, nemohu odvyknout kouření!”
„A zkusil jsi už žvýkačku?”
„Zkusil, ale nepodařilo se mi ji zapálit.”

Hokejisté Pardubic posilují, k týmu se připojil zápasník v sumo.

Při hádce má žena vždy poslední slovo. Cokoliv, co potom poví muž, je začátek další hádky.

Pán v restauraci oznamuje číšníkovi: „Dal bych si višně s cukrem.”
„A nechcete rovnou třešně?”

Otázka na rádio Jerevan: „Můžete definovat, kdo je komunista a kdo antikomunista?”
Odpověď: „Jistě. Komunista je ten, kdo četl díla Marxe a Lenina. Antikomunista je ten, kdo jim porozuměl.”

Ženy nemají malá nebo velká prsa, to jenom muži mají malé nebo velké ruce.

„Pane doktore, dá se po čtyřicítce ještě mluvit o sexu mezi manželi?”
„Pochopitelně, mluvit ano!”

Jdou dva opilci po kolejích a jeden unaveně poznamená: „To jsou ale dlouhé schody!”
Druhý na to: „To by mi zase tak nevadilo, ale to zábradlí je hrozně nízko!”

„Přiznávám se, přiznávám se ke všemu, i k tomu, co jsem neudělal,” skučí obžalovaný, „jenom už odveďte mou manželku ze soudní síně!”

Volá muž na policii: „Našel jsem ve své vinici hada!”
„Tak to bude určitě hroznýš,” prohlásí policista u sluchátka.
Pán se diví: „Z čeho tak usuzujete?”
Policajt říká: „No to víno je přece hroznové, ne?”

Otázka na Rádio Jerevan: „Je v Sovětském svazu cenzura médií?”
Odpověď: „V principu ne. Bohužel se ale této otázce nemůžeme blíže věnovat.”

„Áďo, jak poznáš holé větné členy?”
„Podle pleši.”

Blondýnka jde do parku a všimne si nápisu: „Vstup jen se psi na vodítku!”
Zamyslí se nad tím a pak smutně konstatuje: „Vodítko snad někde seženu, ale kde mám vzít psa?”

Jak blondýnka zjistí, na kolik má nastavit mikrovlnku?
Pečlivě se dívá, když jí přijde pomoct manžel.

Alkoholička je holička, která pracuje zásadně pod vlivem alkoholu.

Co udělá blondýnka, když jí přítel řekne, že potřebuje víc prostoru?
Nechá si vzít mandle.

„Není dneska náhodou Apríla?” ptá se cestující ve vlaku muže sedícího vedle něj.
„Není,” odvětí spolucestující stroze.
„Tak jaktože stojíme místo ve stanici Velký Osek, ve stanici Velký osel?”

Jednou takhle manžel říká: „Drahá, a odkud znáš to všechno, před čím varuješ naše dcery?”

„Četl jsi ranní Blesk?” ptá se přítele pan Nový. „Bylo tam o soudním procesu s hospodským Podmírákem.”
„Vážně?” podiví se kamarád. „To bylo o něm?!”
„No jasně, tys to nepoznal?”
„Ne - myslel jsem, že se jmenuje jinak, když ztratil své dobré jméno.”

„Soudruzi, nebudeme vyrábět polovodiče, počkáme si na celovodiče.”

„Prý vám umřel manžel?”
„To víte, on se toho za celý život navyváděl, ale tohle mi udělal poprvé!”

„Příští týden pojedeme na exkurzi,” oznamuje žákům učitel.
Jedna žačka namítne: „Ale já na žádný kurzy nechci!”

Říká doktor panu Novákovi: „Kam jste mi zmizel při vyšetření?”
„Na záchod.”
„A proč?”
„Říkal jste, že mi uděláte serologické vyšetření!”

Ptá se pán manželky: „Co bys dělala, kdybys byla pořádný chlap?”
„A ty?”

Před zápasem se mezi sebou hecují hokejisté z dvou konkurenčních týmů.
„Nemáte na nás,” chvástají se domácí, „narozdíl od vás hrajeme srdcem!”
„To na nás spíš nemáte vy,” oponují jim hosté, „my hrajeme hokejkama!”

Přeháňka je, když to televizní rosnička přežene.

„Dědo, proč ti lidé říkají komorní hudebník?” vyzvídá vnouček.
„Protože vždycky když začnu hrát, babička mě zavře do komory.”

