Vtipy o doktorech - 772 zajímavých

Do čekárny přijde chlap, břicho jak měch.
„Pane, nejste vy náhodou těhotnej?” podiví se v rohu sedící stařenka.
„To teda nejsem!” urazí se pacient. „Spletl jsem si vanilkový cukr s kypřícím práškem.”

Dobelhal se děda do ordinace, pan doktor ho pečlivě prohlédl a zachmuřil se.
„Pane doktor, kolik mi ještě zbývá života?” zeptal se nesměle starý pacient. „Ale popravdě!”
„No,” odpoví doktor, „dlouhotrvající desky už bych si být váma nekupoval.”
„Co, prosím?!” nevěří stařík vlastním uším.
Doktor rozjařeně vyletí: „Apríl! Být váma, sepsal bych závěť už tady namístě.”

Přijde nevidomý do obchodu, na vodítku slepeckého psa. Postaví se doprostřed místnosti, popadne chudáka za ocas a roztočí ho nad hlavou. Prodavač se ho ptá: „Co to děláte?”
„Jenom se tak trochu rozhlížím,” odpoví slepec.

Baví se dva doktoři: "Včera za mnou přišel chlap, a chtěl, abych zařídil, aby měl porodní bolesti..." "A cos s ním udělal?" "Dal jsem mu klistýr a zašil jsem mu prdel."

Jdou dva blázni prostředkem silnice a jeden najednou vyjekne: „Pozor, auto!”
Druhý si prstem ukáže na ucho a křičí: „Počkej chvilku, až to auto bude pryč. Já tě v tom hluku vůbec neslyším!”

U lékaře doma zvoní telefon. Ze sluchátka se ozve kamarádský hlas jednoho jeho kolegy: „Co je s tebou? Potřebujeme čtvrtého do pokeru.”
„Chvíli vydržte, hned jsem u vás,” odpovídá lékař.
Když si obléká kabát, manželka se ho ptá: „Je to vážný případ?”
„Určitě to bude něco hodně vážného,” odvětí lékař. „Už jsou u toho tři doktoři.”

Pět doktorů spolu bylo střílet kachny - praktický lékař, pediatr, psychiatr, chirurg a patolog. Po chvíli přelétl nad jejich hlavami pták. Praktický lékař zvedl pušku a pak povídá: „Nejsem si jistý, jestli je to kachna. Musím to s někým prokonzultovat.”
Pták mezitím uletěl. Za chvíli se objevil další a pediatr povídá: „No, nejsem si jistý, jestli je to kachna, a pak, možná má mladé. Musím to výhledově promyslet.”
Opeřenec zmizel. Když se objevil další pták, psychiatr na něj míří a povídá: „Já vím, že je to kachna. Ale ví to ona, že je kachna? Jaká je její vlastní identita?”
Než vyřešil tohle dilema, pták zmizel. Když se objevil čtvrtý, chirurg hned zamířil, ptáka sestřelil, otočil se k patologovi a povídá: „Pane kolego, běžte se, prosím, podívat, jestli to byla kachna.”

„Jen klid, tuhle operaci už jsme dělali stokrát,” uklidňuje vystrašeného pacienta sestra.
„No samozřejmě,” přitaká kolegyně. „Jednou se nám přece podařit musí!”

Pokaždé, když byly děti v lázních přespříliš hlučné, sestra je upozorňovala: „Potichu, pod náma spí malé děti s maminkama!”

Psychiatr se vyptává blázna: „Jak se jmenujete?”
„Jurij Gagarin.”
„A vaše povolání?”
„Kosmonaut.”
„Kosmonaut,” povzdechne si doktor, „a kde máte raketu, pane Gagarin?”
„V pouzdře ve skříni.”

Manžel navštíví doktora své ženy.
Doktor: „Tak ten test jsme u vaší paní provedli. Bohužel se nám ale pár výsledků promíchalo. Vaše manželka má buď Alzheimerovu chorobu, nebo AIDS.”
„Co budu proboha dělat?”
„Nejlépe když uděláte se svou paní výlet a vysadíte ji někde daleko od domova. Když najde cestu domů, už bych s ní nespal!”

