Nejlepší vtipy

Kluk Ondřej je vyvolán k tabuli.Jak se jmenoval Francouz,který se z generála stal císařem?Chce vědět učitel.Ondřej se přizná,že neví.Napoleon!!!zvolá zklamaný učitel.Ondřej se otočí a jde se posadit do své lavice.Kampak jdeš?Přece jsem ještě neskončil!!!Diví se
učitel.A Ondra odpovídá:ale,já myslel,že jste vyvolal dalšího žáka jménem Napoleon!!!

Jede rodina Mrdalových na dovolenou. Cocou se ubytovat a na recepci ohlásí:
"Já jsme Mrdal, se svou ženou, svou dcerou a se svým synem. Muj syn taky Mrdal se svou přítelkyni"
Recepční se na ně dívá a povídá:
"Mě je jedno kdo s kým mrdal. Zapíšu vás jako jednu zkurvenou rodinu"

Předsevzetí školáka na konci června: „Letošní prázdniny nevystrčím nos z hospody!”

„Seznam - najdu tam, co neznám!” citoval děda oblíbený internetový vyhledávač a naklepal do hledání: SEX.

„Vidím hovno!” vykřikl policajt a uklouzl.

„Měla už jsem tady hodně tatarů,” konstatuje učitelka, „ale ty jsi jediný, Manso, kdo to má úředně potvrzené v rodném listě...”

Jdou takhle dva chlapi v parku proti sobě. Jeden z nich má na vodítku dva přerostlé pitbuly, sotva je udrží, a druhý takového pískově žlutého, divně vypadajícího psa. Začnou se spolu bavit a nakonec se dohodnou, že je na sebe pustí, aby zjistili, kdo má doma lepší rasu. Oba zavelí svým miláčkům Trhej!, a pak už jen sledují kouli šedivých a žlutých nohou a ocasů.
Po chvilce se najednou mela utiší a v kaluži krve a hromadě chlupů stojí lehce poškrábaný žlutý pes. Bývalý majitel pitbulů se chytne za hlavu a lamentuje: „Sakra práce, šedesát papírů a dva roky piplání v čudu. Chlape, co to je za rasu? Kde jste to koupil?”
„Víte, já ani nevím, co je to za rasu. Já ho dostal od známých, když to bylo ještě štěňátko. Akorát mu pořád stříhám ty divný dlouhý chlupy, co mu rostou kolem krku!”

„Nikdy nenechávej klíče ve dveřích,” nabádá klučinu maminka, „co kdyby se ti ty dveře zabouchli?”
„Ale mami,” povzdechne si kluk, „ty už jsi snad někdy viděla, aby se dveře zamilovali?”

Přijde jednou student práv ke státním zkouškám, posadí se a examinátor mu dá otázku: "Tak mi třeba vysvětlete, co je to podvod." "Podvod je, když mě teď necháte propadnout." Examinátor vyletí: "Cože!?" "No podvod je přeci, když zneužijete nevědomosti druhého k tomu, abyste ho poškodil."

S jakým "i" napíšeš větu "Ženy si hrál* a muži šl* potom domů.", ptá se učitelka Pepíčka. Pepíček: "Ženy si hrály s tvrdým a muži šli potom domů s měkkým!"

Tři mravenci si to šlapou po poušti. První říká: "Přede mnou poušť, za mnou mravenec." Druhý říká: "Přede mnou mravenec, za mnou mravenec." Poslední říká: "Přede mnou mravenec, za mnou mravenec."
Proč ???…Šli do kola a první nevidí !

Jdou takhle tři želvy po poušti.Už jdou dlouho a jsou celé vyprahlé.Najednou najdou na zemi kelímek.Říkají si: vememe ten kelímek, cokdybychom náhodou narazily na vodu.Ale po chvíli se rozhodnou že je zbytečné se s ním vláčet.Jdou tedy dál a po třech letech narazí na oázu.A říkají si: měly sme ten kelímek vzít, alesp´ˇn bysme měly vodu na další cestu.Po chvíli se jedna obětuje a řekne, že se tedy prokelímek vrátí, ale že jí ostatní dvě musí slíbit, že se z oázy ani jednou nenapijou dokuď se nevrátí.Želvy jí toslíbili a ona odešla.čekaly na ní tři roky, po dalších třechletech si řekly: tak počkáme ještě rok a pak už se napijem.Počkaly tedy ještě rok a pakse zoázy napily.Najednou z křoví vykoukla ta třetí želva a povídá: Taktoteda ne holky jestlisi nemůžemvěřit tak to já nikam nejdu.

Hádají se Marx, Engels a Lenin, zda je lepší manželka nebo milenka.
Zásadně manželka, říká Marx. Aby mohl člověk dělat revoluci, potřebuje mít jisté zázemí.
Manželství je buržoazní přežitek. Jedině nejistota s milenkou udrží revolučního ducha v pohotovosti, tvrdí Engels.
Co ty o tom soudíš, Lenine?
No, nejlepší je mít manželku i milenku.
Manželka si myslí, že jsi u milenky, milenka si myslí, že jsi u manželky a ty můžeš být v knihovně a učit se, učit se, učit se.

Přijde Pepíček do ztrát a nálezů: "Prosím vás, mohl bych u vás ztratit housle?"