Vítá paní manžela vracejícího se z hospody: „Když jsem říkala, že zbožňuji barvy podzimu, nemyslela jsem tím, aby ses mi vracel tak zmalovanej!”

„Včera mi manželka po dlouhé době řekla něco pěkného. Že prý jsem její chlouba.”
„Ty poslouchej, a nebylo to náhodou trouba?”

Proč sedají na Somálce mouchy?
Protože se Somálci potírají medem, aby se mouchy přilepily a oni je pak mohli sežrat.

„Zase jsi opilý! A včera jsem byla tak šťastná, že jsi byl střízlivý!”
„Právě. Dnes je řada na mně, být šťastný.”

„Nebojte se, váš plechový miláček bude jako víno,” ujišťuje řidiče servisák.
„Proboha, vždyť má modrou metalízu!”

Přijde pán k veterináři se psem a žádá, aby mu kupíroval ocas úplně u kořene. Veterinář to odmítne s odůvodněním, že je zvíře na zákrok příliš staré a kromě toho se u daného plemene ocas nekupíruje. Pak se udiveně zeptá majitele na důvod jeho přání.
„Víte, má k nám přijet na návštěvu tchyně a já chci hned v zárodku potlačit jakýkoliv projev radosti nad jejím příjezdem!”

Běloch na divokém západě: „Buď zdráv, rudý bratře.”
„Ty drzoune, postřelíš mě, a ještě se mi budeš vysmívat?!”

Jeden velmi zbožný rabín se odebral na věčnost a členové jeho obce začali vyzývat Hospodina, aby jim dopřál zahlédnot, co jejich rabín v nebi dělá. Jejich prosba byla vyslyšena, ale ke své hrůze spatřili rabína s překrásnou blondýnkou na klíně. Volají na něj: "Rebe, rebe, jak jen můžeš! Ty, který jsi byl celý život tak svatý..." "Pochopte to", vysvětluje rabín. "Ona není má odměna, já jsem její trest."

Teiteles přišel za rabínem, aby se vyznal ze svých hříchů, ale tolik se styděl, že na úvod rabínovi řekl: "Rebe, já tu nejsem za sebe, nýbrž - za svého přítele." "A jakých hříchů se tvůj přítel dopustil?" "Často bral jméno boží nadarmo, choval nečisté myšlenky k ženě svého souseda.." "Zadrž", přerušil Teitelese rabín, "připadá mi, že tvůj přítel je pošetilý. Mohl přijít klidně sám, říct, že za přítele je tu on a ušetřit ti tvé rozpaky."

Abeles u právníka:" Já si je najmu, ale musejí mi napřed zaručit, že ten případ vyhrajou." "Tak mi nejdřív povězte, oč se jedná", vybízí ho právník. Abeles vypráví příběh plný podvodů a machinací. když skončí, tak právník řekne:" Výborné, tento spor se nedá prohrát." "Panebože, to je hrůza", spustí Abeles nářek. "Co se děje?", vyptává se právník. "Já jim to vylíčil z pohledu druhý strany."

Když Izraelci dobyli roku 1967 Jeruzelem, oznámili, že se dohodli s Jordánskem, jak si rozdělí Zeď nářků. Izrael si ponechá Zeď a Jordánsko nářky.

Přijde žena domů nad ránem a řekne manželovi, že byla u kamarádky. Manžel obtelefonuje osm manželčiných kamarádek, které všechno popřou.
Přijde muž domů nad ránem a řekne ženě, že byl u kamaráda. Manželka volá osmi manželovým kamarádům, z nichž tři řeknou, že u nich byl a zbývající, že je ještě u nich.

Moje manželka je tak tlustá, že když ji chce moucha obletět, tak v půlce cesty chcípne...

Kolik barev na semaforu rozliší policista?
Čtyři - červenou, zelenou, oranžovou a vypnutou.

Jednou z nejznámějších Shakespearových her je Counter-Strike.

Bankéř Blumenthal, pokřtěný žid, zasnoubil svého syna s dcerou velkoobchodníka Kohna, který se taky dal pokřtít. "Takového zetě jsem si vždy přál", vypráví Kohn přátelům, "sympatického křesťanského mladíka z dobré židovské rodiny."

