Nejlepší vtipy

Starý rybář vytáhl zlatou rybku a ta se mu zařekla, že pokud ji nechá naživu, splní mu jakákoliv tři přání.
„A opravdu jakákoliv?” ujišťuje se rybář.
„Co vás napadne,” odvětí rybka.
Děda se zamyslí a pak povídá: „Tak já bych teda chtěl blonďatou brunetku s černými vlasy!”

Lord sedí na terase a čte Timesy, když se ozve ohromná rána: „Jean, co to bylo?”
„Sire, přijela sovětská delegace a naši vystřelili dělovou salvu,” oznamuje sluha.
„Aha.”
A po chvíli další rána: „Jean, co to zas...?”
„Ale sire, sovětská delegace, salva!” připomíná mu Jean.
Lord rozhořčeně vykřikne: „Pchá, břídilové, netrefí se první ranou!”

„Jak se cítíte?”
„Ale, vždycky po záchvatu mám takové divné svírání.”
„A jak dlouho to trvá?”
„Než mi sundají kazajku!”

Přijde do ordinace nastydlý pan Knepr. Doktor mu dá přes oči černou pásku, něco mu přiloží pod nos a ptá se: „Co to je?”
„Nevím, vždyť vám říkám, že cítím hovno!” podrážděně na něj vyjede pacient.
„Správně. A pak že máte takovou rýmu, že vůbec nic necítíte!”

Psycholog se ptá pacienta, jak si představuje ráj.
„Být strašně bohatý, sedět celý den na zadku a nic nedělat.”
„Zkrátka být poslancem, že ano?”

Bylo to v obchodním domě. Měl jsem nakoupeno hodně věcí a ta dáma za mnou ve frontě si přistrčila svůj nákup blízko k mému zboží. Vzal jsem jeden z těch rozdělovníků, co jsou u pokladny, a dal jsem je za své věci, aby nedošlo k omylu.
Potom, co dívka u pokladny naskenovala všechno moje zboží, uchopila rozdělovník a hledala na něm čárový kód. A protože ho nemohla najít, zeptala se mě: „Prosím vás, nevíte, kolik tohle stojí?”
Já jsem odpověděl: „Já jsem si to rozmyslel, nekoupím to.”
„V pořádku,” řekla.
Zaplatil jsem a odešel. Myslím, že vůbec neměla ponětí o tom, co se stalo.

Číšník u hostova stolu říká: „Mám drůbeží játra, hovězí srdce, vepřový jazyk, uzené koleno, volské oko, rybí prsty, kuřecí prsa, telecí nožičky, kančí plec a skopové žebro.”
A host na to: „Vaše problémy mě vůbec nezajímají, přineste mi guláš a pivo.”

Reklama: „Maminko, jak to, že máš tak hebké ruce?”
„Protože nádobí umývá tatínek!”

Přijede tramvaj na konečnou, otevřou se dveře, lidé vystoupí a řidič si rozevře noviny. Po pěti minutách zvedne hlavu a v zrcátku vidí, že vevnitř někdo zůstal, tak hlasitě zařve: „Konečná! Vystupovat!”
Dáma vzadu zavře knihu a zakřičí ještě hlasitěji: „Pro vás snad paní Konečná, vy hulváte!”

Malý, pětiletý chlapeček se ptá maminky: „Mami, mami, co dostanu letos na Vánoce?”
„No, to máš tak,” odvětí matka, „zlobil jsi a nedostaneš vůbec nic. Leda že bys napsal Ježíškovi, že budeš celý příští rok hodný.”
Chlapeček se zavře do pokoje a začne psát: „Milý Ježíšku, slibuji ti, že budu celý příští rok hodný...”
Chvíli na to kouká, pak to roztrhá a začne znovu: „Milý Ježíšku, slibuji ti, že budu celý příští měsíc hodný...”
Zase to roztrhá a takhle pokračuje ke dni, půldni, hodině, až nakonec rezignuje.
V neděli jde s maminkou do kostela a tam ukradne sošku Panny Marie. Přijde domů, položí před sebe sošku a začne psát: „Ježíši, jestli chceš ještě někdy vidět svou matku...”