Nejlepší vtipy

Bod č. 1: Zaměstnavatel má vždycky pravdu.
Bod č. 2: A když pravdu nemá, pak platí bod č. 1.

„Ta drzost. Včera mě přepadli, a to byl bílý den!” vylívá si zlost v hospůdce na rohu Kája Punc.
Hospodský podotkne: „A proč si myslíš, že by zloději měli zrovna na narozeniny nějaké zpěvačky přestat krást?”

„Pane doktore, jak jste dokázal, aby byla moje žena celý den zticha?” vyzvídá pán před ordinací.
„Snadno,” povídá lékař. „Dal jsem jí korálek a řekl jsem, aby neotvírala ústa, dokud se ta tabletka úplně nerozpustí!”

Za kocovinou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je můj žaludek brčálník. Na první pohled je docela obyčejný, ale když něco sním, začnou se dít podivuhodne věci! V kalhotách to zabublá, v žaludku to zakuňká, v puse krkne a v tom se objeví RÁKOSNÍČEK!

Před fotbalovým zápasem týmový lékař klade na srdce největší hvězdě domácích, která má nějaké menší problémy s kotníkem: „Jdi do toho, ale dávej si pozor na šlapáky!”
„Neboj,” přátelsky se usměje od ucha k uchu známý šprýmař. „Ještě jsem neslyšel, že by soupeř měl v týmu nějakého gigola.”

Ptá se žák pana faráře: „Je to pravda, velebný pane, že všechny zvony letí o Velikonocích do Říma?”
„Hm, tak to ten náš asi nezaplatil u cestovky.”

Jedou atomoví fyzici vlakem, a vtom jeden řekne: „Tři.” a všichni se začnou řehtat.
Pak se uklidní, a jiný řekne: „Pět.” a zase se všichni složí smíchy.
Vzápětí další řekne: „Jedenáct.” a vypadá to, že smíchy prasknou.
Pánovi, co sedí naproti, je to divné, tak se jich ptá: „Prosím vás, čemu se to smějete?”
„No, my známe některé vtipy tak dobře, že jsme si je očíslovali, a už je nevykládáme celé, řekneme jen číslo vtipu a to stačí.”
„Aha, a můžu si to taky zkusit?”
„Jasně...”
Tak se pán nadechne a povídá: „Čtrnáct.”
Nic, ani úsměv.
Tak si řekne, ten asi nebyl dobrý, zkusíme jiný: „Devět.”
Zase nic, koukají se na něj divně.
Tak vsadí na tutovku a povídá: „Tři.”
Kamenné ksichty.
Tak se ptá: „Vždyť jsem na konec říkal i vtip, který se vám předtím líbil, proč jste se nesmáli?”
„No, když vy to neumíte tak podat!”

Přijde zahraniční návštěvník na policejní stanici v Paříži a hlásí, že mu zmizela tchýně: "Je 1,65 m vysoká, chybí ji 13 zubů, šilhá a nosí střevíce č. 45" "Dobrá" říká komisař, "až ji najdeme, dáme vám vědět." Za několik dní se zeť dotazuje telefonicky, zda už je známo něco o jeho tchýni. Komisař odpovídá: "Máte štěstí, nenašli jsme ji."

Proč mají Somálci tak velký nos? ??? Protože vzduch je ještě zadarmo.

Už týdny je stadión vyprodán a krátce před zahájením finálového utkání poháru usedá na čestné místo malý chlapec.
„Jak jsi přišel k té čestné vstupence?” ptá se pořadatel.
„Doma, jsem starostův syn.”
„A kde je pan otec?”
„Doma, neúspěšně hledá tu čestnou vstupenku.”

Učitel: „Jak zní rozkazovací způsob slova mlčet?”
„Psst!”

Karel dělal pilotní zkoušky a kámoši se ho ptají: „Tak jaké to bylo, těžké?”
„Kdepak, jenom mě naštval jeden grafolog.”
„Co říkal?”
„Ale, prý že jsem podle rukopisu násilník, grobián a rváč.”
„A co jsi mu řekl?”
„Co by? Rozbil jsem mu hubu!”

„Co je to tam za šum v posledních lavicích?!” zlobí se učitelka.
Zezadu se ozve: „To si Kamil otevřel atlas na stránce s Niagarskými vodopády!”

Vodotrysk je porouchaný vodopád.

Otec straší malého syna: - Ty, když budeš zlobit, půjdu za policajtem a povím mu to, a on tě zavře do vězení ! Synek jde druhý den do školy a uvidí policajta tak jde za ním a ptá se, zda si na něho otec stěžoval. Policajt nebyl blbý: - Ano byl tu a říkal že ho moc neposloucháš... Chlapec se naštval a říká: - No když je on takový, i já na něho něco povím. Ve sklepě má přístroj a dělá na něm slivovici !

Policajt se vrátí domů ze služby, převlékne se do civilu, a vydá se do města koupit si magnetofon. V obchodě se zeptá prodavačky: "Prosím vás, kolik stojí tamten magnetofon?" Prodavačka odpoví: "2500 korun, pane policajt." Policajt se diví: "Jak víte, že jsem policajt?" Ona odpoví: "No jednoduše, to na co jste se ptal, není magnetofon, ale dvojplotýnkový vařič."

Přijde muž k lékaři, že když se ráno probudí, má poplivaný penis a neví od čeho. Lékař mu poradí, ať dělá, že spí a sleduje, co se děje. Zaleze tedy do postele, za chvíli přijde jeho manželka: „Pepo, spíš?”
Když se nedočká odpovědi, odkryje Pepu a zklamaná si pustí pornokazetu a komentuje: „Tak tohle je pořádný penis. A tenhle ještě větší!”
Koukne na Pepovo: „A tenhle - tfuj!”

Novinářský elév se ptá šéfredaktora: „Je pravda, že genialita je svým způsobem choroba?”
„To je možné, ale vy můžete být klidný, vy jste docela zdravý!”

Přijde Pepíček domů ze školy a říká mamince: „Mami, představ si, že jsem se dneska jediný z celé třídy přihlásil.”
Mamka se zeptá: „A na co se učitelka ptala?”
„Kdo neudělal domácí úkol.”

Odvolávam!!! Odvolávam, ale přes ten fajrak mi není slyšet. Jan Hus, Kostnice.