Najde zloděj zlatá prstýnek. Chytí ho policajt a povídá: "Jsi zatčen za krádež tohoto prstenu" "Jak to? Já ho jenom našel!" "Tak proč jsi ho nevrátil?" "Vždyť je na něm psané: Navždy tvůj milášek"

žabička jde ke zvěrolékaři s ponožkou na hlavě a zvěrolékař se jí ptá: Žabičko kdo ti to udělal? Drž hubu tohle je přepadení!

Vtrhne muž do ordinace uplně krvavej a a sestřička se na něj v pohodě otočí a řekne to neumíte zaklepat.

CHuck Nerris vie rýchlejšie sedieť než ty bežať

Paní učitelka jde s dětma na exkurzi do kamenolomu. Přijdou za ředitelem a ten je odkáže na jednoho pracovníka, který v lomu dělá už třicet let. Učitelka se ptá:´´A jak teda rozbíjíte tu skálu?´´ No to je tak: ´´Do toho kamene vyjebem díru. Do díry se jebne dynamit, kterej to rozjebe na menší kousky. Ty se daj do lisu a ten to rozjebe na prach. Ten se najebe do cihelny, kde z toho ty jebáci najebou cihly. Z těch cihel zedníci najebou dům, ve kterým se jebe a jebe, až z toho jsou takový jebanci jako jste vy, co neví, jak se jebe do kamene.

Proč nosí muži pruhové pyžamo? Protože se v noci dřou jak trestanci.

Jaký je rozdíl mezi koněm a důchodcem? Kůň jí obrok a důchodce obden.

Co je maximální rychlost? Když běháš dokolečka a vidíš si záda.

Jeden chlápek zrovna nastoupil z konkurzu na místo ředitele velké firmy. První den se v práci setkal s bývalým ředitelem, který mu předával kancelář. Když byli chvíli o samotě, jeho předchůdce mu podal tři obálky a řekl: „Když narazíte na problém, o kterém si budete myslet, že je neřešitelný, otevřete jednu obálku a proveďte, co je uvnitř.”
Nová práce se chlápkovi líbila, obchody šly dobře, ale po šesti měsících začal najednou klesat obrat a žádné opatření nepomáhalo. Když chlápkovi došla inspirace, vzpomněl si na tři obálky. Otevřel první z nich a četl: „Obviňte svého předchůdce.”
Tak tedy svolal tiskovou konferenci a taktně shodil vinu na svého předchůdce ve funkci - takové ty řeči o skrytých nepořádcích v účtech a kontrolách. Noviny a také burza zareagovaly pozitivně a obchody se zase začaly hýbat.
Asi o rok později opět došlo k propadu tržeb spojenému s vážnými personálními problémy. Chlápek sáhnul do šuplíku a z druhé obálky vyndal pokyn Reorganizujte. Provedl tedy velkou reorganizaci a opět se firma rychle dala dohromady.
Po roce a půl přišla další vlna problémů. Šéf se zavřel v kanceláři, vytáhl ze šuplíku třetí obálku a otevřel ji. Vzkaz zněl takto: „Připravte tři obálky.”

O nalezenou pětitisícovku se přihlásila polovina města.

Co je vrcholem ostražitosti?
Podepisovat si svůj vlastní podpis.

„Pane doktore, mám rozbitou hlavu.”
„A co mě s tím, člověče, otravujete? Skočte si k opraváři!”

Jaký je rozdíl mezi dobrým psem a špatným výrobkem?
Žádný, oba se vracejí zpátky.

Přijde zákazník do takového toho malého krámku na všechno a ptá se: „Prosím vás, máte doutníky?”
„Jistě, tamhle v tom levém regálu.”
Zákazník se natáhl do regálu, vytáhl doutník a zapalovač, když na něj prodavač volá: „Pane, tady se nesmí kouřit.”
„Proč ne, když prodáváte doutníky?”
„Taky prodáváme toaletní papír!”

Tatínek si jde poslechnout, jak se jeho syn modlí před spaním. Když synáček odříká modlitbu až po amen, tak dodá: „Dobrou noc, mami, dobrou noc, tati, sbohem, babičko.”
To tatínkovi leží celý den v hlavě a když přijde z práce, jeho žena mu oznamuje: „Zemřela babička.”
Otec tedy opět poslouchá večer synovu modlitbu: „Dobrou noc, mami, dobrou noc, tati, sbohem, dědo.”
Na druhý den zemře i děda. Třetí den opět otec poslouchá synka: „Dobrou noc, mami, sbohem, tati.”
To je na otce příliš. Celý den je nervózní a v práci se nemůže na nic soustředit, protože čeká svou smrt. Když přijde celý vynervovaný domů, žena mu říká: „Drahý, víš, kdo dneska umřel? POŠŤÁK!”

„Ano, chtěl jsem ostříhat na havla,” zlobí se na holiče nespokojený zákazník, „ale ne jako ten bývalý prezident!”

Ptá se lyžař: „Je pravda, že sjezd z toho kopce je hrozně nebezpečný?”
„To je kec, všichni se zabijí až dole!”

Chlápek byl na návštěvě u svého staršího kolegy. Nemohl si nevšimnout, že kolega oslovuje svoji manželku zlatíčko, drahoušku, poklade a podobně. Když byli sami v obýváku u kafe, ptá se ho: „To máš takové štěstí na manželství, že vám vydržely takhle láskyplné vztahy celých dvacet let?”
„Abych se přiznal, tím to není. Zapomněl jsem, jak se žena jmenuje!”

