Nejlepší vtipy

Vystupuje manažer ze svého nového porsche, otevře dveře a kolem projíždějící kamion mu je urazí. Zastaví, řidič vyleze ven a manažer na něj hned spustí: „Kam čumíš, debile?! Urazil jsi mi dveře mého nového auta!”
Tirák mu povídá: „Vy manažeři jste strašně materialisticky založený. Vy mi tu nadáváte kvůli tomu, že jsem vám urazil dveře, a vůbec vám nevadí, že jste přišel taky o ruku!”
Manažer: „Kurva, rolexky!”

„Jak ses mohl tak opít?” vyptává se jeden námořník druhého.
„Byl jsem ve špatné společnosti.”
„Prosím tebe, a v jaké?”
„Byli jsme čtyři, pili jsme láhev vodky a ti tři zbývající byli abstinenti.”

Nový nájemník v domě. Na konci chodby jsou otevřené dveře, tak do nich nahlédne a vidí ženu, jak se drží za prsa a skáče ze stolu na zem. Vedle stolu sedí chlap na nočníku a drží deštník. Nový nájemník jde k výtahu, potká domovníka a ptá se ho: „Ty lidi tam vzadu..., nemám zavolat doktora?”
A domovník na to: „To jsou hluchoněmí. Ona mu říká, ať skočí pro mléko, a on, že tam prší a že se na to může vysrat.”

Po pěti letech se tatínek s maminkou opět udobřili. Maminka na tatínka po dlouhé době opět promluvila. Vidím ten krásný okamžik jako dnes. Bylo to u štědrovečerní večeře.
Řekla mu: „Žer!”

Paní v trafice: „Chtěla bych manželovi udělat na Silvestra radost, koupila bych mu krabičku dobrých cigaret, nebo mám koupit něco jiného, z čeho bude mít větší radost?”
„V tom případě mu kupte celý karton!”

Noční lékárna na Valentýna: „Dobrý večer. Potřeboval bych nutně...”
„Bohužel, dneska nám došly!”

Vytahuje se chlapík v hospodě: „Já piju už od prvního stupně na základní škole a ještě nikdy jsem nepřišel domů opilý.”
Štamgasti se uculují, ozve se i několik námitek, že to určitě není možné apod. Chlapík se culí: „Já ještě nikdy nepřišel domů opilý, protože vždycky, když se ožeru, tak mě přinesou!”

Na nudné divadelní premiéře se ozve z první řady: „Zhasněte světlo, chce se mi spát!”
Tu se z poslední řady ozve: „Nezhasínat, dočtu si noviny.”

Dva horolezci šplhají nahoru. A ten první povídá: „Ty, Karle, mně se chce na malou.”
A Karel na to: „Ne, nechce.”
Ten druhý: „Ale chce.”
Karel: „Tak zkus autosugesci.”
A ten druhý na to: „Co to je?”
Karel: „To je, že si budeš říkat - nechce se mi na malou, nechce se mi na malou.”
A ten druhý: „Nechce se mi na malou, nechce se mi na malou, nechce se mi na malou...”
A Karel: „Neteče to na mě, neteče to na mě, neteče to na mě...”

Vlastní pohřeb byl jedinou společenskou událostí, na které se ten známý bavič nezasmál.