„Kdepak šlechtic,” povídá pacient se zkumavkou modré krve, „jenom mi bylo drobátko zima!”

„Má ten doktor, co mě bude operovat, nějaké zkušenosti, sestři?”
„Samozřejmě, před týdnem ho k nám po čtyřiceti letech přeřadili z márnice.”

Zdravotní sestra šeptá před operací pacientovi: „Víte, že jste doktorův první pacient? Ale nemusíte se bát, podle toho, co jsem viděla, tak i poslední.”

Těžká nemoc není zas tak strašná, když je těžká ne moc.

Co si pomyslí slepec, když myje struhadlo?
„Takovou kravinu jsem ještě nečetl!”

K lékaři přijde muž, zda by neudělal jeho ženě plastiku, že je ošklivá.
„Za pět tisíc korun.”
„To je drahé,” praví muž a odejde.
Doktor ho náhodně potká za 14 dnů a povídá: „Tak já bych tu plastiku udělal o dva tisíce levněji.”
„Pozdě. Mně už ji hajný za stovku zastřelil.”

„Sestři, přišel si už ten Novák pro to potvrzení, že je úplně zdráv?”
„Ne, ale v čekárně je jeho manželka!”
„A co ta tu chce?”
„Přinesla jeho úmrtní oznámení!”

Svěřuje se pan Vodička v čekárně u doktora kamarádovi: „Asi začnu chodit na tenis, když mám ten tenisový loket.”

Koho totálně nebere, že je krůček od propasti?
Vozíčkáře.

Přijde paní k doktorovi: „Pane doktore, mně je nějak divně po těle, připadám si nemocná a přitom mi nic není...”
Doktor po chvíli pokývá hlavou a podá jí šampusku, aby mu přinesla moč. Když ji přinese, doktor ji vezme do ruky a říká: „Barva je dobrá (dívá se proti světlu), vůně také není špatná (očuchá) a chuť také ujde (ochutná), ale pro lepší rozbor bych potřeboval ještě vaši stolici,” a podá jí misku.
Když ji přinese, doktor se do ní dívá a povídá: „Barva je dobrá, vůně taky ujde...”
V tom už to ta paní nevydrží a omdlí. Když ji doktor vzkřísí, vítězoslavně se usmívá. „Paní, už vím, co vám je, vy máte špatný nervy!”

V dnešní době už nikdo nemusí mít jizvy na duši, může si nechat udělat plastickou operaci.

„Doktore, existují nějaké nervy v prášku?” zajímá se pacient. „Ty moje mi totiž co chvíli vytečou!”

Dnes jsem byla u dvou doktorů, jeden mi doporučil moře a druhý dlouhé vycházky. Co mám dělat? Jít k moři pěšky?

Zubař se soucitně zadívá na pacienta v křesle: „Pane Konopásek, lituji, ale jinak to nepůjde... Sestři, půl gramu semtexu!”

Při vstupu do ordinace hlásí pacient: „Nepiju, nekouřím a jsem impotentní. Tak a teď jsem zvědav, pane doktore, co mi zakážete?”

Chlapec si stěžuje u doktora: „Mám ve stolici hleny.”
Přijde domů, zaleze na záchod, po potřebě se podívá do mísy a zvolá: „Hle - ný!”

„Nejraději mám přenosné nemoci,” nechal se slyšet hypochondr, „může si je s sebou vzít kam chci!”

Mladá žena si stěžuje, že nemůže otěhotnět. Gynekolog se ptá: „A jak to děláte?”
„Zezadu.”
„Tak zkuste normální polohu.”
„No, to bychom se ale nemohli dívat na televizi.”

Lékař odjíždí na dovolenou a loučí se se svými pacienty: „Nashledanou pane Kozák, nashledanou pane Klein, sbohem pane Horák...”

Lékař pláče nad rozbitou váhou, široká matrona se ho ptá: „Tak co, doktore, nejsem tlustá?”

