Nejlepší vtipy

To takhle stopuje chlápek o půlnoci na krajnici. Je bouřka, déšť a k tomu půlnoc, takže se auta nějak moc nehrnou. Najednou vidí v dálce světla auta, jak se pomaloučku strašidelně blíží k němu. Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, že jo, takže když u něj zastaví, tak si naskočí. Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se lekne a než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku strašidelně do pohybu.
Chlápek je už hysterickej, takže otevře dveře a za jízdy vyskočí a peláší jak Horymír k Neumětelům. Pořád se ohlíží, bojí se, že auto zrychlí a přejede ho nebo něco podobnýho, tudíž se zastaví až v nejbližší vesnici. Tam najde hospodu, kupodivu ještě otevřenou, zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku ještě v šoku vypráví. Všichni jsou z toho odvařený a litujou ho a obdivujou.
Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlápkové, poručej si grog a rozhlídnou se kolem. Když uviděj našeho maníka, podívaj se na sebe a jeden povídá druhýmu: „Hele vole, to je ten debil, co naskočil do našeho fára, když jsme ho v dešti tlačili!”

Co mají společného žena a hurikán? Když přijdou, jsou vlhké a horké, když odcházejí, berou si auta a domy.

Otec si prohlíží vysvědčení se samými jedničkami a jeho dítě mu k tomu říká: „Tati, prý jsi chtěl vidět hezké známky, tak jsem ti přinesl vysvědčení kamaráda Matěje.”

K Novákům přijde prodavač vysavačů. Na zem vysype spoustu odpadků a říká: „Všechno, co ten vysavač nevysaje, sním.”
„Tak to vám přeji dobrou chuť, od včerejška nám nejde proud.”

Vojáček ze sibiřské posádky dostal týdenní opušťák, tři dny jel na lyžích domů, den doma pobyl a tři dny zas usilovně lyžoval ke své jednotce. Z báglu vytáhnul láhev samohonky a povídá: "Kdo uhodne, co jsem udělal jako první, když jsem přijel domů, dostane tuhle flašku." "Použils ženu?" otáže se Ivan. "Flaška je tvoje. A co jsem udělal jako druhé?" "Použils ženu?" zkouší to Saša. "Správně." I Saša dostal láhev. Vojáček loví v batohu a na stůl staví třetí flašku: "Ta je pro toho, kdo uhodne, co jsem udělal jako třetí." "Použils ženu," s jistotou prohlásí Serjoža. "Kdepak - sundal jsem si lyže..!"

Manžel přijde domů až ráno a žena se ho ptá:
"Kdes byl? Vždyť jsi šel jenom vyzvednout peníze ze spořitelny?"
"No právě, celou noc mě vyslýchali policajti. Jak tě napadlo dát na vkladní knížku heslo "peníze nebo život"!?"

Přijde pán do obchodu se zvířaty a povídá prodavači: "Prosil bych tři potkany, dvě myši, 25 švábů a 40 sklípkanů."
"Uff, no, snad to dám dohromady. Na co to vůbec potřebujete?"
"Ale, stěhuji se a ve smlouvě je bod: vrátit byt ve stavu, v jakém jej dostal."
"Vy jste šprýmař", usměje se pobaveně prodavač.
"No, mne to moc k smíchu nepřijde - odpoledne jdu vykopat toho dědu, ke kterému jsem se tenkrát přistěhoval..."

Přijde chlapík za doktorem, že mu jaksi nestojí a aby mu s tím něco udělal. Doktor ho prohlédne a připojí mu na něj elektrody. 10 voltů: „Stojí?”
„Ne.”
20 voltů: „Stojí?”
„Ne.”
50 voltů: „Tak stojí vám konečně?”
„Bohužel,” vrtí hlavou impotent.
Doktor tam dá 220, na plný pecky: „Stojí?”
„Ne,” odpoví muž. „Ale krásně svítí!”

Ptá se ve škole učitelka, kdo unese kolik melounů. Hlásí se pár dětí, mezi nimy i Pepíček, ale toho učitelka nevyvolá, protože to je známý sprosťák.
„Tak třeba ty, Mařenko.”
„Já unesu jeden.”
„A jak to uděláš?”
„Dám si ho pod rameno.”
„Unese někdo víc než jeden meloun?”
Pořád se hlásí Pepíček a pár dalších.
„Tak třeba ty, Kačenko.”
„Já unesu dva. Jeden si dám pod levé a jeden pod pravé rameno.”
„Unese někdo víc než dva melouny?”
Už se hlásí jen Franta a Pepíček, a tak učitelka vyvolá Frantu.
„Tak co, Franto, kolik uneseš melounů?”
„Tři.”
„A jak?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé a třetí si napíchnu na ptáka...”
Učitelka se rozčiluje, že je i Franta tak sprostý a ptá se, jestli někdo unese víc než tři melouny. Už se hlásí jenom Pepíček, a tak ho učitelka vyvolá.
„Tak kolik jich, Pepíčku, pobereš?”
„Pět.”
„Marjá panno, jak to uděláš?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé rameno a na ptáka si napíchnu Frantu, kterej pobere tři...”

Maminka se ptá malé Aničky: „Copak jsi, Aničko, dneska venku dělala?”
„To, co dělají ptáčci.”
„Jo? Ty jsi zpívala a pískala?”
„Ne, papala jsem žížalu!”