„Nemůžete mě zavřít za mou víru!” dožaduje se u soudu spravedlnosti odsouzený bigamista.
„Co má mnohoženství společného s vaším náboženstvím?” namítne soudce.
Bigamista na to: „Ženy jsou pro mě bohyně a jsem polyteista.”

Po ostré hádce se rozcházejí dva automobiloví závodníci a jeden hrozí druhému: „Jen počkej, tohle si spolu ještě vyřídíme!”

„S největší určitostí mě čeká černá budoucnost,” stěžuje si kolegovi v práci deprimovaný pan Vaněk.
„Nezoufej předem. Jak to můžeš vědět?”
„Manželka je do větru a přistěhoval se k nám nový soused z Afriky.”

Manžel se vrátí ze služební cesty a najde ženu v posteli s cizím chlapem. Chytí ho, vyhodí ven oknem a zařve: „Když máš lepšího ptáka, lítej!”

Lékař akupunkturista potká chirurga: „Ahoj řezníku!”
„Hele, nech toho popichování!”

„Pane doktore, dnes se mi zdálo, že jsem lidojed a s celým kmenem jsme snědli ženu, která byla hrozně podobná mojí manželce.”
„Ale to nic, uvolněte se, to byl jen sen!”
„Ano? A kam se podle vás dnes poděla moje žena?”

Vzpomínají v hospodě dva staří kamarádi: „Pamatuješ, Karle, jak jsme spolu jeli vlakem?”
„Jak bych na to mohl zapomenout,” zvolá kamarád. „Ty jsi tenkrát vystrčil hlavu, já zadek a lidi si mysleli, že jsme dvojčata!”

„Jiříku, cos to dělal s mým kartáčkem?!” křičí z koupelny máma.
„No, kartáček je, když nám smrdí z pusy, tak aby nám z ní nesmrdělo, ne?” pronese opatrně hoch.
„Správně, Jiříku, máš úplnou pravdu. Ale řekneš mi už konečně, cos to vyváděl s tím mým kartáčkem, že je takový smradlavý a opotřebovaný?”
„No, víš, mně smrděl zadek...”

Jdou dva policajti po lese a najdou kostru. První se na ni bezradně zadívá: „Co budeme dělat?”
„Doneseme ji k patologovi,” navrhne druhý. „Ten pozná, co s ní je. A převlečeme se, aby nepoznal, že jsme policajti!”
Došli k patologovi, ukázali mu kostru a ten jim povídá: „Vy jste policajti, že jo?”
„Jak jste na to přišel?” diví se ti dva.
„Pánové,” vysvětluje patolog, „tohle je kostra od kola!”

Muž jde zapnout televizi před fotbalovým zápasem a křičí na manželku, která je v kuchyni: „Drahá, chceš mi ještě něco říct před začátkem fotbalové sezóny?”

Chlápek si koupí obrovské luxusní auto a vytahuje se před sousedem. Ten povídá: „No, hezkej bourák, ale má taky postel, jako ten můj?”
„Váš? Tak mrňavé auto přece nemůže mít uvnitř postel!”
„Tak se koukněte!”
Jedno zmáčknutí tlačítka na palubní desce a uvnitř onoho obyčejně vypadajícího auta se rozloží pohodlné lůžko. Naštvaný chlápek uhání do autosalónu a nechá si za velké peníze namontovat do své limuzíny rozkládací postel na míru. Hned se jede předvést, ale soused není doma. Tak vyrazí do města.
Cestou vidí na odpočívadle stát sousedovo auto. Přijede blíž a vidí, že okna jsou zevnitř zamlžená. Tak vystoupí a začne bouchat na dveře. Po chvíli se zevnitř na okně objeví obrys ruky, která otře kolečko. Uvnitř je vidět nahatý soused, který naštvaně povídá: „Člověče, co se děje? Co sakra chcete?”
„Sousede, mám v autě postel jako vy!”
„No, a jen kvůli tomu mě taháte z vany?”

Jednou takhle před pár desítkami let cestoval jeden obchodník s baseballovými čepicemi napříč Asií. Jednou večer musel přespat pod širým nebem. Našel si tedy na pláni veliký mangovník a v jeho stínu se v podvečer uvelebil. Když se ráno probudil, s hrůzou zjistil, že je jeho batoh prázdný. Pak se podíval nahoru a kouká, že strom je plný opic, které mají na hlavách jeho čepice... Vztekle na ně zařval a ony na něj zavřeštěly. Udělal na ně pár děsivých obličejů a zjistil, že v tom jsou opice nedostižné. Hodil po nich kamenem a ony ho zasypaly nezralými mangy. Došlo mu, že o čepice asi přišel, a tak vztekle praštil tou svojí o zem. A hle, ty blbé opice taky vzaly čepice a hodily s nimi o zem. Chlápek nezaváhal a rychle je všechny sebral, nacpal do batohu a šup, mazal pryč.
O padesát let později se vnuk tohohle pána, toho času pokračovatel rodinné čepičářské tradice, vydal stejnou cestou do Asie. I on si ustlal pod stejným stromem a i jeho ráno čekalo nemilé překvapení. Chvíli bezradně koukal na strom na opice a pak si vzpomněl na příběh, který mu vyprávěl jeho dědeček, a řekl si, že ty čepice dostane zpátky. Tak začal na opice mávat, ony mávaly na něj. Dělal na ně dlouhý nos a ony na něj taky. Začal tancovat, ony taky začaly poskakovat na větvích. Zatahal se za uši, ony se taky zatahaly na uši. Praštil svojí čepicí o zem - a jedna z opic seskočila se stromu, došla k němu, vrazila mu dvě facky a povídá: „Heh, myslíš, ty troubo, že jseš jedinej, kdo měl dědečka?”

