Nejnovější vtipy

Žák hlásí: „Pane učiteli, počítání se mi líbí. Jen ta čísla mi tam vadí.“

Doktor říká: „Mám pro vás dvě zprávy, dobrou a špatnou. Dobrá je, že vám zbývá dvacet čtyři hodin života.“ „A špatná?“ „Měl jsem vám to říct už včera.“

Zítra začnu hubnout, přísahám,
dnes si ještě dort a řízek dám.
A zítra řeknu totéž o půl dvanácté:
„Zítra začnu hubnout, přísahám!“

Moje tchyně je jako navigace. Pořád mi říká, že mám jet jinudy, a když ji poslechnu, jsem v háji.

Na Silvestra jsem si dal předsevzetí, že přestanu dávat předsevzetí. Vydrželo to do prvního ledna.

Babička po telefonu: „Pepíčku, co děláš?“ „Hraju hru, babi.“ „A kdo vyhrává?“ „Zatím baterka.“

Táta vzal si kladivo,
v domě bylo najednou divo:
v zdi je díra, teče voda,
to je tátova pohoda.

Policista: „Přejel jste plnou čáru!“ Řidič: „To nebyla plná čára, ta byla přerušovaná. Jen jsem jel tak rychle, že se spojila.“

Učitelka: „Kdo mi řekne, co je to ticho?“ Pepíček: „To je, když si paní učitelka nevšimne, že nemám úkol.“

Co řekla maminka kuřátku, které vylezlo z vajíčka? „Konečně! Já už myslela, že sis to rozmyslelo.“

Home office: dopoledne jsem pracoval z postele, odpoledne z gauče a večer z lednice.

„Přineste mi něco k jídlu, co nebude trvat víc než pět minut.“ „Tak vám doporučuju účet.“

Doktor: „Kdy jste měl poslední záchvat?“ „Včera, když jsem dostal od vás účet.“

Sestra hlásí: „Pane doktore, v čekárně sedí neviditelný muž.“ „Řekněte mu, že ho dnes nemůžu vidět.“

Učitel: „Pepíčku, proč ses ve škole nechtěl učit?“ „Protože říkáte, že se učíme pro život. A já jsem zatím nežil dost dlouho, abych to potřeboval.“

Vnuk se ptá: „Dědo, jak se ti líbí nový mobil?“ „Skvěle. Jen ho pořád nemůžu najít. A když ho najdu, nevím, co jsem s ním chtěl.“

Tchyně ochutná kuřecí prsa: „Jsou výtečná, ale já bych je takhle nikdy neudělala.“ Zeť: „To právě proto jsou výtečná.“

„Jede tenhle vlak do Brna?“ „Jede.“ „A kdy?“ „To je právě ta otázka.“

Učitelka: „Kdo mi řekne, proč se v hodině nesmí povídat?“ Pepíček: „Protože by se pak všichni dozvěděli, že nic nevíme.“

Víte, proč se mlynář nikdy nehádá? Protože mele pořád to svoje.

Blondýnka na horách zavolá: „Haló!“ Ozvěna: „Haló!“ Blondýnka: „Jé, tady jsem s někým!“

Řekl: „Jdu jen na jedno pivo,
pouze jedno, to je dost.“
Ráno přišel tiše domů
a žena měla velkou zlost.

Učitelka: „Pepíčku, proč jsi přišel pozdě?“ „Cedule u cesty hlásala: Škola, zpomalte.“

Pepíček se ptá dědy: „Dědo, co děláš?“ „Odpočívám.“ „A od čeho?“ „Od odpočívání, Pepíčku. To je vyčerpávající.“

Vymyslel jsem dokonalé heslo, které nikdo neuhodne. Bohužel ani já.

Letos jsme se v rodině domluvili, že si nebudeme kupovat dárky. Naneštěstí to všichni vzali vážně.

Pepíček přijde ze školy: „Tati, paní učitelka řekla, že jsem příklad pro ostatní!“ „To je skvělé!“ „Prý odstrašující.“

Co je těžší než slon, a přitom nic neváží? Stín slona.