Přijde paní ke gynekologovi: „Můžete mi udělat potrat?”
„Ale milá paní, k tomuto zákroku musíte mít závazný důvod.”
„No doktore, to já tedy ale mám. Tak první syn Vratislav je patnáctiletý, je to vrah, gangster a zloděj, dvanáctiletá dcera Drahomila je prostitutka a vyděračka. Tenhle hajzl bude ještě horší!”
„Ale milá paní, jakpak to můžete vědět v tomto brzkém stádiu?”
„No doktore, já vím, co říkám! Dneska ráno, když jsem se umejvala mezi nohama, tak mi ten hajzl ukradnul mejdlo!”

Na zdravotnickém kongresu v Ženevě si povídají anglický a americký chirurg. Američan se chlubí: „U nás už děláme transplantaci obou ledvin zároveň a hospitalizace trvá pět dní.”
Angličan se jen tak nedá: „To u nás je chirurgie dál. U nás už umíme transplantovat srdce a ledvinu najednou.”
Čech to chvíli poslouchá, pak se nasere a povídá: „To u nás jsme ještě dál. Podívejte, ještě včera jsem měl v téhle dlani díru jak hrom a dneska to ani nepoznáte.”
Oba prohlížejí ruku a nevěřícně kroutí hlavami: „To není možné, to kecáš.”
„Nekecám. Tak si čuchněte!”

„Velmi mne bolí v krku, nemohu ani polykat,” hlásí sedmnáctiletá dívka lékaři.
„Svlékněte se, slečno!”
„Ale proč, když mne bolí jen v krku?”
„Víte, já napřed musím zjistit, odkud vítr fouká, jasné?”

„Minulý týden jsem jasně řekl, že při vaší nemoci nesmíte pít absolutně žádný alkohol. Tak proč se mě dnes zase ptáte,” rozčiluje se lékař.
„No, já... já jen, jestli věda neudělala nějaké další pokroky?”

„Zív, jdu se natáhnout,” říká mentoš, uklouzne a natáhne se!

Baví se dva blázni a jeden zničehonic rozsvítí baterku: „Hele, že po tom světle nevylezeš nahoru?”
„To víš, že jo! Ty zhasneš a já spadnu!”

Chlubí se blázen svému psychiatrovi: „Představte si, pane doktore Chocholoušku, že jsem byl ve vesmíru!”
„Ve vesmíru?” podiví se psychiatr. „A kde jste sehnal raketu?”
„Ukradl jsem ji Krtkovi.”

Ošetřující lékař oznamuje pacientovi: „Mám pro vás dvě zprávy, dobrou a špatnou. Kterou chcete první?”
„Tak tu špatnou.”
„No, ten váš nádor se nedá operovat a máte asi tak měsíc života.”
„Proboha... a jaká je pak ta dobrá zpráva?”
„Vidíte támhletu hezkou, blonďatou sestřičku? Tomu byste nevěřil, ale já ji včera konečně dostal do postele!”

Z čekárny: Uklidňovala ho tvrzením, že je stejně nemocný jako její nebožtík manžel.

Psychiatr se ptá alkoholika: „Kouříte?”
„Ano,” řekl pacient, nabídl lékaři cigaretu a ten ji s potěšením přijal.
Chvíli pak spokojeně kouřili.
„Pijete?” zeptal se psychiatr po chvíli.
„Ano,” pravil pacient, „lahvinku jsem ale bohužel nechal doma.”

„Pane doktore,” táže se babička, „kolik vám dlužím za to, že jste vyléčil mou nahluchlost?”
„Tisíc korun,” odpoví specialista.
„Kolik jste říkal?” natahuje ucho stařenka. „Dva tisíce?”
„Ne,” říká lékař, „tři tisíce!”

„Jsem dvojitý král!” chlubí se blázen doktorovi.
„Jakto, dvojitý?”
„Mám totiž na hlavě dvoukačku - a králové nosí jen korunu.”

Ve větě nastydla na mezi se skrývá příčina potíží i diagnóza.

Pacient: „Pane doktore, slyšel jsem, že léčíte bez poplatků?”
Doktor: „Problémy se sluchem léčí ve vedlejším oddělení.”

„A co vaše paměť,” ptá se lékař pacienta, „zlepšuje se?”
„Zlepšuje, zlepšuje. A kdo jste, že vás to tak zajímá?”

