Vtipy o kultuře a umění - 450 zajímavých

Babička hlídala na pláži vnoučka, který si v koupacím župánku a se slamáčkem na hlavičce plácal lopatičkou a kyblíčkem bábovičky. Najednou se zvedla obrovská vlna, zalila pláž a vzala chlapečka s sebou. Babička padla na kolena a úpěnlivě se začala modlit: „Bože na nebesích, prosím tě, vrať mi mého milovaného vnoučka. Je to přece takové nevinné stvoření...”
Jako zázrakem se přihnala další mohutná vlna a zanechala na pláži vnoučka přesně na původním místě, v župánku, s lopatičkou a kyblíčkem. Babička chvilku nedůvěřivě koukala, pak zvedla oči k nebesům a zatvářila se naštvaně: „Měl ale klobouček...”

Proč se Ježíš Kristus nenarodil v Itálii?
Protože tam nenajdeš tři moudré muže a jednu pannu!

Přijde medvídek Pú za Prasátkem: „Budu zakládat firmu Medík. Pomohlo bys mi?”
„Co budeme dělat, budeme prodávat med?”
„Ne, med budeme kupovat, prodávat budeme vepřové.”

Přijde papež do nebe a Alláh povídá: „Apríl!”

Přijde kostelník do zpovědnice a farář se ho ptá: „Kdo mi chodí do zahrady na jablka?”
„Tady není slyšet, pane farář,” na to kostelník.
Farář pokračuje: „Kdo mi chodí na mešní víno?”
Kostelník zase odpoví: „Tady není slyšet, co říkáte, pane farář!”
„To není možné,” zavrtí hlavou farář. „Pojď, vyměníme si to.”
Kostelník se jde posadit na jeho místo a ptá se: „Kdo mi chodí za starou?”
Farář na to: „Máš pravdu, tady fakt není nic slyšet!”

Farářovi se ztratilo služební kolo. Zavolá si kostelníka a vysvětluje mu svůj plán: „V neděli při mém kázání se budeš dívat pozorně na lidi v kostele. Budu se modlit desatero a zdůrazním přikázání Nepokradeš, a ty zjistíš, s kým to nejvíc trhlo.”
V neděli na kazatelně se farář modlil desatero, ale přikázání Nepokradeš kupodivu nezdůraznil. Kostelníka to překvapilo a hned po kázání se faráře vyptává, proč změnil svůj plán.
„Víš, kostelníku, když jsem se dostal k přikázání Nesesmilníš, jako zázrakem jsem si uvědomil, kde jsem to kolo zapomněl!”

Přijde chlapík do patentní kanceláře: „Vymyslel jsem stroj času. Můžu si ho dát patentovat?”
„Bohužel ne, byl zde patentován včera.”
„A jaké jste měli úřední hodiny minulý týden?”

Zbláznil se herec. Projevovalo se to zuřivostí a naprostou nesnášenlivostí. Kolegové povolali lékaře, který se domníval, že když mu dají nastudovat nějakou velkou roli, mohlo by ho to uklidnit. Dali mu tedy nastudovat Othella. Zdánlivě bylo všechno v pořádku, ale pouze do té doby, než roli nastudoval. Pak choroba vypukla znovu. Když takto nastudoval, co se dalo a zlepšení nenastalo, obrátili se kolegové opět na lékaře. Ten děl: „Podívejte se, je to sice herec, ale je to blázen, tak mu dejte nastudovat třeba telefonní seznam, vždyť je to jedno.”
Dali tedy na radu učeného muže. A byl klid. Týden, dva týdny, měsíc... Po měsíci se jeden z kolegů osmělil: „Tak co, mistře, jak se vám líbí ta nová hra?”
„Ke hře samotné jsem se zatím nedostal, ale podle osob to musí být něco kolosálního!”

Umře Žid a jde do nebe. Tam na něj čeká Svatý Petr a provádí ho přes celá nebesa. Na jednom místě Svatý Petr udělá: „Psst!”
„Proč?” diví se Žid.
Svatý Petr vysvětluje: „Na druhé straně jsou křesťani a myslejí si, že jsou tu jediní!”

Přijde chlapík k věštkyni a svěřuje se jí: „Včera v noci se mi zdálo, že dnes odpoledne uklouznu po bahně a zlámu si obě nohy. Je to pravda?”
Věštkyně se podívá do své křišťálové koule a po chvíli nesrozumitelného zaříkávání sděluje zákazníkovi, co se dozvěděla: „Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.”
„Tak mi řekněte radši nejdřív tu dobrou,” rozhodne se chlapík.
„Ta dobrá zpráva je, že po žádném bahně dnes odpoledne neuklouznete.”
„Uf, to se mi ulevilo... A ta špatná?” vyzvídá šťastný zákazník.
Věštkyně: „Neuklouznete po bahně, ale po velikém psím lejnu!”