Vtipy o pepíčkovi - 595 zajímavých

Chlápek šel takhle po chodníku a kouká, že před ním sedí Pepíček v požárnické helmě na červeném vozítku, které pomalu táhne německý ovčák. Když došel blíž, všiml si, že vozítko je provazem přivázáno tomu psovi za kulky, což vysvětlovalo, proč pes táhne tak pomalu. Chlápek povídá: "Chlapče, to je hezké požární auto... ale určitě by jelo rychleji, kdybys tomu psovi přivázal ten provaz kolem krku..." "Jasně, pane... ale to bych zase neměl sirénu!"

Paní učitelka napíše Pepíčkovi poznámku: "Umýt - smrdět!"
Tatínek odepisuje zpátky: "Učit - nečuchat!"

„Pepíčku,” zkouší hocha zeměpisář, „co je to polokoule?”
„No, polokoule je pohlavní orgán mužatky.”

Malý Pepíček dostane od tetičky čokoládu. Maminka na to: „Poděkuj!”
Pepíček: „Není za co.”

"Čau, Pepo. Kde jsi splašil nový mobil?"
"Ále, ten jsem vyhrál v běžeckém závodě!"
"V jakém závodě?"
"Běželi jsme tři. Já, policajt a majitel mobilu."

Více zde: http://vtipy32.webnode.cz/vtipy/o-pepickovi/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

„Nevěš se mi pořád na krk!” zlobí se na Pepíčka maminka. „A kde ses, prosím tě, naučil tu katovu smyčku?!”

Přijde Pepíček do školy s monoklem na pravém oku. Učitelka se ptá: „Kde ses popral?”
„Prosím, já jsem nemohl spát a vrtěl jsem se. Tatínek se zeptal, jestli spím. Řekl jsem, že ne. Tak mi tatínek jednu vrazil, abych spal.”
Podruhé přišel s monoklem na levém oku a situace se opakovala. Potřetí když přišel zbitý, učitelka mu říká: „Zase jsi mluvil, viď...”
„Naopak - byl jsem zticha, když se tatínek zeptal, jestli spím. Tak on říkal: Mámo, tak jedem. A já se zeptal, kam.”

Ve škole měli besedu o tom, jak je nezbytné čistit si před spaním zuby. Druhého dne se paní učitelka chce přesvědčit, co si děti zapamatovaly. Vyvolala Pepíčka a ptá se: „Pepíčku, co je třeba udělat před spaním?”
Pepíček mlčí.
„No tak ti napovím, copak dělají před spaním tvoji rodiče?”
Pepíček: „Paní učitelko, vy to víte. Já to vím. Ale je to vhodné téma pro první třídu?”

Pepíček přijde ráno do obchodu a ptá se: „Máte másro?”
„Ne, nemám,” odpoví prodavačka.
„A máte sádro?”
„Ne, nemám. A kdo tě posral?”

"Pepíčku, čím byl tvůj dědeček za války?", ptá se paní učitelka. "Elektrikář, prosím." "A jak to víš?" "Protože měl ma helmě dva blesky."

Maminka říká Pepíčkovi, aby všude říkal ano. Pepíček přijde do obchodu a paní prodavačka se ho ptá: „Chceš autíčko, chceš bonbon...”
Pepíček odpoví na všechno ano. Vyjde ven, potká boxera a boxer se ho ptá: „Chceš do držky?”
Pepíček odpoví ano a boxer mu vrazí. Druhý den maminka říká Pepíčkovi, aby všude říkal ne. Opět potká boxera a ten se ho ptá: „Ještě ti to nestačilo?”
Pepíček odpoví podle příkazu ne a boxer mu dá ještě jednou.

Pepíček si hraje s kyblíčkem na písečku a najednou kyblíček vysype, otočí a načurá do něj. V tom jeho děda sedící opodál na lavičce zařve: „Pepíčku, nepí to, to je moč.”
Pepíček se ale otočí a říká: „Moč nebo málo, štéjně to vypiju.”

Rodiče odjeli do města nakupovat a Pepíček musel hlídat svoji mladší sestru. Jenže Pepíček chtěl jít na ryby. Nakonec se rozhodl, že zvládne obojí. Večer povídá mamince: "Tohle už víckrát neudělám. Nechytil jsem vůbec nic!" "Ale notak, Pepíčku, buď trochu trpělivý. Když jí to vysvětlíš, příště bude určitě potichu a nevyplaší ti ryby." "Ale ne, o plašení nejde. Sežrala mi veškerou návnadu."