„A teď už mi, pane doktore, věříte, že je to úchyl do známek?” řekla se zadostiučiněním pacientka, jejíž manžel právě v ordinaci znásilnil červeného Masaryka z roku 1919.

Horal přivede svou těhotnou manželku k lékaři, ten ji vyšetří, vyinkasuje třicet korun a volá manžela dovnitř: „Bohužel, musím vám sdělit, že manželka má mimoděložní těhotenství.”
Horal vytáhne tisícovku a dává ji lékaři.
„Manželka už julínkovné zaplatila!”
„To není za prohlídku, ale abyste to nikomu neříkal, chlapi by se mi smáli, že jsem se netrefil!”

„Ovoce jezte se slupkou, je to mnohem zdravější,” radí pacientce lékař. „Jaké ovoce máte nejraději?”
„Kokosové ořechy.”

Přijde v blázinci na vizitu doktor k panu Novákovi a ptá se ho: „Tak co, pane Novák, vzpomenete si už, jak se jmenujete?”
„Žížala,” odpoví pan Novák.
„Tak to si vás tu ještě necháme.”
Stejná situace se děje druhý, třetí, čtvrtý den. Pátý den se doktor zeptá na to samé a pan Novák odpoví: „Jmenuju se pan Novák.”
„No výborně, pane Nováku, sbalte si věci a můžete jít domů - jste propuštěn.”
„Nemůžu,” odpoví pan Novák, „za dveřma je kos.”

„Pane doktore, je moje nemoc nevyléčitelná?”
„Proč to berete tak negativně? Postavme to pozitivně... třeba... pokud vás vyléčím, tak se stanu světově proslulým.”

Dva blázni se dívají z okna a jeden náhle vykřikne: „Podívej, Elvis Presley!”
„Kde?” diví se kamarád.
„Támhle, ta třetí hvězda napravo od Měsíce!”

Doktor končí prohlídku pacienta slovy: „Jediné nemůžu pochopit. Jak jste stihnul dostat se až ke mně?”

Na lavičce v parku sedí blázen. Vždy škrtne sirkou, sfoukne ji a říká: „Ta funguje, tu si schovám!”

Lékař proklepává pacienta, přikládá mu na hrudník stetoskop, poslouchá, kroutí hlavou a nakonec konstatuje: „Buď jsem hluchej, nebo už nežijete.”

„Choďte na procházky do přírody,” poradil staříkovi doktor, „lépe tak zapomenete na své bolesti.”
„Opravdu?” podiví se starý pán. „Tak já to teda zkusím, když říkáte... a snad zapomenu i na tu zlomenou nohu!”

Chlap přiběhne v noci k blázinci a začne vší silou bušit na dveře a řvát: „Pusťte mě dovnitř, já jsem se zbláznil!”
Ze dveří vyleze vrátný a zařve na něj: „Člověče, je půl třetí v noci, vy jste se zbláznil!”

Přijde srandista do ústavu pro hluchoněmé: „A znáte tenhle?”

Přijde paní k sexuologovi: „Víte, pane doktore, mám problém s manželem. Už nemá chuť na sex jako dřív a já bych si ještě dala říct...”
„Nic mi neříkejte, poznám to. Tady máte tabletky, je to švýcarský preparát, dejte mu to například do kávy a budete spokojená.”
Paní přijde druhý den: „Pane doktore, bylo to úžasné. Manžel vypil tu kávu, postavil se, zařičel jako býk, strhl šaty ze sebe i ze mě a přímo tam na tom stole mě fantasticky pomiloval.”
„No vidíte, tak jste spokojená...”
„Ano, ale v té kavárně se už nemůžeme ukázat!”

Přijde taková mladá slečna k doktorovi a povídá: „Pane doktore, já, jak si dám skleničku, tak mám hned chuť padnout nějakýmu chlapovi do náruče. Co mám dělat?”
Doktor vyndá láhev vodky a říká: „Nalejte si...”

Přijde muž do nemocnice a ptá se sestřičky: „Kde leží muž, kterého přejel parní válec?”
A sestřička povídá: „V pokoji číslo 11, 12 a 13.”

„Pane doktore, prosím vás, nic mi nezatajujte, povězte mi třebas tu nejkrutější pravdu! Řekněte, bude můj muž po téhle zlomenině ruky ještě někdy moct mýt nádobí?”

