Vtipy o národech a menšinách - 575 zajímavých

Proč Somálci reklamovali Peugeot 307?
Vešlo se jich tam jen 306.

Jak začíná každý vtip o cikánech?
Ohlédnutím přes rameno.

Výpravu anglických turistů ve Skotsku provádí průvodce labyrintem podzemních jeskyní a říká: „Nacházíme se asi sto metrů pod zemí a celková délka těchto chodeb, které jsou spolu propojeny, je asi deset mil. Ví někdo z vás, jak tyto jeskyně vznikly? Vidím, že neví, tak já vám to řeknu. Vznikly asi před pětadvaceti lety a sice tak, že šel nahoře jeden domorodec v noci z hostince přes pole domů a nešťastnou náhodou mu z kapsy vypadla jedna penny, zakoulela se do králičí nory a on se o této nešťastné příhodě zmínil před svými známými...”

„Tak jsem vám byl v Africe,” vypravoval pan Grünhut, „a jak jsem byl v té Africe, tak co. Řekl jsem si, že půjdu na hon lvů. Vyšel jsem si do pralesa a najednou slyším z houštiny šramot. Střelím. A co byste řekl? Šest lvů leží tam, já vám říkám, zabitých.”
„Šest? Není to trochu moc?”
„Tak řekněme pět. Já to tak akorát nepočítal.”
„I pět je moc. Slevěj, pane Grünhut.”
„Že jsou to oni, tak byli dva.”
„Hm, dva jednou ranou?”
„S nimi je tedy řeč. Tak aby neřekli, byl to jeden. Ale zato chlapík.”
„A byl to vůbec lev?”
„Mě se ptají? Já mám všechno vědět? Copak nemám jiné starosti? Jak jsem slyšel v křoví zachrastit, tak jsem šel od toho pryč!”

Kohn se svou dcerou Mici cestují po Palestině. Jednoho dne uzřeli tlupu loupeživých Beduínů přímo k nim se ženoucích. Nebylo času se skrýt, ani uniknout, a tak je Beduíni okradli o vše, co u nich našli.
„Aj, vaj,” brečel Žid, „co budeme teď dělat bez peněz?”
„Žadný strach, thateleben,” těšila ho dcerka a při tom vylovila ze své vaginy peněženku a šperky, které tam duchapřítomně ukryla.
„Schade,” praví lítostivě Kohn, „že jsme s sebou nevzali starou Sáru, mohli jsme zachránit i kufry.”

Kohn jde po ulici a pláče.
„Co se jim stalo?” osloví ho Roubíček.
„Ale, moje Sára je děvka.”
„A podle čeho tak souděj?”
„No, byl jsem na pár dní služebně v Brně, jednání proběhla dobře, tak jsem se vrátil o den dříve. Doma najdu Sáru v posteli s tím mladým příručím od Jajtelse. A to jsem prosím poslal předem telegram, že přijedu dřív.”
„Nejsou smutnej, to ještě hned Sára nemusí bejt děvka. To mohl bejt jenom bordel na poště!”

Čech, Rus a Němec se hádají, kdo vydrží déle pod vodou.
První jde do vody Rus, vydrží pod vodou minutu.
Potom jde do vody Němec a pod vodou vydrží dvě minuty.
Poslední jde Čech a je pod vodou minutu, dvě, tři, čtyři... hodinu, dvě, tři, čtyři a po pěti hodinách se vynoří a Rus i Němec se ho ptají: „Jak to, žes tam tak dlouho vydržel?”
„Protože jsem prděl a polykal bublinky!”

Co je ještě hubenější než Somálec?
Měsíční mzda.

Cikán jde na ryby a vytáhne zlatou rybku, která mu slibuje tři přání, když ji pustí. Tak cikán povídá: „Já bych chtěl bejt bílej, mít křídla a taky, aby se na mě lepily ženský!”
Zlatá rybka podle slibu čaruje: „Čáry, máry, kuří nožka, ať je z tebe Always vložka!”

Jak sportovně založený Skot spáchá sebevraždu?
Nechá se zavěsit ke stropu místo boxovacího pytle.

Francouz klidně pojídá svou snídani (káva, croissanty, chléb a džem), když se k němu posadí typický Američan, žvýkající žvýkačku. Francouz ho ignoruje, a tak Američan, kterého to netěší, začne rozhovor: „Jíte celý chléb?”
Francouz (rozmrzele): „Samozřejmě.”
Američan: „My ne. My jíme jen to, co je uvnitř, kůrky sbíráme do kontejnerů, recyklujeme je, vyrábíme z nich croissanty a prodáváme je do Francie.”
Francouz tiše přežvykuje.
Američan pokračuje: „Jíte s chlebem džem?”
Francouz: „Samozřejmě.”
Američan: „My ne. My jíme k snídani jen čerstvé ovoce, potom posbíráme všechny šlupky a zbytky do kontejnerů, recyklujeme je, vyrobíme z nich džem a prodáváme ho do Francie.”
Francouz se zeptá: „A co děláte s použitými kondomy?”
Američan: „Vyhazujeme je, samozřejmě.”
Francouz: „My ne. My je sbíráme do kontejnerů, recyklujeme je, vyrábíme z nich žvýkačky a prodáváme je do Ameriky.”