Povídá Pepíček mamince u večeře: "Mami, mně to maso dneska nějak nechutná. Můžu ho dát našemu psovi?" "Ne, Pepíčku. Už ne."

Přijde pepíček k policistovi a řekne "VOLE." Nato policista: "Ale Pepíčku to se neříká!" a Pepíček se zeptá:
"A můžu říkat volovi pane policaite?"
"Ano to můžeš."
"Dobře pane policaite".

„Pepíčku,” osloví žáka učitelka, „znáš nějakého plaza?”
„Ano, prosím,” odpoví hoch. „Had.”
„Správně,” chválí ho učitelka. „A ještě nějakého bys věděl?”
„Samozřejmě,” povídá Pepíček. „Druhý had!”

Pepíček se polije v restauraci polévkou a říká tatínkovi: „Zase ti maminka nafackuje!”
„Nevím, proč mně?”
„Nedával jsi na mě pozor, když jsem jedl!”

Paní učitelka se ptá děti: "Kolik unese člověk melounů?" Hlasí se hodná Mařenka: "Člověk unese dva melouny, jeden pod pravou paží a druhý pod levou paží." "Správně, Mařenko, a někdo další?" Hlásí se prasák Pepíček: "Člověk unese tři melouny, jeden pod pravou rukou a druhej pod levou rukou a třetí si narazím na čůráka!" "No to jsem si mohla myslet! Styď se! Ještě někdo další? Hlasí se slušňák Honza: "Člověk unese pět melounů." "No počkej, jak unese pět melounů?" "Jeden pod pravou ruku a druhej pod levou ruku, a na čůráka si narazím Pepíčka!"

Mladá maminka byla se svým synkem na návštěvě u známého doktora. Nijak se nesnažila bránit malému rošťákovi, který raboval doktorovu pracovnu. Když se však ozval obzvlášť silný rachot sklenic, ptá se doktora: "Doufám, že vám nevadí, že si tam Pepíček hraje." Doktor se usmál a klidně odpověděl: "Nevadí. On ztichne, až se dostane k jedům."

Paní učitelka se ptá dětí ve škole, čím je tatínek, načež Pepíček odpovídá: „Můj tatínek je prostitut.”
Paní učitelka říká: „Jak jsi na to přišel, Pepíčku?”
„Prosím, on když jde ráno do práce, tak říká: Tak už jdu zase do toho bordelu. A maminka říká: Jo, jo, kdyby ty kurvy alespoň víc platily.”

Paní učitelka říká: "Děti, víte jak se dělaj děti?" A nikdo se nepřihlásí a pani učitelka říká: "Tak to máte za domácí úkol." Tak Pepíček jde za maminkou a říká: "Mami, jak se dělaj děti? Máme to za úkol." Maminka říká: "No koukni na to to jablíčko, přepůlíš ho a vidíš ty pecičky tak to je jako děti." Ptá se druhý den ve škole paní učitelka: "Tak kdo ví jak se dělaj děti?" Pepíček se přihlásí a paní učitelka tak nám to řekni on hledá jablíčko v kapse a pani učitelka říká: "To je dobrý Pepíčku!"

U vchodu do domu stojí malý Pepíček a snaží se dosáhnout na zvonek. Jde kolem paní učitelka. "Pepíčku, počkej, já ti pomohu," a zazvoní. Pepíček vykřikne: "Honem, paní učitelko, honem utíkejte, nebo nás chytí domovnice!"

Přijde Pepíček do náboženského obchodu a povídá paní prodavačce. "Prosím vás dala by jste mi to letadélko?" Paní prodavačka říká "To není letadélko to je kříž!" Pepíček chvíli přemýšlí a povídá "Tak tamto s tím pilotem!".

Je takhle Pepíček sám doma s tatínkem. „Co to děláš, Pepíčku?” „Papám sekundové lepidýlko...” „Cože?!” „Hmmm... Hmmm... mm...”

Jede maminka s Pepíčkem vlakem a klukovi se chce kadit. Záchod pořád obsazenej a tak když vjedou do tunelu, vysadí kluka a ať se vysere z okýnka. Jenže tunel nebyl tak dlouhej a když za tunelem zastavili na zastávce, kluk ještě tlačil. Průvodčí na to civí z perónu a povídá si: "Bože, to je ale vošklivej chlap. Kdyby neměl v hubě ten doutník, řeknu, že je to prdel."