Eckstein si dal u krejčího ušít kalhoty. Krejčí ale stále ne a ne být s kalhotami hotov. Za měsíc si eckstein stěžuje:" Bůh stvořil svět za šest dní a oni potřebujou na jedny kalhoty celej měsíc." "Jenže podívaj se na ten světa a pak si prohlídnou ty kalhoty."

Na pohřbu bohatého Loewensteina pláče jeden ze smutečních hostů mnohem usedavěji než ostatní. Dojatý rabín mu polklepe na rameno a praví: "Je mi vás opravdu líto. Patříte do příbuzenstva?" "Právě, že ne", odpovídá muž, "proto tak pláču."

Dva staří přátelé se potkají po delší době. "Poslouchej, můj syn se příští neděli žení. Takže tě srdečně zvu na svatbu." "Milerád přijdu. a kde se to koná?" "U nás v Maislovce. Projdeš od nábřeží druhou doprava, pak doleva a pak zase doprava, najdeš číslo devatenáct a v druhém patře zaklepeš čelem na dveře." "Proč zrovna čelem?" "Přece nepřijdeš s prázdnýma rukama."

K tarnopolskému rabínovi přijde mladý muž pro radu. Nemůže se totiž rozhodnout, má-li se oženit, nebo ne. "Její otec je vážený a vzdělaný člověk" "Tak se ožeň." "Ale dcera je škaredá jak ropucha." "Tak se nežeň." "Ale dostane dvacet tisíc zlotých věna." "Tak se ožeň." "Ale ona kulhá." "Tak se nežeň." "Ale její otec si mně chce vzít za společníka." "Tak se ožeň." "Ale ona se ráda hádá." "Tak se nežeň." "Rabíne, jakou radu mi tedy dáváte?" "Soudím", povídá rabín po chvilce, "že byses měl dát pokřtít." "A proč, rebe?" "Protože pak půjdeš na nervy farářovi."

Potkají se dvě židovské mámy: "Tak co, Rút, jak se daří dětem?" "Ani se neptej, náš Moše si vzal pěknou mrchu! Do jedenácti se válí v posteli, celý dny trajdá venku a utrácí bůhví za co, a když chudák kluk celej uhoněnej večer konečně přijde domů, myslíte,že pro něj má pořádnou teplou večeři? Pche! Ještě ho nutí, aby ji vzal do drahé restaurace!" "A co Esterka?" "Ta si vzala učiněného světce! Snídani ji nosí do postele, koupí jí všecko, nač si vzpomene, a večer ji vodí do prvotřídních podniků."

Šnorer Lebetran byl velmi zbožný. A tak když se jednou modlil, zjevil se mu archanděl Gabriel. "Milý Gabrieli", povídá Lebetran, "co je pro Boha milión let?" "Milión let je pro Boha jedna vteřinka." "A co je pro Boha milión dolarů?" "Milión dolarů je pro Boha jako cent." "A nemohl by mi tedy Bůh dát cent." "jistě, počkej vteřinku..."

Šnorer: "Celý život mě pronásleduje smůla." Prokurista Spitz: "Jaké je vaše povolání?" Šnorer: "Hudebník." "Na jaký nástroj hrajete?" "Na pozoun" "Tak pojďte dál a něco mi zahrajte. Náhodou tady pozoun mám" "No neříkal jsem to jakou mám smůlu. Ausgerechnet musej mít zrovna pozoun."

Šnorer je jednou týdně hostem u bohatého Grunbauna. Jednoho dne si s sebou přivede mladého muže a beze slova ho posadí ke stolu. Když zpozoruje údiv v Grubaunově tváři, podá vysvětlení:" To je můj přítel, je teď u mě na stravu."

Dohazovač přivede svého klienta do rodiny budoucí nevěsty. "Kouknou jaká nóbl rodina! Podívaj se kolem. Všude samý porcelán a stříbro." "Co když to všechno je ale jen vypůjčené", pochybuje budoucí ženich. "Nesmysl", prohlašuje dohazovač, "těm přece nikdo už nepůjčí."

Fleichsman potká na Náměstí svatého Marka v Benátkách přítele Epsteina. "Co tu dělaj?", zeptá se. "jsem tu na svatební cestě.", odpovídá Epstein. "Gratuluju jim. A kde maj manželku?" "Někdo přece musí zůstat v krámě."

Víte, jak chytit deset lvů?
Chytíte jich jedenáct a jednoho pustíte.

Říká, že nemá peníze a jezdí do školy autobusem!