Dva důchodci sedí na lavičce. „Já mám novou chytrou televizi,“ říká první. „A je opravdu chytrá?“ „Včera jsem ji třicet minut hledal dálkový ovladač a ona mi neřekla ani to, že ho mám v ruce.“

Manželka se ptá muže před zrcadlem: „Miláčku, nevypadám v těchhle šatech tlustě?“ Muž chvíli mlčí a pak opatrně pronese: „Já bych řekl, že ty šaty jsou tlusté, ale ty ne.“ Od té doby spí v obýváku, ale prý v dobré víře.

Seržant křičí na nováčka: „Proč jste přišel na nástup o deset minut později?“ „Pane seržante, říkal jste přece, že kdo je v pětce, ten je v pohodě.“ „A?“ „Tak jsem si v pět dal ještě pohodovou kávu.“

Zeť říká tchyni: „Mami, ten váš řízek byl úžasný, takhle dobrý jsem nikdy nejedl!“ Tchyně se rozzáří: „Opravdu?“ „Ano, a to už je co říct, protože jsem ho snědl i s tou věnovanou poznámkou, že ho nesolím dost.“

Maminka: „Pepíčku, kdo snědl ten dort?“ „Já. Zbyl tam poslední kousek a nechtěl jsem, aby byl smutný.“

Chuck Norris nepotřebuje navigaci. Cesta si ho najde sama.

Blondýnka ve výtahu. Pán se zeptá: „Jedete nahoru?“ „Ne, do třetího patra.“ „To je nahoru.“ „Aha, já myslela, že je to uprostřed.“

Nakupování online je geniální: objednám si dvě věci, které opravdu potřebuju, a přijde mi krabice s jedenácti, z nichž devět mi „doporučili“.

Liška povídá vráně se sýrem: „Vraníčko, zazpívej!“ Vrána: „Tuhle bajku znám. Pošlu vám nahrávku.“

Dědeček si zapomněl brýle,
hledá je už celé chvíle.
Vnouče říká: „Dědo, hele,
vždyť je máš na čele!“

Na lyžích jsem zvládl všechno kromě zastavování. To zvládne každý strom.

„Chytili jsme zloděje, který ukradl hodiny.“ „A kolik za to dostane?“ „Čas.“

„Kolik stojí pivo?“ „Malé čtyřicet, velké šedesát.“ „Tak mi dejte dvě malá, to je výhodnější.“

„Mami, ve škole říkali, že jsem líný.“ „A co jsi na to řekl?“ „Nic. Nechtělo se mi hádat.“

Zákazník v obchodě s elektronikou: „Chtěl bych vysavač, který opravdu vsává všechno.“
Prodavač: „Tenhle zvládne i koberec, i gauč, i záclony.“
„A zvládne i moji ženu, když se dozví, kolik stál?“
„To bohužel ne, ale k němu dáváme zdarma pěkný sáček na výmluvy.“

Oslavenec sfoukává svíčky na dortu a hosté se ptají: „Co sis přál?“
„To nemůžu říct, jinak se mi to nesplní.“
„Ale vždyť se ti to nesplnilo už loni.“
„Právě proto to letos zkouším tajně. Loni jsem to řekl nahlas a dostal jsem k narozeninám ponožky.“

Malíř se chlubí kamarádovi: „Můj nový obraz se prodal za půl milionu!“ „Gratuluju! A co na něm je?“ „Přesně nevím. Kupec ho pověsil vzhůru nohama a řekl, že takhle je to konečně pochopitelné.“

Blondýnka přijde do knihovny a ptá se: „Máte nějakou knihu s dobrým koncem?“ Knihovnice odpoví: „Samozřejmě, třeba tuhle detektivku.“ „Tak to ne,“ vrtí hlavou blondýnka, „tu bych musela číst od začátku, a já chci jen ten konec.“

Šnek zavolal na policii, že ho přepadla želva. Policista: „Co se přesně stalo?“ „Nevím, všechno šlo strašně rychle.“

Od zítřka začnu běhat. Dnes jsem si na to koupil boty, což je důležitá první polovina.