Blázinec. Vizita. Primář novému doktorovi: „A tento pacient se považuje za Duncana McLauda. Podle záznamů ho s touto diagnózou léčí náš ústav už 200 let.”

V lékárně: „Máte prášky do očí?”

Pán u lékaře: „Když se napiji, nemohu dokončit soulož.”
„Tak nepijte.”
„Tak to ji nebudu zase moci začít!”

Jdou dva blázni po Antarktidě a kousek před nimi se objeví mrož. První blázen vykřikne: „Podívej, tuleň!”
„Kde tu?” ptá se druhý. „A co je to vlastně ten leň?”

V blázinci: „Člověče, co sebou pořád šijete?”
„Já jsem nit!”

„Pane doktore, pomozte, můj muž mluví ze spaní.”
„Dobře, předepíšu vám lék, po kterém přestane mluvit.”
„Ne, to nechci, prosím předepište mu lék, po kterém bude mluvit více zřetelně.”

Telefon do nemocnice: „Prosím, obnovujete panenství?”
„Ano, tyto operace jsme již dělali.”
„A ve které fázi těhotenství to má smysl?”

Vloupal se zloděj k zubaři, ale nenachází nic, co by se dalo ukrást. Doktor se tím šramotem probudil, zívnul a povídá: „Já tu nic nemám, ale jestli chcete, můžu vám zadarmo vytrhnout zub...”

Do čekárny vstoupí sestra a volá: „Pan Dupal!˝
Nikdo se neozývá, tak volá znova. Najednou vyleze ze záchodu chlap a sestra se ptá: „Vy jste Dupal?˝
„Ne, já jsem chcal!˝

Proč se u doktora čeká tak dlouho?
Protože Čas všechny rány zahojí.

Psychiatr provází hosta po nemocnici: „Tohle je sál pro automobilové blázny.”
„Ale vždyť tu nikdo není.”
„Omyl, pane. Všichni leží pod postelemi a spravují.”

Ministerstvo zdravotnictví spustilo novou kampaň: „Předejdi nemocím - umři.”

„Pane doktore, vrtáte zuby bezbolestně?”
„Samozřejmě, nikdy nic necítím.”

Na kurzu vyšívání se instruktorka zastaví u jedné dámy a povídá: „Vy jste povoláním zubařka, že ano?”
„No, jsem,” podiví se paní. „Jak jste to poznala?”
„Jako jediná šijete zubní nití.”

„Pane doktore, můžu přežít operaci?”
„Ano, můžete, ale neradil bych vám to.”

Doktor: „Mám pro vás špatnou zprávu - máte stejně jako já Alzheimerovu nemoc.˝
Pacient: „Co, že to mám?˝
Doktor: „Kdo co má?˝

Jdou dva blázni prostředkem frekventované dálnice a jeden se náhle zastaví a říká druhému: „Neslyšel jsi něco?”
„A co jako?” ptá se druhý blázen.
První povídá: „No, zdálo se mi, jako by si tu někde prdnul mravenec!”

Jak to bývá na výletech, táborech a jiných různých pobytech, i v lázních se bodují pokoje. Takoví obodovávači nemusí být vždy zcela tak poctiví, a přece jen nějaká ta sladkost vždycky potěší. Jeden pokoj měl vytrvale nízké hodnocení a do jisté míry to bylo i tím, že nikdy nic nikomu nedal. Až jednou se to změnilo a překvapení bodováci nevěděli, co říct, když dostali lahodné sušenky. Nakonec, když všechno snědli, se zvědavě ptají: „A cože nás tak najednou hostíte?”
„Je to pro nás příjemný pohled,” odpoví hoši dvojznačně a pak jdou s pravdou ven, „my jsme totiž mezi ty oplatky naplivali!”

Lékař radí obézní pacientce: „Měla byste pěstovat lehkou atletiku.”
„V mém věku, pane doktore?”
„Pro začátek byste měla každý den přeskočit oběd a večeři...”

„Asi se začnu učit botaniku,” svěřuje se kolegovi obvodní lékař.
„Proč, prosím tě?”
„No, pořád za mnou chodí jeden policajt a ten má mozek jako hrášek!”

