Vtipy o škole - 1491 zajímavých

Středoškolský profesor přírodopisu zjistil, že má na výplatní pásce o čtyři stovky méně.
„No dobře,” pomyslel si. „Zamlčím hlodavce!”

„Představ si, mám na koleji souseda Turka,” vypráví kámošovi vysokoškolák, „vykouknu z okna, odvedle najednou hlasité hlasy a vylétne utěrka. Zakroutím hlavou, a za chvilku vyletěl oknem Turek!”

Učitelka rozdá žákům prověrky a ještě, než začnou psát, je upozorňuje: „Nezapomeňte napsat do pravého horního rohu váš podpis!”
Na všech papírech se objeví „9.B”.

Cenný papír je papír ze zlata nebo jiné drahé suroviny.

Učitelka na rodinnou výchovu přistihne o přestávce žáka, jak si hraje s podezřelým bílým práškem.
„Co to děláš?!” rozkřikne se na něj.
„Říkala jste, ať si Petr připraví RODINU a já že mám mít DROGY...”

Po fazolích člověk trpí blizardy.

Učitelka na začátku hodiny běsní: „Zapomenout si tužku, gumu... Dejme tomu. Nevzít si do školy sešit, učebnici, žákovskou... To se dá ještě překousnout. Ale nechat doma celou aktovku, Horáčku!”

„Vaňku, Vaňku, ty jseš mi biolog!” povzdechne si učitelka. „První podtřída ptáků jsou praptáci, tak kde jsi vzal ty chraptáky?!”

Piloun obecní.

Slepýš je muž s bílou hůlkou.

Marcela někoho vyruší, jak kouří na školním záchodě.
„Vylez, Evo!” zvolá. „Já vím, že jsi to ty!”
Po chvíli se otevřou dveře a opravdu z nich vyjde již jmenovaná Eva.
„Jak jsi, Marcelo, poznala, že jsem tam zrovna já?” diví se.
„Normálně,” pousměje se spolužačka. „Kdo jiný než ty by na záchodě kouřil dýmovnici?”

Zkouška z patologie: „Paní kolegyně, co to tady máme za patogenní preparát?”
„Pane profesore, to je gangréna penisu.”
„Velmi správně, paní kolegyně, velmi správně. Co byste navrhla jako zákrok v tomto případě?”
„Vzhledem k pokročilému stavu objektu, jsem si jistá, že amputace je jediné řešení.”
„Výborně, paní kolegyně, výborně. A jak byste postupovala?”
„Samozřejmě, pane profesore, měkké tkáně bych odpreparovala skalpelem, a kost bych přeřezala pilkou.”
„Paní kolegyně, vidím, že jste anatomii poněkud pozapomněla, ale ve vašem životě jste musela být neobyčejně šťastná.”

Pepík a Martin přijdou do školy až na třetí hodinu, a bez omluvenky. Třídní si je nechá zavolat do kabinetu a rozčílí se: „Že vy jste byli za školou?!”
Martin se smutně podívá na svého kamaráda: „Já ti to říkal, Pepíku! Měli jsme se schovat někde dál!”

Zapněte si mozkovny, ať vám neuletí!

Zloději byli tak slušní, že nám zadarmo vybílili celý dům.

„Jarmilko, doufám, že už tě nikdy neuvidím opisovat,” zlobí se učitelka na přistiženou podvodnici.
Jarka na to: „Já taky.”

První Olympijské hry vyhrál Herkules.

„Frajere,” obořil se na prcka páťák, „kdyžtak se říká Fakt jo, a ne Fuck you!”

Diplomaté je diploidní forma jihoamerického čaje maté.

Nepíše si, co říkám. Píše jen to, co potřebuje.

Učitel v páté třídě zdůrazňuje význam široké slovní zásoby: „Použijte jedno slovo desetkrát za sebou a zůstane vám na celý život.”
Z konce třídy se ozve tichý chlapecký hlásek: „Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena!”

Bez dovolení padá se židle.

Teologie je nauka o čaji.

Knihomol je mol žijící v knize.

Rostliny se množí řízky a karbanátky.

Co nesní náš Alík, dá maminka tatínkovi.

Překladatelský oříšek je pro veverky.

Přece jen vám v hlavě něco zůstalo - piliny.

Ze žákovské knížky: „Váš syn do mě ve školní jídelně vrazil tak prudce, až mi vystříklo mléko!”

Osvětové přednášky jsou přednášky o světě.

Do třídy uprostřed hodiny vpadl ozbrojený terorista s kulometem v jedné a granátem v druhé ruce. Učitel se raduje: „Konečně ticho!”

Když se něčeho lekneš, Horáčku, srdce se ti sevře, ne seřve!

Horáček naučil paviána v zoologické zahradě říkat: „Píčo! Píčo!”
Učitelka se strašně rozzlobila, ale Horáček se brání: „Já jsem to myslel dobře, chtěl jsem vás překvapit. Snažil jsem se tu opici naučit pozdrav Paní učitelko, akorát že to nějak nepochopila!”

Váš syn při hodině hraje mariáš, hlásí dvacet, nemá krále a pak se hádá...

Krok byl otcem své Tety.

Aby měl muž hladkou tvář, musí si pravidelně stříhat vousy.

Řím založili podle pověsti Rómulus a Rumus.

Kapavka je, když někomu kape z nosu.

Nadupaný šprťák si od tabule odnáší podtrženou jedničku a učitelka se ho ještě ptá: „Prosím tě, Mazánku, nevíš, kolik je hodin?”
„Ale paní učitelko, to v učebnici nebylo!”

Na studentské koleji pláče dívka. Přistoupí k ní kamarádka: „Co je?”
„Ale, napsala jsem rodičům, že potřebuju peníze na počítač.”
„A oni neposlali?”
„Hůř než to - poslali mi počítač.”

„Řekni taky něco jiného než jistě.”
„Jistojistě!”

Nehty se pilují pilkou.

Křičí učitelka na prvňáčka v jídelně: „Co děláš v tom okně?!”
„Čekám na oběd.”

Učitel jde do kabinetu, vrátí se a všichni ve třídě mají na uších walkmany. Zrudne a rozeřve se: „Za tohle vám dám všem trojky z chování!”
„Ale pane učiteli,” ozve se jeden ze školáků, „sám jste před pár minutami říkal, že máme poslouchat!”

Den otevřených dveří je, když vrátný zapomene zamknout.

Tomáš neumí násobilku! ... (tentýž den) ... Tomáš stále neumí násobilku!

Když je někdo na smrtelném loži, znamená to, že je na posteli pod napětím.

Moji oba tři bratři vytvořili kvarteto.

Petr si potěžká Jardovu aktovku a konstatuje: „Máš ji těžkou jako prase!”
„Nediv se - mamka mi k svačině nabalila vepřové řízky.”

Snědla pomůcky na výtvarnou výchovu.