Žena: „Koupila jsem si šaty ve slevě a ušetřila jsem tři tisíce!“ Muž: „A kdybys je nekoupila, ušetřila bys šest.“

Přijde manžel domů: „Dnes jsem potkal kamaráda, který zhubl o dvacet kilo!“ „A jak to dokázal?“ „Manželka mu zamkla lednici a klíč dala sousedovi.“

Naše kočka ráno vstává,
zírá do své misky.
„Tohle jsem už jedla včera!
Chci dnes jiné rybky!“

„Jak dlouho vás trápí ty bolesti hlavy?“ „Od svatby.“ „To je dobrých dvacet let! A proč jste přišel až teď?“ „Myslel jsem, že to časem přejde.“

Co se k vám vždycky vrátí, i když to zahodíte? Bumerang.

Proč slon nechodí do kina? Protože by všichni za ním neviděli.

Pán se vrátí z práce a pes ho u dveří nadšeně vítá s botou v tlamě.
„To je od tebe milé, ale proč zrovna ta moje?“
Pes se na něj vyčítavě podívá a pustí ji na zem.
„Protože ta druhá už je v pelechu a nechtěl jsem, abys chodil po bytě naboso.“

Tchyně přijde na návštěvu a prstem přejede po poličce.
„Zeťáčku, tady máte prach.“
„To není prach, to je ochranná vrstva. Ráno jsem to četl v návodu k poličce.“
„A co tam stálo dál?“
„Že návštěvy se nemají dotýkat vystavených exponátů.“

Manželka se ptá: „Miláčku, co bys dělal, kdybych vyhrála milion?“
„Asi bych byl první, kdo ti poblahopřeje.“
„A potom?“
„Potom bych se zeptal, jestli si můžu půjčit na novou sekačku.“
„Ale my nemáme zahradu!“
„No právě, to je ta největší výhra.“

Dva důchodci sedí na lavičce a jeden povídá: „Slyšel jsem, že když člověk denně chodí na dvacet minut na procházku, prodlouží si život o několik let.“
„A kolik jich už máš nachozených?“
„Celkem asi deset. Jenže pořád jsem se nevrátil z té první procházky, protože jsem zapomněl, kde bydlím.“

„Tati, kolik stojí svatba?“ „To ti přesně nepovím, synu. Pořád ještě splácím.“

Kolik zvířat od každého druhu vzal Mojžíš na archu? Žádné, byl to Noe.

„Řekl jsi, že půjdeš na jedno!“ „Šel jsem na jedno. Jen nikdo neřekl, jak dlouho to jedno bude trvat.“

Proč se zmrzlina nikdy nehádá? Protože by se rozpustila.

Chuck Norris nevstává podle budíku. Budík vstává, když Chuck Norris otevře oči.

Honzík ráno: „Mami, v noci jsem slyšel zvuk jako chrrr.“ „To byl táta.“ „Aha. Já myslel, že nám na zahradě parkuje traktor.“

Soudce: „Máte poslední slovo?“ Obžalovaný: „Ano. Chci poděkovat svému advokátovi. Bez něj bych dostal rok. S ním dostanu tři.“

Dva opilci pod lampou. „Co děláš?“ „Hledám klíče.“ „Tady jsi je ztratil?“ „Ne, támhle. Ale tady je světlo.“

Učitel: „Kdo z vás má domácí úkol?“ Všichni mlčí. „A kdo ho má doma?“ Všichni se hlásí.

Pepíček prosí tátu: „Tati, dej mi deset korun pro nemocného pána venku.“ „To je od tebe hezké. Kde je?“ „Prodává zmrzlinu.“

Dnes je tvoje oslava,
ať tě nebolí hlava!
Dort ať ti chutná, víno hřeje,
ať se ti celý svět dnes směje.

Podzim, listí, vítr fouká,
soused večer na dveře ťuká.
Prý si půjčí jenom sůl,
sedí u nás rok a půl.

„Mami, ty jsi mi Honzu tehdy zakazovala!“ „Jistě. Věděla jsem, že kdybych ti ho doporučovala, nevzala bys ho.“

Babička volá vnukovi: „Pepíčku, jak se vypíná ten internet?“ „Babi, internet se nevypíná.“ „Tak to vysvětluje ten účet za elektřinu.“

Co má zuby, ale nikdy nekouše? Hřeben.