„Pane doktore, řekněte čestně, jsou ty nové prášky nějak užitečné?”
„Samozřejmě. Nedávno jsem si z provizí koupil auto.”

„Pane doktore, mně se v noci zdává, že jsem kůň,” stěžuje si pacient psychiatrovi.
„Tím se nemusíte nijak znepokojovat, to je naprosto normální sen.”
„No jo, ale když já mám pak vždycky ráno prázdný slamník.”

Stížnost na chirurga: „Nejednal zrovna v rukavičkách.”

„Pane doktore, co mám dělat? Když na někoho promluvím, vždycky omdlí.”
„Pane doktore - co je s vámi?”

„Pane doktore, večer nemůžu usnout,” stěžuje si děda. „Musím pořád myslet na tisíc věcí.”
Doktor radí: „Tak tedy vypijte před spaním sklenku kyselého mléka.”
„Pak budu klidně spát?” zajímá se důchodce.
„To sice ne,” odvětí obvoďák, „ale budete myslet jen na jednu věc!”

Do domova s pečovatelskou službou přibude starý vozíčkář.
„Já jsem nějakej Láďa a jsem tady s cukrovkou,” ihned se s ním seznamuje přátelský spolubydlící.
„Těší mě, Karel,” natahuje se k němu vozíčkář. „Mám ujeté nohy.”
„To ani neumíš řídit kriplkáru?”

Heslo záchranné služby: „Čím později dorazíš k pacientovi, tím přesnější je diagnóza.”

Po důkladné prohlídce pravil gynekolog: „Tak, milá paní, až se dnes vrátí váš pan manžel domů...”
„Ale já nejsem vdaná,” přeruší ho pacientka.
Doktor se opraví: „No, tak až se setkáte s vaším snoubencem...”
„Já nejsem ani zasnoubená,” namítne dáma.
„Tak tedy řekněte svému příteli, že...” pokračuje doktor.
Žena mu zase skočí do řeči: „Nemám a nikdy jsem neměla žádného přítele.”
Lékař se zamyslí, poodejde k oknu a dlouho se mlčky dívá ven.
„Pane doktore, proč vyhlížíte tak dlouho z okna?” neudrží paní svou zvědavost.
„Protože naposledy, když se stalo něco podobného, vyšla hvězda na východě!”

„Pane doktore, pane doktore, moje stará si zlomila nohu!”
„A v kterých místech?”
„Mezi záchodem a koupelnou...”

„Pane doktore, co mám dělat, nerostou mi fousy?”
„To je v pořádku, vždyť jste žena.”
„Co? Ještě navíc jsem žena?”

Host v ústavu pro tělesně postižené: „Líbí se mi váš smysl pro humor.”
„A kdo by se nesmál, když mám dvě bránice?”

Z pohlednice propuštěného pacienta: „Srdečně pozdravuji pana primáře a ostatní blázny.”

U lékaře: „Je mi líto, pane Vaněk, nedá se nic dělat, tu nohu vám musíme amputovat.”
„Díky Bohu, já už jsem si myslel, že mi zakážete pít!”

„Pane doktore, poraďte mi co s manželem, je strašně nedoslýchavý,” stěžuje si v ordinaci paní Smotlachová. „Vždycky, když mu řeknu, že bych jako žena v domácnosti měla mít taky nějaké své kapesné, podá mi kapesník!”

Přijde paní k zubaři.
„Nebojte se, paní, bude venku dřív, než řeknete švec.”
„To mi říkejte, zrovna jako s manželem doma!”

„Proboha, co to je za pomateného psa?!” rozkřikne se na přechodu pan Winter. „Vždyť vede toho chudáka slepce přímo pod auto!”
Z davu se ozve: „On za to nemůže - nevidíte, že je to slepeckej pes?! Je slepej!”

„Předepíšu vám tebletky.”
„Nevezmu si je.”
„Proč, máte alergii?”
„Ne, ale příliš brzy by mi skončila nechopenka.”

Pacient v nemocnici povídá sestře: „Hrozná chuť! To je ale hnusný lék.”
„To není lék, to je oběd.”