Nejlepší vtipy

„Poslechnou, Bondy. Co by dělali, kdyby jich v poušti přepadl lev?”
„Vzal bych kvér a zastřelil ho.”
„Ale co, kdyby kvér neměli?”
„Tak bych vytáhnul pistoli.”
„Pistol by taky neměli.”
„Potom bych vzal dýku a probod bych ho.”
„Co kdyby neměli ani dýku?”
„Sundal bych kožich a nacpal mu ho do chřtánu.”
„Prosím jich, Bondy, v poušti, v tom hicu, a kožich?”
„Poslechnou, Khon, komu vlastně voni fanděj? Mně, nebo tý bestii?”

Pepa s Frantou se zdrží v hospodě trochu déle, a tak Pepa přespí u Franty. Ten se ho ptá: „Chceš spát s Fifinkou nebo ve vaně?”
„Ve vaně!”
Ráno se Pepa v koupelně vzbudí, krásná dívka připravuje snídani a představuje se Pepovi: „Já jsem Fifinka!”
Pepa odpoví: „A já strašný vůl!”

Generální ředitel zahraniční firmy se zlobí na personálního ředitele: „Co jsi to nechal napsat do novin za inzerát? Co to má znamenat - hledáme sexretářku. Já jsem ženatý muž, víš, jaké se doma strhne peklo?!”
Pak se šéf trošku uklidní a říká svému podřízenému mírnějším hlasem: „Já vím, že jsi pravdomluvný člověk, ale co jsem ti vždycky říkal - když je to nutné, někdy se lhát musí.”

Ředitel blázince si nechá postavit okolo svého království sto zdí. Dva blázni se přesto pokouší utéct. Lezou a lezou.
Jsou u 25. zdi a první blázen se ptá druhého: „Ještě můžeš?”
„Jo, ještě můžu.”
Jsou u 50. zdi a první blázen se opět ptá: „Ještě můžeš?”
„Jo, ještě můžu.”
Jsou u 75. zdi a blázen se zase ptá toho druhého blázna: „Ještě můžeš?”
Druhý si setře pot z čela: „Zatím ještě můžu.”
Jsou u 99. zdi a ten první se jako obvykle zeptá: „Tak co, ještě můžeš?”
„Ne! Už nemůžu!”
„Tak se vrátíme...”

„Pepíčku, zase jsi přišel pozdě! Stane se to ještě jednou a...” Paní učitelka si nemůže vzpomenout.
„Tak mě vyhodíte?” ptá se Pepíček. „No to mi říkal tatínek taky, když mě odvážel na smetiště...”

Svěřuje se psychiatr chirurgovi: „Měl jsem v ordinaci pacienta, co měl utkvělou představu, že je anděl.”
„A co jste s ním udělal, pane kolego?”
„Uřezal jsem mu křídla a ona ho přešla legrace!”

U brány hřbitova hledí muž na podivný průvod - za rakví kráčí muž s manželkou a psem - dobrmanem a potom dlouhá řada mužů. Stojící muž nevydrží a ptá se, kdo to ma pohřeb. Muž za rakví odvětí: To je pohřeb mojí tchýně. Vidíte toho dobrmana? To on napadl tchýni a zakousl ji. To je ale pes, nemohl byste mi ho půjčit na pár dní? Proč ne, jen si musíte stoupnout na konec té řady!

Nájemník si stěžuje majiteli domu:"Ti lidé nade mnou po půlnoci aspoň hodinu dupali a křičeli."-"A vzbudili vás?" -"Naštěstí ne.já jsem hrál na saxofon."

Ve vlaku povídá taková lidská troska: „Narodil jsem se ve čtyřicátém šestém roce.”
„A před Kristem, nebo po Kristu?” zajímá se spolucestující.

Rvačka mezi námořníky v krčmě je v plném proudu. Mladý námořník Patrick přichází v čele svých věrných kamarádů, rozhlédne se před krčmou a povídá: "Jdu tam a to budete koukat, jaký tam udělám za pár minut pořádek. V momentě to bude lítat na ulici." Kamarádi stojí v houstnoucím šeru na ulici před krčmou a čekají. Vtom vylétne postava oknem. Chvíli řev zevnitř, rány a kvílení...a vyletí druhá. Kamarádi počítají: "Třetí...čtvrtý...pátý...šestý...sedmý!" Se země se najednou zvedne Patrick a na kamarády vztekle zavrčí: "Nepočítejte, troubové! To jsem pořád já!"