Nejlepší vtipy

Jaké povolání je nejbližší boxerovi?
Zubař.

Na kongres jede vlakem skupina inženýrů a manažerů. Každý manažer má svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
A všichni inženýři se natlačí na jeden záchod. Průvodčí zkontroluje jízdenky manažerům a když uvidí zamčené dveře na WC, zabouchá na ně: „Jízdenku, prosím!”
Zpod dveří se vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchází.
Na zpáteční cestě si manažeři pořídí jen jeden lístek a inženýři dokonce nemají žádnou jízdenku. Tu jeden z manažerů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
Všichni manažeři se utíkají schovat na záchod a inženýři trochu pomaleji odcházejí na další. Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů: „Jízdenku, prosím!”
Ponaučení: Manažeři často používají inženýrská řešení, aniž by jim rozuměli.

Moderní čistící prostředky uvádějí, že zničí až 99.9% mikrobů. Chuck Norris zničí 100% čehokoliv se mu zachce.

„Náš holič je už na pravdě boží.”
„Co se mu stalo?”
„Ukazoval ženě, že už jí má po krk a zapomněl, že má v ruce břitvu!”

Jdou takhle dva chlapi po parku proti sobe, jeden z nich má na vodítku dva prerostlé pittbully, že je sotva udrží, a druhý takového pískove žlutého, divne vypadajícího psa. Zacnou se spolu bavit a nakonec se dohodnou, že je na sebe pustí, aby zjistili, kdo má doma lepší rasu. Oba zavelí svým miláckum "Trhej!" a pak už jen sledují kouli šedivých a žlutých nohou a ocasu. Po chvilce se najednou mela utiší a v kaluži krve a hromade chlupu stojí lehce poškrábaný žlutý pes. Bývalý majitel pittbullu se chytne za hlavu a lamentuje: "Sakra práce, šedesát papíru a dva roky piplání v coudu. Chlape, co to je za rasu? Kde jste to koupil?" "Víte, já ani nevím, co je to za rasu. Já ho dostal od známých, když to bylo ješte štenátko. Akorát mu porád stríhám ty divný dlouhý chlupy, co mu rostou kolem krku."

Chuck Norris naučil šmirgl, jak být drsným.

Chuck Norris dokáže zaběhnout dvanáctiminutovku za šest minut.

Co je hodně dřeva a málo masa?
Veverka na stromě.
A co je málo dřeva a hodně masa?
Tříska v prdeli.

Malý Pepíček jede s maminkou v tramvaji. Sedí jí na klíně a paní, sedící vedle maminky, ho pohladí po hlavě a pochválí, že je hezký chlapeček. Pepíček se jí zeptá, zda má doma taky takového chlapečka. Pani se začervená a smutně konstatuje, že jí čáp žádného nepřinesl. "A máte alespoň holčičku?" ptá se opět Pepíček. "Ne, vrána mi žádnou nepřinesla." Pepíček se chvilku zamyslí a pak se nevinně zeptá: "A s jiným ptákem jste to nezkusila?"

Přijde kontrolor z berního úřadu do synagogy. Provádí kontrolu a potom se obrátí na rabína a říká: „Všiml jsem si, že kupujete hodně svíček.”
„Ano,” odpověděl rabín.
„Dobře, a co děláte s voskem, který odkapává?” zeptal se kontrolor.
„Dobrá otázka,” povídá rabín, „my ho schraňujeme a když ho máme dost, pošleme ho zpátky k výrobci svíček a on nám občas pošle krabici zdarma.”
„Ó,” odpověděl kontrolor, poněkud zaskočen tím, že na svou neobvyklou otázku dostal tak praktickou odpověď.
Řekl si, že bude pokračovat svým nepříjemným způsobem...
„Rabíne, a co tyhle všechny vaše nákupy macesů? Co děláte s těmi drobečky?”
„Ano,” odpověděl rabín klidně, „no vlastně je schraňujeme a když jich je hodně, pošleme je v krabici zpátky výrobci a on nám občas pošle krabici macesových koulí.”
„Hm,” zamručel kontrolor a přemýšlel jak rabína znervóznit. „Dobře, rabi, a co děláte se všemi těmi předkožkami z obřízek?”
„Ano, ani tady neplýtváme,” odpověděl rabín. „Co děláme je to, že je schraňujeme a když jich máme dost, tak je pošleme na berňák.”
„Na berňák?” zeptal se nedůvěřivě kontrolor.
„Ale ano,” odpověděl rabín, „na berňák... a oni nám asi tak jednou za rok pošlou takovýho malýho čuráka, jako jste vy.”