Přijede farmář po dlouhé době do města a jde do baru. Tam se snaží seznámit s půvabnou černovláskou. Po chvíli dobývání mu kráska řekne: „Máš to marný, já jsem lesba.”
„A co to znamená?” ptá se farmář.
„No, podívej se třeba na tu blondýnku s velkými prsy, co sedí támhle v koutě. S tou bych se chtěla dnes milovat,” odpoví černovláska.
Farmář chvíli přemýšlí a pak řekne: „Hm, tak to jsem taky lesba.”

Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába. Roubíček povídá Kohnovi: „Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun.”
Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku. Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: „Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?”
„Nu, pročpak ne,” odpověděl Kohn.
Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál... Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: „Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?”

Jaký je rozdíl mezi Japonskem a Českem?
Japonsko je země úsměvů, Česko je země pro smích.

Abeles u právníka: „Já si je najmu, ale musejí mi napřed zaručit, že ten případ vyhrajou.”
„Tak mi nejdřív povězte, oč se jedná,” vybízí ho právník.
Abeles vypráví příběh plný podvodů a machinací. Když skončí, tak právník řekne: „Výborné, tento spor se nedá prohrát.”
„Panebože, to je hrůza,” spustí Abeles nářek.
„Co se děje?” vyptává se právník.
„Já jim to vylíčil z pohledu druhý strany.”

Mladý Skot Bawster byl přistižen porybným, jak upytlačil lososa. Věc došla až k soudu. Bawsterovi přátelé mu sehnali nejlepšího obhájce ve Skotsku. Obhájci se podařilo u soudu prokázat, že v inkriminovanou dobu byl Bawster minimálně osmdesát mil od místa činu, tudíž nemohl v žádném případě lososa upytlačit. Soud se odebral k tříhodinové poradě a nad Bawsterem byl vyhlášen osvobozující rozsudek. Když soud skončil, tak Bawster přišel za předsedou soudu a zeptal se ho: „To znamená, pane soudce, že si toho lososa můžu nechat?”

Indiánského náčelníka trápí zácpa. Jde tedy za šamanem, ale žádný lektvar nepomáhá. I pošle jednoho bojovníka do městečka k bílému doktorovi. Bojovník přijde za doktorem a protože umí špatně anglicky, řekne jen: „Big chief - no shit.”
Doktor rychle pochopí: „Jasný případ - jedenkrát ricinový olej!”
Indián se vrátí do prérie, ale přípravek nezabral a za dva dny je u doktora znovu: „Big chief - no shit.”
„Hmmm, těžký případ. Tady máš celou láhev ricinového oleje. To musí účinkovat!”
Indián odjede, ale za další dva dny je zpátky: „Big chief - no shit.”
Doktor: „Tak to ti namíchám něco speciálního. Ale pozor - je to opravdu silné!”
Po týdnu doktor onoho bojovníka potká ve městě a ptá se, jak se náčelníkovi daří. Indián na to: „Big shit - no chief.”

Výletní loď se zahraničními turisty se blíží po okružní jízdě pozdě v noci ke skotskému přístavu Dundee. Cestující, kteří se nacházeli na palubě, viděli zvláštní úkaz a sice, že v přístavním městě blikají světla na přeskáčku ve velmi krátkých, snad dvousekundových intervalech. Jedna z přítomných dam se na tento zvláštní úkaz ptala kapitána, co to má znamenat. Ten to vysvětlil: „Víte, vážená, Skoti jsou velmi šetrný národ. A večer když čtou v posteli knížku, no a aby ušetřili za elektřinu, tak před otočením stránky zhasínají lampičku...”

Vinnetou vyjde ráno ze stanu, dostane ránu mezi oči a klesne k zemi. Za ním vyjde Old Shatterhand. Dostane ránu mezi oči a také klesne k zemi. Po chvíli se oba probírají a Vinnetou praví: „Můj bílý bratr také šlápl na hrábě?”

V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše. Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají židovského klempíře Oppenheimera. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problémů nastartuje.
„Co jsem dlužen?” ptá se majitel vozu.
„Dvě stě korun.”
Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Oppenheimer sedne a napíše: „Tři rány kladívkem - 5 korun, vědět kam - 195 korun, celkem - 200 korun.”