Nejlepší vtipy

Vesnický frajer řekl kamarádům, že s nimi večer nemůže do hospody, ale nakonec tam přišel.
„Víte, měli jsme s rodinou drát, ale pak jsme se na to vykašlali,” vysvětluje ve dveřích.
Jeden maník se ozve: „A co jste s tím drátem chtěli dělat?”

Potkají se dva staří známí: „Tak jak žiješ, kamaráde?”
„Dýchám, srdce mi tluče...”

Procházejí se postarší manželé parkem a on náhle říká: „Ano, drahoušku.”
Ona se zlobí: „Jestli pokaždé, když zakráká vrána, řekneš: Ano, drahoušku. Seberu se a uteču!”

„Pane vedoucí, nemáte obvaz?”
„Proč, stalo se ti snad něco?”
„Ne.”
„Tak nazdar!”
Za hodinu: „Pane vedoucí, nemáte rakev?”
„Proč, proboha, rakev?”
„Pavel vykrvácel!”

Usmrkanec je dítě, které má každou chvíli rýmu.

"Rabíne", máme my to ale trápení. Stará Ráchel Finkelsteinová dluží lichváři 500 zlotých a přitom nemá ani grešli. Vyhazujou jí z bytu, nemá co by dala dětem, nemůže na nohy, takže nikde nepracuje.." "To je ale velké trápení", souhlasí rabín. "Uspořádám v synagoze sbírku, nějaké peníze dám ze svého, snad se je podaří sesbírat. A vy jste někdo z rodiny, že se o Ráchel tak staráte?" "Ne, já jsem ten lichvář."

Manželé se domluví, že za každé vyhovění manželským povinnostem dá manžel do prasátka nějakou minci podle spokojenosti a až bude plné, zajdou si na pěknou večeři. Když tato doba nastane, manžel prasátko rozbije a podivuje se, že jsou tam kromě mincí i pětistovky a tisícovky.
Manželka vysvětluje: „To si myslíš, že jsou všichni takoví škrti jako ty?!”

Jde lev po stepi a v tom uvidí zajíce. „Pojď sem, ty hajzle skákavej. Kdo je králem zvířat?”
„Samozřejmě, že ty, lve.”
Lev ukojen svou touhou zajíce pustí a ten skáče dál.
Lev stále popochází a najednou gazela. „Pojď sem, ty krávo skákavá. Kdo je králem zvířat?”
„Ty, lve.”
Lev je opět spokojen, a proto gazelu propouští.
Najednou jde kolem slon. Lev to opět nevydrží a zeptá se na totéž i jeho. Slon ho praští chobotem takovou silou, až lev odletí do roští. Když vyleze, praví: „No,nemusíš bejt tak nasranej, když něco nevíš.”

Vrací se chlápek s kámošem z hospody a žádá ho, aby mu při močení podržel přirození. Kamarád je šprýmař a dá mu do ruky své.
„Teda, kdybych ho nedržel v ruce, měl bych pocit, že si čurám do kalhot!”

Sedí velkohubá žába na mezi. Běží kolem zajíc a žába se ho ptá: „Kam jdéééš?”
Zajíc: „Utíkám před liškou!”
Žába: „Tak běéééž!”
A zajíc utíká dál.
Běží kolem liška a žába se ptá: „Kam jdéééš?”
Liška: „Honím zajíce!”
Žába: „Tak běéééž!”
A liška utíká dál.
Jde kolem čáp a žába se ptá: „Kam jdéééš?”
Čáp: „Hledám žáby s velkou hubou!”
Žába: „Tady žádné nejsou!”