Vtipy o zvířatech - 589 zajímavých

Dvě sousedky se pohádaly a jdou za rabínem, aby je rozsoudil. "Proč jí nevrátíš ten hrnec, kteý sis vypůjčila?", ptá se rabín jedné. "Ale, rebe", začne křičet obviněná, "za prvé jsem si žádný hrnec nevypůjčila. Za druhé měl díru. A za třetí jsem jí ho už dávno vrátila."

Abeles, bohatý žid z haličské vsi, přijede do Krakowa v ošuntělém obleku. Potká ho Karpeles a říká mu:" Mojše, jak můžou chodit po městě v takových hadrech?" "Co na tom záleží", odpovídá mu Krpeles, "tady mě přece nikdo nezná." Za týden potká Karpeles Abelese u nich doma na vsi v tom samém obleku. "Ale Mojše, oni nosí i doma ty samé hadry!" "Co na tom záleží, tady mě přece každž zná."

Kandidát ženitby k dohazovači: "Co je moc, to je moc. ta slečna má tři děti a já si jí mám vzít ?!" Dohazovač: "Kouknou, jak to na světě chodí. Oni se oženěj, jejich žena otěhotní, pak porodí, musej zaplatit porodní bábu, žena pak onemocní, musej jí poslat do lázní a než se jim naroděj tři děti, tak ze starostí a placení nevyjdou. No a takhle přijdou hnedka k hotovému."

Eichelbaum se chlubí, jakou má krásnou ženu. Abeles si ho vezme stranou. "Poslouchaj, oni opravdu nevědí, , že jejich žena má milence?" "No a?", odvětí klidně Eichelbaum, "Já se radši podílim padesáti procenty na dobrém kšeftu než sty procenty na špatném."

Berta přijde k rabínovi, že se chce dát rozvést. "A máš proto nějaký důvod?", ptá se jí rabín. "Mám silné podezření, že ten poslední syn není jeho."

Přijde chlap do zverimexu a chce papouška. Mají na výběr tři krásné exempláře. Jeden za tisíc, druhý za dva a třetí za šest tisíc korun. Chlapík na ně chvíli zvídavě kouká a ptá se prodavače: „Prosím vás, proč jsou ty ceny tak rozdílný, když ti papoušci vypadají stejně?”
„No,” na to prodavač, „ten za tisícovku hovoří španělsky a ten za dva tácy to umí přeložit do češtiny.”
„A co ten za šest tisíc?” zajímá se zákazník.
„To nevím,” odpoví prodavač, „ale ti dva mu říkají šéfe!”

Jdou slon a mravenec po mostě a mravenec říká: „To nám to dupe.”

Na větvi visí dva lenochodi. První den nic, druhý den nic, třetí to samé. Čtvrtý den jeden pootočí hlavou a druhý to komentuje: „Ty jseš nějaký nervózní!”

Jsou dvě blechy na jedné půlce zadku a ta jedna blecha říká: „Pokud to nepřeskočíme, tak jsme v prdeli!”

Pan Novák uvidí na ulici psa, jak s chladnou ladností mistra předvádí nejtěžší kousky karate. Chvíli ho se zájmem pozoruje a pak jde k němu a nevěřícně se zeptá: „Ty umíš karate?”
„A co má být?” opáčí zvíře. „Myslíte si, že v dnešní době, kdy má každý v kapse revolver, bychom my psi stačili na zloděje, kdybychom se nepřizpůsobili?”

„Ti lidé jsou ale padavky,” bučí si na pastvě kráva. „Já mám trávu od rána do večera a jim stačí pár vdechů a už jsou úplně mimo!”

Běží zajíc po lese a huláká: „Já jdu na medvěda, já jdu na medvěda!”
Potká ho liška a říká: „Ty se ho nebojíš?”
„Ne!”
Jde dál a zase: „Já jdu na medvěda, já jdu na medvěda!”
Potká vlka a vlk říká: „Ty se ho nebojíš?”
„Ne!”
Jde dál a huláká: „Já jdu na medvěda, já jdu na medvěda!”
Potká medvěda a ten říká: „Ty se mě nebojíš?”
A zajíc: „Já jdu na maliny, kecám voloviny, kecám voloviny...”