Paní nadává manželovi: „Jak to, že jsi se vrátil ze Silvestra tak pozdě?”
„Miláčku, nezlob se, já jsem chtěl skutečně přijet, ale žádný autobus k nám nejel, všechny měly na tabulce napsáno FRIDEX.”

Přijde malý Indián k náčelníkovi a ptá se ho: „Proč mají Indiáni tak ošklivá jména?”
„Jak ošklivá?” odpovídá náčelník. „Tobě se nelíbí Silný medvěd nebo Bystrý sokol?”
„Líbí.”
„Tak o co ti vlastně jde, Smrdutý skunku?”

Dva chlápci jedou vlakem v jídelním voze. Objednají si sklenku slivovice. Přiťuknou si. Josef se rychle napije. V tom vjedou do tunelu a Josef vykřikne: „Tondo, nepij to, oslepl jsem!”

„Přiznávám, že nemám příliš zkušeností s takhle kvalitním týmem,” dal se slyšet na tiskovce medovým hláskem nový trenér Teplý, „ale hošani mne to určitě za pár nocí naučí.”

Značka „Parkování pro handicapované” neznamená, že zde mohou parkovat postižení, znamená to, že tam parkuje Chuck Norris a pokud tam zastavíte, udělá z Vás handicapovaného.

Pepa moc rád vařil. Přišel za ním na návštěvu kamarád a dívá se, jak se v kuchyni otáčí, a pak se zeptá: „Kde máš ženu?”
„Ále, je v ložnici a spí.”
„Hm, a co vaříš?”
„No, švestkové knedlíky.”
Po chvíli chce přítel pozdravit jeho paní, a tak otevře dveře do ložnice. Ale vzápětí je hned zase přibouchne a říká: „Víš to, že je tam s nějakým mužským?”
„Safra, safra, to těch knedlíků budu mít málo!”

Sluha oznamuje lordovi, který se právě vrátil z dlouhé cesty: „Sire, mám pro vás dvě zprávy - špatnou a dobrou. Dobrá je, že si lady koupila nový vůz za třicet tisíc liber a starý prodala v bazaru za osm tisíc. Špatná zpráva, že ten starý vůz byl Rolls - Royce po vašem otci!”

Tchyně je na návštěvě u dcery, sedí na verandě u kávičky a manžela už viditelně unavuje její neustálé klevetění o těch nejnemožnějších věcech a nebo nadávky na jeho osobu. Zvlášť když je na maminku sám, protože mu manželka odpočívá vevnitř v ložnici, nějak ji pobolívá hlava, však to znáte.
Muž se po chvíli teatrálně protáhne, hlasitě zívne a oznámí: „Jdu si lehnout na lenošku.”
Tchyně, jako posedlá ďáblem, vyskočí ze židle a vlepí mu facku, až to mlaskne jako při setkání dvou teplých v sumo.
„Za co?” diví se manžel.
Tchyně ho probodává pohledem: „Nikdo nebude říkat o mé dceři, že je líná!”

Lord se poveselil na dobročinném večírku a po dobrém mejdanu si vyrazil s veselou společností dalších lordů do svého sídla, aby jim ukázal, jak vypadá. Stanuli v konírně a lord vysvětlil: „Moji Arabové s mým mongolským podkoním.”
V psinci: „Moji chrti s mým irským psovodem.”
V oranžérii: „Moje orchideje s mým cejlonským zahradníkem.”
V knihovně: „Moje bibeloty s mým francouzským knihovníkem.”
Potom s rozmachem rozrazil další dveře a na manželském loži všichni spatřili dvojici naháčů v objetí. Lord s klidem prohlásil: „To je moje lady Pamela se mnou.”

Doktor: „Sestři, amputujte pacientovi levou ruku.”
Vzzzzzzzz...
„Řekl jsem levou!”
Vzzzzzzzz...
„Ruku!”

„Proč jste taková nevrlá?” ptá se sousedka paní Novákové.
„Ále, Martin mi slíbil hodinu vrcholného sexu a ono to bylo nakonec tak, že v neděli to trvalo tak dlouho, než přetočil ručičku u budíka z druhé na třetí hodinu letního času!”

Jde si Ábeles postěžovat Silbersteinovi: "No Silberstein, představěj si co mě se stalo! Můj syn, můj jediný syn se dal v Praze na studiích pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Co myslej, ten můj némlich to samý!" "Co budeme dělat?" No, jdou se mnou, zeptáme se rabína." "Rabíne, dej nám radu. Co máme dělat? Oba dva naši synové se dali pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Ten můj udělal přesně to samý! Ale víte co, zeptáme se Hospodina." "Hospodine, pomož nám. Co máme dělat? Naši jediní synové se dali pokřtít!" A shůry zahřmí mocný hlas: "NO A MNĚ TO BUDOU POVÍDAT..."

Paní je u gynekologa na prohlídce: „Á jé, to se mi to nelíbí, paní Nováková.”
„Copak, pane doktore, je to zlý?”
„Ještě horší, než si myslíte. Vypadá to na operaci.”
„No to já nemůžu, co by si moje rodina beze mě počala. Nešlo by to přece zařídit nějak jinak?”
„Šlo, ale musela byste alespoň na měsíc vynechat veškerý sex.”
Paní Nováková slíbila, že určitě žádný nebude.
Když odešla, ptá se sestřička doktora: „Co vlastně bylo tý Novákový, mně připadala docela zdravá.”
„Taky že je, ale předbíhat v samoobsluze, to se nemá.”