Ptá se učitel dětí při hodině českého jazyka: „A teď, když jsme si vysvětlili časy minulý, přítomný a budoucí, řekni nám, Pepíčku, jaký je to čas, když řeknu předseda Topolánek opouští vládu?”
„Prosím, čas nejvyšší.”

Přijde učitelka do třídy a říká:"Děti za chvilku sem přijde Pepíček, ale on je hrozne sprostej takže až přijde tak si zacpěte uši a utíkejte rychle pryč!" Najedou se rozrazí dveře a v nich stojí Pepíček v jedné ruce škopek, v druhé špínku a řve: "Kurva děcka představte si, že za rohem stavijou novej bordel!" Děcka se okamžitě zvednou, zacpou si uši a utíkají pryč a Pepíček za nima křičí: " Vy piče kam tak ženete? Vždyt maj teprv základy!"

Mařenka šla na zábavu a ostražitá matka s ní poslala mladšího bratra Pepíčka, aby ji hlídal. O půlnoci se Pepíček vrátí sám a matka okamžitě vyzvídá, kde je Mařenka.
„Ona si s Frantou v lese sundává kalhoty,” vypráví Pepíček. „Mně se čurat nechtělo, tak jsem šel domů.”

Pepíček se ptá paní prodavačky: „Máte tady toaletní papír?”
„A k čemu ho potřebuješ?”
„Na prodej.”

Pepíček si vzal svoji novou chemickou soupravu do sklepa, kde celé odpoledne prováděl různé pokusy. Jeho táta se vrátil z práce a šel se podívat, co synek tropí. Ten zrovna seděl obklopen baňkami a zatloukal cosi do zdi.
"Proč zatloukáš ten hřebík do zdi?" ptá se otec. "To není hřebík," říká synek, "to je mrtvý červ. Chtěl jsem ho pomocí své speciální směsi oživit, ale on místo toho ztvrdnul na kámen."
"Víš co? Hele, ty mně dáš tu baňku s touhle chemikálií a já ti hned zítra koupím motorku!"
Pepíček nepřemýšlel dlouho a podal tátovi baňku. Druhý den, když přišel Pepíček ze školy, tak před brankou stál na chodníku zbrusu nový Mercedes. Pepíček se šel zeptat tatínka, proč koupil auto a ne motorku.
"Motorku máš v garáži, synku," řekl otec, "ten Mercedes je od maminky."

Ve škole paní učitelka shání někoho, kdo umí interpretovat vlka. Přihlásí se Pepíček a říká, že přivede svého dědečka. Druhý den stojí na stupínku ve třídě dědeček a učitelka ho prosí, aby předvedl vlka. Dědeček nic. Znovu ho prosí, aby předvedl vlka, dědeček pořád nic. Přihlásí se Pepíček: "To musíte jinak, paní učitelko." A na dědu: "Píchal bys jsi, co dědo?" A děda: "Auhuuuuuuuuuuuuuuu."

V hodine zpevu vyvola pani ucitelka Pepicka aby vyjmenoval bici nastroje. Pepicek odpovi: Tak to je rakoska, varecka a remen!!!!!

V šesté třídě říká učitelka: "Děcka, přišel čas věnovat se trochu sexuální výchově. Děvčata, váš první úkol bude zjistit doma od rodičů, jak vzniká těhotenství. Chlapci, a vy zase zjistíte, co je to penis." Tak Pepíček se doma tatínka ptá, co je to ten penis. A tatínek stáhne kalhoty a říká: "Tohle je perfektni penis." Druhý den před začátkem hodiny říká Venca Pepíčkovi: "Sakra, já zapomněl na ten úkol. Zjistil jsi to? Co je to ten penis?" Pepíček ho odvede na záchod, tam stáhne kalhoty a říká: "Kdyby tohle bylo o pár cenťáků menší, tak by to byl perfektni penis."

„Jak můžeme rozdělit šest jablek mezi sedm trpaslíků?” ptá se paní učitelka žáků.
Přihlásí se Pepíček: „Upečeme štrúdl!”

„Pepíčku, proč jsi přišel do školy pozdě?”
„Měl jsem jít na ryby, ale otec mě nevzal.”
„Správně udělal, dobře ví, že škola je na prvním místě a až pak všechno ostatní.”
„Ne, prosím, červů bylo málo a otec povídal, že by pro dva nevystačili.”