Vážená paní hyeno, když Vaši dceru napomínám, blbě se směje!

Sociologický průzkum:
"Polovina mladých lidí v ČR vidí svoji budoucnost optimisticky, . . . . . . . . zatímco druhá polovina bohužel nemá na drogy peníze."

Prijde chlap do baru a rika "jeden jim bridge". Barman zdesene zkontroluje napojovy listek a zjisti, ze nic takoveho nemaji. Tak vezme sklenku a vychcije se do ni. Chlap to do sebe kopne a rika jeste jednou. Tak barman opet vykona potrebu. Chlap to do sebe zas kopne a chce dalsi. Barman zpanikari uz nepotrebuje chcat, tak jde na chodbu a tam potka uklizecku. Porposi ji, aby se mu vychcala do sklenky. Ona na to, ze ma kramy. On, ze to nevadi. Prinese sklenku chlapovi, ten si prohlidne obsah a kopne to do sebe a pak pronese" tohle je jim bridge tamto byly nejaky chcanky"

Potkaji se tri babicky a chlubi se svymi vnuky. Muj budedoktorem. Porad si hraje s ampulkama a strikackama a neco si picha.
Muj bude asi agronom. Sazi na zahrade konopi a mak a ceka na urodu.
Muj bude urcite sofer. Namoci si hadr do benzinu, hodi si ho na hlavu a rekne: Ted me nerus, babi, bude jizda.

Říká žirafa myšce,to je tak krásný když mám tak dlouhej a krásnej krk.Když jím listí tak si to můžu krásně vychutnat a když piju tak mě to krásně chladí.Myška se na ní tak podívá a říká jo a už si někdy blila

Chlápek byl u přítele na farmě. Seděli na zápraží a sledovali, jak kohout prohání slepice. Najednou vyšla přítelova manželka a vysypala na zem hrnek zrní. Kohout se na fleku otočil a rychle přiběhl k hromádce zrní a začal se cpát. Chlápek to komentuje slovy: „Tak doufám, že takhle hladovej nikdy nebudu.”

Přijde kačena do baru a chce si objednat: „Máš pivo?”
Barman odpoví: „Kačenám nenalívám, vypadni!”
Kačena odejde, ale druhý den se vrátí a zase chce pivo. Barman: „Říkal jsem ti, že kačeny neobsluhujem, vypal!”
Kačena odejde a když přijde další den a chce znovu pivo, barman jí už vyhrožuje: „Jestli tady přijdeš ještě jednou, zastřelím tě!”
Kačena přijde i čtvrtý den a zeptá se barmana: „Máš pušku?”
Barman odpoví: „Ne!”
A kačena: „Tak v tom případě - můžu dostat pivo?”

Tchoř se navoněl a žába zezelenala závistí...

Víte co je černý,bílý,černý,bílý,černý,bílý? Tučňák válející sudy

Teiteles přišel za rabínem, aby se vyznal ze svých hříchů, ale tolik se styděl, že na úvod rabínovi řekl: "Rebe, já tu nejsem za sebe, nýbrž - za svého přítele." "A jakých hříchů se tvůj přítel dopustil?" "Často bral jméno boží nadarmo, choval nečisté myšlenky k ženě svého souseda.." "Zadrž", přerušil Teitelese rabín, "připadá mi, že tvůj přítel je pošetilý. Mohl přijít klidně sám, říct, že za přítele je tu on a ušetřit ti tvé rozpaky."

Abeles u právníka:" Já si je najmu, ale musejí mi napřed zaručit, že ten případ vyhrajou." "Tak mi nejdřív povězte, oč se jedná", vybízí ho právník. Abeles vypráví příběh plný podvodů a machinací. když skončí, tak právník řekne:" Výborné, tento spor se nedá prohrát." "Panebože, to je hrůza", spustí Abeles nářek. "Co se děje?", vyptává se právník. "Já jim to vylíčil z pohledu druhý strany."