„Mami, já mám průjem! Mami, já mám sračku!” vzlyká Jurášek.
Matka už se rozčílí: „Tak se z toho neposer!”

V hospodě si podnapilý muž upřeně prohlíží dva chlapíky u vedlejšího stolu. Nakonec mu jeden z nich povídá: - Žádný strach, nejste opilý. My jsme dvojčata. - Cože?! Všichni čtyři?

Třída na výletě v ZOO. Přijde správce a povídá: "Děti, půjdeme krmit medvědy." Děti jásají, mají obrovskou radost, že uvidí svá oblíbená zvířata jak se stravují. Ale správce dodává: "Každý druhý si vystoupí z řady a sundá si boty..."

Atraktivní studentka přijde na zkoušku k profesorovi. Posadí se, poodhrne sukni a řekne: "Udělala bych cokoliv, abych dostala tu zkoušku." Profesor vytáhne obočí: "Cokoliv?" Studentka si přisune židli ke stolu profesora a ztiší hlas: "Ano, COKOLIV". Profesor se k ní nakloní a zeptá se také tlumeně: "Skutečně COKOLIV?" Studentka se k němu nakloní a zašeptá mu do ucha: "Skutečně COKOLIV!" Profesor se k ní také nakloní za zašeptá jí do ucha: "Mohla byste... STUDOVAT?"

Co nám dává husa?Fádlo.Sádlo, ano správně, a co nám dává ještě?Fádlo.No, to už jsi říkal, ale co nám dává ještě kromě sádla?Fádlo.Podívej se, Pepíčku, zkusíme to jinak. Kde spí tatínek?V hofpodě.Ehm..., a kdepak spí maminka?U foufeda.No..., a kde spinkáš ty, Pepíčku?V poftýlce.No vidíš! A čím se přikrýváš?Pefinou.No, a co je v peřině?Pefí.No, vidíš, takže co nám dává ještě husa?Fádlo.

Chlápek přijde pozdě do práce a omlouvá se šéfovi: „Promiňte, já jsem zaspal!”
„Cože - vy spíte i doma?!”

Učitelka se ptá dětí, jak se vyrábí elektřina. Hlásí se Pepíček: „Prosím, elektřina se vyrábí v chlévě!”
„Jak jsi na to přišel, Pepíčku?”
„No, když minule vypnuli proud, tatínek křičel: Co tam ty svině s tou elektřinou zase dělají?!”

„A nebojíte se, klaune, chodit sám v noci po městě?”
„Nebojím, pane řediteli. Já znám karate, džudo...”
„No to jste výborný, klaun!”
„... a ještě pár japonských výrazů.”

Policista chytí na pláži pytláka a chce mu dát pokutu za lov humrů bez povolení. "Jakou pokutu?" diví se pytlák "Vždyť jsem nic neudělal. Tihle dva humři jsou moji mazlíčci a já je tady jenom venčím" "Nevymýšlejte si!" oboří se na něj policista "Je to pravda" trvá na svém pytlák "Pustím je, aby si zaplavali a když zapískám, tak se vrátí" "No to chci vidět" řekne pochybovačně policista. Pytlák tedy hodí oba humry do vody. "Fajn" řekne policista po chvíli "Teď zapískejte a schválně, jestli se ti humři vrátí" "Humři" podiví se pytlák "Jací humři??"

To takhle přišel jednou do práce na okrsek nahatej polda. Když to viděl jeho starej, nechal si ho předvolat k sobě do kanclu. "Novák, co je to? Jakto že ste nahej v práci?" "No já byl včera na tom mejdanu." "No a co jako s tím?" "Asi po půl noci, když sme všichni tančili, zhaslo najednou světlo a ozval se hlas: "Tak dámy, svlékáme se." ženský se svlíkly, pak se zase rozsvítilo no a tančilo se dál. Po chvíli zase zhaslo světlo a ozval se hlas: "Tak pánové, svlékáme se. Tak sme se svlíkli no a tančilo se dál. Pak potřetí zhaslo světlo a ozvalo se: "Tak pánové, do práce ! No a tak sem tady."

Policajt: "Pane Mráček, jak to děláte, že si žijete tak nad poměry a nikde řádně nepracujete?" Mráček: "No to je jednoduchý, sázím se s lidma." Policajt: "No dobře, tak to vyzkoušejte třeba se mnou." Mráček: "No, vsaďte se, že vylezu v pátek v 17.00 na sochu sv. Václava a načůrám do prstýnku, kterej budete vy držet v ruce." Policajt: "Není možný. O 10.000,- Kč" Pátek: Mráček leze nahoru, pochopitelně se netrefí a když platí 10 000 Kčs, tak policajt povídá: "No to jste ale moc nevydělal." Mráček: "Ale jó, já se totiž se všema lidma tady okolo o 1000 Kč, že dnes odpoledne na Václaváku pochčiju policajta."

Jedou policisté na zájezd patrovým autobusem. Ti dole se vesele baví, když tu si všimnou, že nahoře je nějak podezřelé ticho. Jeden z nich se tam tedy jde podívat, a vidí, že nahoře všichni sedí jak přikovaní, drží se sedadel a vyděšeně zírají před sebe. "Co se děje?" ptá se překvapeně. "Vám dole je hej vy tam máte řidiče!" zní odpověď.