Jdou dva Rómové po mostě a jeden povídá: „Vidíš to, ještě jsme tudy nešli a už tady chybí zábradlí!”

Pan doktor se zeptal pacienta, prošedivělého šedesátníka na jeho sexuální život.
„Sex má zásadní postavení v mém denním rozvrhu,” prozrazuje důchodce.
„Takže, jestli jsem to správně pochopil, se milujete pravidelně každý den?” ujišťuje se lékař.
„Ano, pravidelně,” odvětí šedesátník, „v jednu hodinu jednou, ve dvě dvakrát, ve tři třikrát, ve čtyři čtyřikrát... Po takovém dni jsem tak vyčerpaný, že chodím spát už po dvacáté hodině.”

Gross se obrátí na svého prokuristu Kleina: "Poslechnou, chci jaksepatří oslavit 50 let naší firmy. Ale musí se při tom něco dít, nesmí to nic stát a zaměstanci musejí být spokojeni." Klein navrhuje: "Oběs se. Bude se tu něco dít, nebude to nic stát a zaměstanci budou spokojeni."

Dva Židé z Haliče přijedou do Vídně a chtějí se tam ubytovat v hotelu U města Paříže. "Kolik u vás stojí dvoulůžkový pokoj?" "To záleží na tom, ve kterém je poschodí. V přízemí tisíc šilinků, v 1. patře osm set, ve druhém šest set, ve třetím čtyři sta a ve čtvrtém tři sta. Židé poděkují a mají se k odchodu. "Zdají se pánům náše ceny příliš vysoké?", ptá se ještě recepční. "To ne", ujišťují ho oba, "Jenom hotel se nám zdá příliš nízký."

Kohn v restauraci: "Pane vrchní, co to má znamenat?! Tady jsem z polévky vylovil kus starého hadru!" Číšník na to: "No a, nemůžete přece chtít, aby v polévce za pět geošů byly bruselské krajky!"

Kohn se svou dcerou Mici cestují po Palestině. Jednoho dne uzřeli tlupu loupeživých Beduínů přímo k nim se ženoucích. Nebylo času se skrýt, ani uniknout a tak je Beduíni okradli o vše, co u nich našli. "Aj, vaj, brečel Žid, co budeme teď dělat bez peněz?" "Žadný strach thateleben, těšila ho dcerka a při tom vylovila ze své vaginy peněženku a šperky, které tam duchapřítomně ukryla." "Schade, praví lítostivě Kohn, že jsme s sebou nevzali starou Sáru, mohli jsme zachránit i kufry."

Jak ulovíte somálskou holku?
Nastražíte do flašky od piva zrnko máku.

„Nejsem si moc jistý diagnózou, pane Novák, ale pravděpodobně to bude z nadměrného požívání alkoholu.”
„Dobrá, pane doktore. Já přijdu zítra, až se z té opice vyspíte.”

Synonymum pro slovo „našeptávač” je „Vladimír Čech”.

Povídá paní manželovi: „Pro tebe jsem vlastně jenom služka!”
„To těžko. Kdybys byla služka, tak bys dostala na hodinu výpověď!”

Sedí v Bílém domě George Bush a Tony Blair. Přitočí se k nim jeden z hostů, kterého zaujal jejich družný rozhovor, a ptá se, o čem tak živě diskutují.
Bush mu odpoví: „Plánujeme třetí světovou válku.”
Host na to: „To zní zajímavě, jaké jsou plány?”
„Zabijeme 140 milionů muslimů a jednoho zubaře,” vysvětluje Bush.
Host se zdá být překvapen: „Proč jednoho zubaře? Proč zabijete jednoho zubaře?”
Blair se usměje a dá Bushovi herdu do zad: „Co jsem ti říkal? Nikdo se nebude ptát, proč 140 milionů muslimů!”

Na kalkulačce se to dá těžce provozovat.

Ruské děti volají přes hranici na slovenské: „My máme chleba!”
„A my ho máme s máslem!”
„Ale my máme Stalina!”
„My můžeme mít také Stalina!”
„Ale to už pak nebudete mít chleba s máslem!”

Kolik vydrží blondýnka otřesů mozku?
Nekonečně mnoho.

Víš, proč mají policajti červené čepice?
Aby byli dobře maskovaní v jahodách.
A viděl jsi už někdy policajta v jahodách?
Tak vidíš, jak jsou dobře maskovaní!