Když Izraelci dobyli roku 1967 Jeruzelem, oznámili, že se dohodli s Jordánskem, jak si rozdělí Zeď nářků. Izrael si ponechá Zeď a Jordánsko nářky.

Bankéř Blumenthal, pokřtěný žid, zasnoubil svého syna s dcerou velkoobchodníka Kohna, který se taky dal pokřtít. "Takového zetě jsem si vždy přál", vypráví Kohn přátelům, "sympatického křesťanského mladíka z dobré židovské rodiny."

Eckstein si dal u krejčího ušít kalhoty. Krejčí ale stále ne a ne být s kalhotami hotov. Za měsíc si eckstein stěžuje:" Bůh stvořil svět za šest dní a oni potřebujou na jedny kalhoty celej měsíc." "Jenže podívaj se na ten světa a pak si prohlídnou ty kalhoty."

Na pohřbu bohatého Loewensteina pláče jeden ze smutečních hostů mnohem usedavěji než ostatní. Dojatý rabín mu polklepe na rameno a praví: "Je mi vás opravdu líto. Patříte do příbuzenstva?" "Právě, že ne", odpovídá muž, "proto tak pláču."

Dva staří přátelé se potkají po delší době. "Poslouchej, můj syn se příští neděli žení. Takže tě srdečně zvu na svatbu." "Milerád přijdu. a kde se to koná?" "U nás v Maislovce. Projdeš od nábřeží druhou doprava, pak doleva a pak zase doprava, najdeš číslo devatenáct a v druhém patře zaklepeš čelem na dveře." "Proč zrovna čelem?" "Přece nepřijdeš s prázdnýma rukama."

K tarnopolskému rabínovi přijde mladý muž pro radu. Nemůže se totiž rozhodnout, má-li se oženit, nebo ne. "Její otec je vážený a vzdělaný člověk" "Tak se ožeň." "Ale dcera je škaredá jak ropucha." "Tak se nežeň." "Ale dostane dvacet tisíc zlotých věna." "Tak se ožeň." "Ale ona kulhá." "Tak se nežeň." "Ale její otec si mně chce vzít za společníka." "Tak se ožeň." "Ale ona se ráda hádá." "Tak se nežeň." "Rabíne, jakou radu mi tedy dáváte?" "Soudím", povídá rabín po chvilce, "že byses měl dát pokřtít." "A proč, rebe?" "Protože pak půjdeš na nervy farářovi."

Potkají se dvě židovské mámy: "Tak co, Rút, jak se daří dětem?" "Ani se neptej, náš Moše si vzal pěknou mrchu! Do jedenácti se válí v posteli, celý dny trajdá venku a utrácí bůhví za co, a když chudák kluk celej uhoněnej večer konečně přijde domů, myslíte,že pro něj má pořádnou teplou večeři? Pche! Ještě ho nutí, aby ji vzal do drahé restaurace!" "A co Esterka?" "Ta si vzala učiněného světce! Snídani ji nosí do postele, koupí jí všecko, nač si vzpomene, a večer ji vodí do prvotřídních podniků."

Šnorer Lebetran byl velmi zbožný. A tak když se jednou modlil, zjevil se mu archanděl Gabriel. "Milý Gabrieli", povídá Lebetran, "co je pro Boha milión let?" "Milión let je pro Boha jedna vteřinka." "A co je pro Boha milión dolarů?" "Milión dolarů je pro Boha jako cent." "A nemohl by mi tedy Bůh dát cent." "jistě, počkej vteřinku..."

Šnorer: "Celý život mě pronásleduje smůla." Prokurista Spitz: "Jaké je vaše povolání?" Šnorer: "Hudebník." "Na jaký nástroj hrajete?" "Na pozoun" "Tak pojďte dál a něco mi zahrajte. Náhodou tady pozoun mám" "No neříkal jsem to jakou mám smůlu. Ausgerechnet musej mít zrovna pozoun."