Do mléčného baru přišel příslušník StB v civilu a vyslovil své přání: "Prosil bych koblížky a čaj." "Koblížky nejsou," ohlásila vedoucí. "Tak koblížky a kafe." "Dyť vám říkám, že koblížky nejsou." "Ježíšmarjá, tak koblížky a kakao." Vedoucí běžela k telefonu, vytočila přímou linku náčelníka, protože příslušníka v civilu velice dobře znala a zoufale pravila: "Soudruhu náčelníku, prosím vás, ihned sem přijďte, nebo se zblázním, mám tu potíže s jedním vaším podřízeným." Náčelník přiběhl za pár minut, poslal příslušníka pryč a pravil: "Tak copak provedl?" Vedoucí začala trpělivě líčit své utrpení: "Chtěl koblížky a čaj, já mu říkám, že koblížky nemáme a on, že tedy chce koblížky a kafe. Já mu znovu povídám, že koblížky nejsou a on vám, soudruh náčelníku, na mě vybafne, abych mu dala koblížky a kakao. To je hrůza, co?" Náčelník se rozčílil a začal křičet: "To je blbec, co? Měla jste ty koblížky vzít a omlátit mu je o hlavu!"

Obsah koše na odpadky v jedné kanceláři: tři krabice softwaru. A jak si tak leží v tom koši a nemají co dělat, tak si začnou povídat, proč jsou tam, kde jsou. Ta první povídá: "No já jsem program, co chodí pod Windows 95, tak mě vyhodili." Druhá na to říká: "No já jsem program, co nechodí pod windows 95, tak mě vyhodili." Ta třetí se tak zavrtí a pak tak lehce zašpitá: "No, já jsem Windows 95..."

Takhle chce ředitel cirkusu zvednout návštěvnost, tak uspořádá konkurs na nová čísla. Hlásí se všemožní artisté a chytráci, ale všechno staré a známé kousky. Až ke konci se objeví jeden chlápek a tvrdí, že skočí z deseti metrů po hlavě na betonovou desku, jen tak. To se řediteli zdá zajímavé, tak chlápkovi nechá přinést kus betonu, aby to předvedl. Chlápek tedy vyleze na plošinu skoro u stropu a hupsne po hlavě dolů. Dole se sebere z té betonové desky a stojí před ředitelem, který nadšeně říká: "To se mi líbí, bereme vás." "Jo, ale já to neberu. Já skákal dneska poprvé a je to hrozná šlupka."

V jednom království žil král se svoji dcerou. Jednoho dne si řekl, že je princezna dost stará a měla by se vdát. A protože byla pěkná, tak se k ní sjížděli nápadníci z celého světa. Princezna se šla s každým projít do parku, ale vracela se vždycky sama. Tak postupně mizeli muži ze širokého okolí, až za princeznou přišel hloupý Honza. Také on šel s princeznou do parku, kde uprostřed bylo jezero plné krokodýlů. Princezna si sundala z ruky prsten, hodila ho do jezera a řekla: "Vyndej ho." Honza, hloupý kluk z vesnice, ani nepřemýšlel a reflexivně si rozepnul poklopec. A princezna na to: "No vidíš, a ti blbci všichni skákali do jezera pro prsten."

Slečna se váží na automatické váze. Vhodí korunu, vyjede lístek, ona zavrtí hlavou a sundá si boty. Vhodí další korunu, zase vyjede lístek, ona zavrtí hlavou a sundá si sako. Opět vhodí korunu, vyjede lístek, slečna zavrtí hlavou a sundá si halenku. Pozoruje ji mladík a volá: „Zadržte, odteďka to platím já!”

Přijde Němec do benzínky a čerpá si benzin do zadnice. Po chvíly k němu přijde pumpař a povída mu:"Das is nicht normal!!!" a on mu na to odpoví:"Ja das is Super!"

Na lodi cestuje kouzelník a občas předvádí cestujícím všelijaké triky. Jednou sáhne do klobouku a vytáhne králíka. „To znám!“ ozve se vzadu čísi hlas. Všichni se otočí a vidí papouška starého kormidelníka Fromma. Kouzelník si trochu zmateně vypůjčí od přítomného kapitána hodinky, vloží je do klobouku, mávne hůlkou a hodinky zmizí. Pak sáhne jedné dámě do ucha a za všeobecného smíchu vytáhne kapitánovy hodinky. „To znám!“ ozve se vzadu opět papoušek. Kouzelník zneklidněně mávne hůlkou a začne z klobouku vytahovat pestrobarevné šátky, jeden za druhým, až jich je plné jeviště. „To znám!“ zakřičí zezadu zase papoušek. Po několika okamžicích váhání se odhodlá kouzelník ke svému největšímu číslu. Vyzve jednoho z diváků, aby vyšel na jeviště, zahalí ho do těžké černé látky, spoutá řetězem, kdo chce z přítomných pánů, může převázat diváka i svou vlastní kravatou, aby byl jakýkoliv podvod vyloučen ... A ještě než stačí kouzelník mávnout svojí hůlkou, otřese strašlivý výbuch lodního kotle celou lodí. Stěžně praskají, paluba se bortí, loď se beznadějně rozpadá! Do křiku vyděšených cestujících tleská papoušek křídly a volá: „To neznám! To neznám!“

Kapitán svolá mužstvo na palubu a oznamuje: „Ode dneška nestrpím na lodi žádného, kdo by ve službě pil!" „Ale kapitáne," ozve se vzadu jeden námořník, „přeci nechcete s papouškem Ara řídit loď sám?"