Pani ucitelka nakreslila na tabuli jablko a pta se deti: "Tak deti, kdopak mi rekne, co to je?" Prihlasi se Pepicek: "Prosim, prdel." Ucitelka nejdriv zrudla a pak se rozplakala a utekla ze tridy. Za chvili vesel do tridy rozzlobeny pan reditel, koukne na tabuli, postavi se pred ni a povida: "Muze mi tu nekdo rici proc jste rozplakali pani ucitelku a proc je na tabuli nakreslana ta prdel?"¨

„Pepíčku, když ti dám sedm jablíček a budu dvě chtít zpátky, kolik ti jich zůstane?”
Pepíček se zazubí: „Sedm.”

„Pepíčku, jak to, žes házel po dědečkovi kameny?”
„Já už nebudu.”
„Už ani nebude zapotřebí.”

„Psa? Vy jste se snad zbláznili! Víte vůbec, co dneska stojí veterinář?!” vynadala dětem maminka.
Pepíček se však nedal: „Ale mami, my si snad toho veterináře budeme kupovat celého?”

Pepíček přinese domů poznámku v žákovské knížce, kde paní učitelka píše: "Vážená maminko. Zdá se, že Váš syn má problém pochopit rozdíl mezi chlapcem a děvčetem. Pokud by jste byla tak ochotna, důrazně Vás žádám, aby jste mu to vysvětlila." Maminka vezme Pepíčka do ložnice a řekne: "Tak, Pepíčku, sundej moji blůzu." Pepíček sundá její blůzu. "Tak, teď sundej moji sukni." Pepíček sundá její sukni. "Tak, teď sundej moji podprsenku." Pepíček sundá její podprsenku. "Tak, teď sundej moje kalhotky." Pepíček sundá její kalhotky. "Tak, a teď Tě důrazně žádám, aby jsi už nikdy nechodil do školy v mém oblečení!!"

Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”

Maminka říká Pepíčkovi : Jdi na poštu a dej tam tuhle složenku. Pepíček jde tedy na poštu a povídá : Tady máte složenku. Paní za okénkem odpoví : Perem!!!! Tak jde tedy Pepíček domů a povídá mamince : Mami na poště neúřadujou ale perou.

Pepíček přišel domů. Máma křičí: „Od čeho máš tak špinavé ruce?”
„Hrál jsem si na pískovišti.”
„A jak to, že máš čisté prsty?”
„Protože jsem hvízdal na psa.”

Ptá se Pepíček ve škole: „Paní učitelko, máte prsa?”
„Mám, Pepíčku, mám!” odpoví dotčeně učitelka.
„Tak proč je nenosíte?”

Říká matka synovi: „Pepíčku, už jsi dost velký. Musíš se naučit jíst příborem.”
„A do které ruky dám řízek?”

„Při zajetí hrozil partizánům trest smrti,” vypráví dětem učitel.
Přihlásí se Pepíček s touto úvahou: „Ale to už jim stejně mohlo být jedno, když už byli zajetí, viďte?”

Stojí Pepíček nad Macochou a pláče. Přijde k němu pán a ptá se : "Proč brečíš?" Pepíček povídá: "Mně tam spadl chleba. " Pán se ptá znovu: "A s čím byl ten chleba? " S maminkou."

Pepíček říká tatínkovi: ,,Na vánoce chci počítač!!!"
Tatínek odpoví: ,,A co tak kouzelné slovíčko?"
Pepíček: ,,Dneska je zaheslovaný úplně všechno."

Děti šly se školou do přírody a paní učitelka jim dala za úkol vyhledat létající mravence. Všichni se vrhli do průzkumu okolí. Jako první se u paní učitelky objevil Pepíček, rozevřel dlaň a tam obyčejný mravenec.
„Je mi líto, Pepíčku,” řekla paní učitelka, „ale tenhle mravenec není létající.”
„Jakto, že ne?” zlobí se Pepíček. Pozvedne dlaň, foukne, a mravenec letí vzduchem. „Tak vidíte, že létá!”

„Pepíčku, proč si nehraješ s Davídkem?”
„Protože je to vejtaha, strašpytel a okusuje si nehty.”
„Ale to snad není tak hrozné, spousta dětí si okusuje nehty...”
„Mami, ale ne na nohou.”