Šnorer je jednou týdně hostem u bohatého Grunbauna. Jednoho dne si s sebou přivede mladého muže a beze slova ho posadí ke stolu. Když zpozoruje údiv v Grubaunově tváři, podá vysvětlení:" To je můj přítel, je teď u mě na stravu."

Dohazovač přivede svého klienta do rodiny budoucí nevěsty. "Kouknou jaká nóbl rodina! Podívaj se kolem. Všude samý porcelán a stříbro." "Co když to všechno je ale jen vypůjčené", pochybuje budoucí ženich. "Nesmysl", prohlašuje dohazovač, "těm přece nikdo už nepůjčí."

Fleichsman potká na Náměstí svatého Marka v Benátkách přítele Epsteina. "Co tu dělaj?", zeptá se. "jsem tu na svatební cestě.", odpovídá Epstein. "Gratuluju jim. A kde maj manželku?" "Někdo přece musí zůstat v krámě."

Víte, jak chytit deset lvů?
Chytíte jich jedenáct a jednoho pustíte.

Gross se obrátí na svého prokuristu Kleina: "Poslechnou, chci jaksepatří oslavit 50 let naší firmy. Ale musí se při tom něco dít, nesmí to nic stát a zaměstanci musejí být spokojeni." Klein navrhuje: "Oběs se. Bude se tu něco dít, nebude to nic stát a zaměstanci budou spokojeni."

Dva Židé z Haliče přijedou do Vídně a chtějí se tam ubytovat v hotelu U města Paříže. "Kolik u vás stojí dvoulůžkový pokoj?" "To záleží na tom, ve kterém je poschodí. V přízemí tisíc šilinků, v 1. patře osm set, ve druhém šest set, ve třetím čtyři sta a ve čtvrtém tři sta. Židé poděkují a mají se k odchodu. "Zdají se pánům náše ceny příliš vysoké?", ptá se ještě recepční. "To ne", ujišťují ho oba, "Jenom hotel se nám zdá příliš nízký."

Kohn v restauraci: "Pane vrchní, co to má znamenat?! Tady jsem z polévky vylovil kus starého hadru!" Číšník na to: "No a, nemůžete přece chtít, aby v polévce za pět geošů byly bruselské krajky!"

Kohn se svou dcerou Mici cestují po Palestině. Jednoho dne uzřeli tlupu loupeživých Beduínů přímo k nim se ženoucích. Nebylo času se skrýt, ani uniknout a tak je Beduíni okradli o vše, co u nich našli. "Aj, vaj, brečel Žid, co budeme teď dělat bez peněz?" "Žadný strach thateleben, těšila ho dcerka a při tom vylovila ze své vaginy peněženku a šperky, které tam duchapřítomně ukryla." "Schade, praví lítostivě Kohn, že jsme s sebou nevzali starou Sáru, mohli jsme zachránit i kufry."

Odkud králík určitě neuteče?
Přece z pekáče.

Letí tři mouchy a první povídá: „Pozor, stěna!”
Bum!
„Vidíme.”
Bum, bum!

Víte, co udělá devadesátdevětkrát klik a jednou klak?
Stonožka s dřevěnou protézou.

Víte, co dělá lenochod, když v lese hoří?
Hoří taky!

Potká vosa sršeň a přemlouvá ji: „Řekni nějakej vtip.”
„Ale já žádnej neznám,” omlouvá se sršeň.
Vosa udiveně prohlásí: „Jseš sršeň, tak máš sršet vtipem, ne?”

„Proč pořád louskáš prsty?”
„Abych zahnal tygry.”
„Ale u nás přece žádní nejsou.”
„Vidíš, že je to účinné.”

U psího soudu: „... A tímto se odsuzuje na pět let za prodej plynových masek blechám.”

„Sousede, jaké výhody má takový bojový pes?”
„No, můžete si s ním třeba zaboxovat.”

Proč sbírá pytlák v lese pasti?
Aby měl peněz jako želez.

„Co se to stalo vašemu psovi - přiběhne, skočí do kýblu, přeleze kámen, otře ho a tak dokola?”
„Ále, manželka je v lázních, na nás připadl v paneláku úklid chodby, tak ho učím umývat schody!”