V čekárně u gynekologa se rozléhá strašný nářek, evidentně mužský, vylekaná pacientka se ptá lékaře : " Pane doktore, prosím Vás, kdo to tam tak naříká ?" "Ale, odvětí lékař, jeden tatínek, chtěl vědět jaké jsou porodní bolesti, tak jsem mu dal klystýr a zašil zadek".

Tři chlápci padli do zajetí kanibalů. Jednoho rána k nim přišel náčelník a říká: "Jestli vy tři budete mít dohromady tak dlouhého ptáka jako já, tak vás pustím, jinak vás dnes sežereme." Pak odhrnul zástěru z fíkových listů a vytáhl svoje přirození. Byl mimořádně obdařený, změřili to na dvacet palců. První chlápek rozepnul kalhoty a vytáhl klacka deset palců dlouhého. Když změřili druhému chlapovi jeho chloubu na osm palců, oba si ulehčeně oddechli. Třetí chlápek rozepnul kalhoty a chvíli lovil ve spodkách. Pak vytáhl pindíka, který měřil akorát dva palce. Kanibal naštvaně říká: "Sakra, vyhráli jste. Dobře, támhle máte člun a když poplujete pořád na západ, za dva dny jste u civilizace." Chlapi vyrazili jak šílení, aby si to náhodou náčelník nerozmyslel. Když byli z dohledu, první povídá: "Měli jste kliku, že ho mám desetipalcového." Druhý říká: "Měli jste kliku, že ho mám osmipalcového." A třetí povídá: "Ne ne, měli jste kliku, že jsem měl erekci."

Potkají se dva opilí před brankou u baráku a začnou kecat: "Nazdar! Já jsem Pepa Novák." "To není možný! Já jsem taky Pepa Novák!" "Ale já tady bydlím." "No, já tady taky bydlím!" "Tak jdem dovnitř, ať nám to někdo vysvětlí." Zazvoní, otevřou se dveře, vyjde žena a začne řvát: "No to je nádhera. Otec a syn a sežraní jak prasata!"

„Pane doktore, každou noc se mi zdá hrozný sen. Jdu po ulici a vidím svou tchyni, jak vede na provázku krokodýla. A ještě teď se třesu strachy, když vidím ty žluté oči, zelenkavou kůži s puchýři a ohromná zubiska, co mě chtějí roztrhat!”
Doktor zvolá: „To je strašné, vždyť i já jsem se vyděsil!”
„Ale to ještě nic není, pane doktore, teď vám popíšu toho krokodýla!”

Jednou se lord vrací ve značně podroušené náladě domů. Ulehne do postele a do sklenice vedle postele dá svoje skleněné oko. V noci má však velikou žízeň, poslepu nahmatá sklenici a hodí obsah do sebe. Ráno se probudí a něco ho tlačí v dolní části těla. Zavolá tedy sluhu, aby se podíval, co tam má. Ten koukne a povídá: "Hrůza, Vaše lordstvo, někdo vám kouká ze zadku!"

Jean, přiložte do krbu." "Bohužel, sire, není čím." "Dobře, Jean, přiložte mou vzácnou vykládanou komodu." "Je mi líto, sire, ale spálili jsme ji předevčírem." "Tak přiložte mou cennou sbírku knih." "Tou jsme topili včera." "Dobře tedy. Obětuji to nejcennější, co mám. Přiložte mého loveckého psa." "Bohužel, sire. Shořel hned po vaší lady."

Sejde se katolický kněz, mohamedánský imám a židovský rabín. Baví se o víře a začnou se také bavit o síle modlitby. Katolický kněz říká: To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, naráz se přihnaly mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, prosím Boha o ochranu. Naráz - všude okolo liják, nade mnou modrá obloha a já jsem v suchu došel až k cíli. Mohamedán na to: To je nic, tobě šlo jen o zdraví, mě šlo přímo o život. Jel jsem na velbloudu pouští. Naráz se přihnala písečná bouře, nebylo kam se schovat. Padnu k zemi a prosím Aláha o ochranu. Naráz - všude okolo bouře, nade mnou modrá obloha a já jsem v bezpečí dojel k cíli. Židovský rabín na to: Pánové, to není nic proti tomu, co jsem zažil já. Jdu v sobotu v Paříži po hlavní ulici a naráz uvidím na zemi plnou peněženku. Chci ji zdvihnout, ale naráz si uvědomím, že je sobota - šabat a já se nesmím dotýkat peněz. Přece tam ale tu peneženku nemůžu nechat ležet. Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu. Naráz - všude okolo sobota, nade mnou úterý.

Jeden bohatý muž zemře, přijde do nebe a ptá se, zda se může vrátit na zem pro něco, co tam zapomněl. Jeho přání je výjimečně vyhověno. Po návratu na zem začne sbírat všechno zlato za život získal. Naskládal si zlaté cihly na krosnu a vrátil se do nebe. U vstupní brány se ho anděl ptá, pro co se na zem vracel a on mu pyšně ukazuje své zlato. Anděl odpovídá: Ale proč sem do nebe nosíš tyhle dlažební kostky ? Bible Zj 21:21 A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.