Pepíček přijde domů: „Mami, dneska mě paní učitelka pochválila!“ „A za co?“ „Řekla, že tak hloupou otázku jí ještě nikdo nepoložil. Jsem první!“

Kohout slepici: „Miláčku, ráno budu zpívat jen pro tebe.“ Slepice: „Radši ne, spím do osmi.“

Vánoční stromek stojí dva metry, jehličí uklízím do konce ledna a pod stromkem se tísní tři dárky. Dva jsou pro kočku.

Táta: „Pepíčku, na vysvědčení máš samé čtyřky a pětky! Co tomu říkáš?“ Pepíček: „Že jsem aspoň stabilní.“

Mám doma ve spíži celý sklad,
a přesto říkám pořád: „Mám hlad!“
Otevřu lednici, zavřu ji zas,
nic nového nepřibylo za ten čas.

Slíbil jsem si, že letos nic nezapomenu. Mám to napsané na lístečku, který jsem zapomněl doma.

„Při devadesáti mi v autě něco klepe,“ stěžuje si zákazník. „Tak jezděte osmdesát,“ poradí mechanik.

Co se dá chytit, ale nedá se hodit? Rýma.

Hypochondr si nechal na náhrobek napsat: „Já vám to říkal.“

„Pane doktore, pořád všechno zapomínám.“ „Od kdy to máte?“ „Co přesně?“

Mám chytrý telefon, chytré hodinky, chytrou televizi a chytrou lednici. Jediný, kdo se v domě pořád učí, jak co funguje, jsem já.

Žena si zkouší šaty: „Nevypadám v nich tlustě?“ „Ne, ani trochu.“ „Ty ses ani nepodíval!“ „Zkušenost mě naučila, že se dívat nemusím.“

Učitel dějepisu: „Pepíčku, kdy skončila třicetiletá válka?“ „Asi po třiceti letech, ale já u toho nebyl.“

Zubař: „Neboj se, tohle bolet nebude.“ Pacient: „A koho to tedy bude bolet?“ Zubař: „Vaši peněženku.“

„Miláčku, pomůžeš mi s nákupem?“ „Jasně, co mám nést?“ „Zatím nic. Nejdřív mi tři hodiny drž kabelku.“

Papoušek ve zverimexu volá na každého zákazníka: „Kup si mě!“ Pak vejde jeden pán a papoušek mlčí. Prodavač se diví: „Proč nic neříkáš?“ „Ten má doma kočku.“

Co je rychlejší než světlo? Drby ve vsi.

Zákazník: „Za dvacet minut práce chcete dva tisíce?“ Instalatér: „Dvacet minut trvalo opravit to, ale dvacet let mi trvalo naučit se, kde to je rozbité.“

Dva staří pánové na lavičce. „Jak ti je?“ „Čtvrtek.“ „Já taky, tak jdeme na pivo.“

Dědeček přijde do lékárny: „Máte něco na paměť?“ „Samozřejmě, dvě stě korun.“ „Dobře. A co jsem to vlastně chtěl?“

Dal jsem si na budíku ještě pět minut. Podle hodin to byly dvě hodiny.

Manželka volá do hospody: „Je tam můj muž?“ „Ne, není.“ „Ani jsem nepověděla, jak se jmenuje!“ „To nemusíte, on si vždycky přeje, abych říkal, že tu není.“

Jede vlak, nad ním mrak,
na střeše mu sedí pták.
Průvodčí volá: „Ptáku, hej!
Lístek ukaž, jízdné dej!“

Když Chuck Norris vstoupí do místnosti, wifi se připojí samo.

Když žena řekne „dělej si, co chceš“, neznamená to, že si máš dělat, co chceš. Znamená to, že máš dvacet minut na to, abys přišel na to, co chtěla.

Chuck Norris dělí nulou. Kalkulačka mu odpoví: „Ano, pane.“

Řekl jsem si, že letos nebudu nic odkládat na poslední chvíli. A začnu s tím, až budu mít čas.