Na konci bohoslužby kněz ohlásil: "Přiští neděli bude kázeň o lži. Aby jste se dobře připravili, přečtěte si předtím 17. hlavu evangelia podle Marka." Po týdnu na začátku kázání: "Tak co, kdo si přečetl 17. hlavu evangelia podle Marka?" Všechny ruce v kostele se ochotně hlásili... "Tak právě s vámi bych si rád pohovořil o lži. V evangeliu svatého Marka není žádná 17. hlava."

Francouzi se Chucku Norrisovi vzdávají každý den ve 2 ráno.

Někteří lidé nosí pyžamo se Supermanem. Superman nosí pyžamo s Chuckem Norrisem.

Jde chlap po silnici a tu najednou uvidí na zemi něco hnědýho. hvíli nad tím stojí a říká "Je to hovno, není to hovno?" sehne se k tomu a zase se ptá sám sebe " Je to hovno, není to hovno?" vezme si trochu na prst čichne si k tomu a znovu říká " Je to hovno, není to hovno?" potom strčí ten prst do pusy a řekne " Je to hovno, ještě,že jsem do toho nešláp!"

Říká pan Kalianko: "Tak mi Horák půjčil knížku od Karla Maye." - "Ale vždyť to je Marx." - "Mně to stejně bylo divný, čtu už třetí díl a pořád nic o Indiánech!"

SKOTSKÁ BOWLE: 10 l sodovky, 10 cl whisky a 50 hostů.

Vyjde vrána z hospody a jako že letí domů. Zamává křídlama a nic, zamává podruhé a zase nic. Nechápavě zakroutí hlavou, zkusí to potřetí a nic. Nakonec to vzdá a říká: "Á, jebu na to, jdu pěšky".

Sedí takhle chlápek s kámošema v hospodě a ti do něj hučí:
"Neber si ji! Podívej se na ni, vždyť je ošklivá!"
On se nedá přemluvit, ožení se a měsíc se v hospodě neukáže. Když nakonec přijde, stěžuje si:
"To je hrůza. Pořád to po mně chce. Před snídaní, po snídani, před obědem, po obědě, odpoledne, večer, v noci, pořád!"
A kámoši na něj:
"My jsme ti radili - neber si ošklivou ženskou, budeš na to sám!"

Jednoho dne přijde domů teplouš a najde svého druha v posteli s nějakým mužem. "Co to děláš?" zeptá se. "Jsi snad slepý?" diví se druh a otočí se k milenci. "Říkal jsem ti, že je blbý."

Panu Novákovi se narodí dítě, tak jde do porodnice a tam mu sestřička říká: "Gratuluji, máte trojčata. "Pan Novák celý nadšený s hrdostí sestřičce říká: "To mám ale rouru, co?" "No to máte, ale měl byste si ji nechat vymést, všecky jsou totiž černý."

Přijde pán v nejlepších letech k lékaři na prohlídku a stěžuje si, že už se necítí tak dobře, jako dříve. Lékař se ho dotazuje na věci kolem životosprávy: "Co jíte?" "Ryby, hodně zeleniny..." "To je v pořádku, pijete?" "Nikdy více, než skleničku červeného vína denně." "Taky v pořádku, jste kuřák?" "Ne, pane doktore." "A co ženy?" "Tak třikrát do měsíce." "A, máme to. Jste chlap v nejlepších letech a třikrát za měsíc, to je málo, budete muset přidat." "No, pane doktore, na faráře na malé venkovské faře se mi to zdá docela dost."

Farář jde po vesnici a najednou vidí obrovský billboard, na něm je kříž a na kříži Ježíš. Pod křížem je nápis: "Naše hřebíky udrží všechno!" Farář je velmi pobouřen a proto se rozhodne pohovořit s majitelem železářství, kterému billboard patří. Vysvětlí majiteli, že takto tedy ne a majitel ho ujistí, že dá věci do pořádku. Druhý den jde farář na kontrolu billboardu. Na billboardu je prázdný kříž, dole pod křížem se v blátě válí Ježíš a nápis praví: "S hřebíky od nás by se to nestalo!"

"Mám pro vás dobrou zprávu, paní Novotná," říká doktor. "Ale já jsem slečna Novotná," namítne mladá žena. "V tom případě mám pro vás špatnou zprávu," praví doktor.

Jede chlap metrem v hrozné tlačenici, před ním stojí žena. V tom ten chlap povídá: „Promiňte paní, to není to, co si myslíte. Já mám malou vejplatu a dostávám to v mincích zabalených do válečku. A ten sem si dal před cestou do kapsy...“
V další stanici se na muže obrátí ta žena a prohlásí: „Vážený pane, to, že máte malou vejplatu, vám věřím. Že ji dostáváte v mincích, vám taky věřím. Ale to, že vám mezi Václavákem a Karlovým náměstím přidali, to vám teda nesežeru!!!"

Jeden oční doktor slavil čtyřicátiny. Sešlo se u nich doma spousta hostů a manželka mu přichystala překvapení. Zavázala mu oči a odvedla ho do jídelny, kde byl na stole narozeninový dort a na něm čtyřicet marcipánových očí. Když mu žena rozvázala oči, doktor se začal okamžitě děsně smát. Když ho záchvat přešel, na naléhání vysvětluje: "Ale, jen jsem si vzpomněl na jednoho kolegu. Tomu bude za týden padesát a je to gynekolog."