Nejlepší vtipy

Atraktivní studentka přijde na zkoušku k profesorovi. Posadí se, poodhrne sukni a řekne: "Udělala bych cokoliv, abych dostala tu zkoušku." Profesor vytáhne obočí: "Cokoliv?" Studentka si přisune židli ke stolu profesora a ztiší hlas: "Ano, COKOLIV". Profesor se k ní nakloní a zeptá se také tlumeně: "Skutečně COKOLIV?" Studentka se k němu nakloní a zašeptá mu do ucha: "Skutečně COKOLIV!" Profesor se k ní také nakloní za zašeptá jí do ucha: "Mohla byste... STUDOVAT?"

Co nám dává husa?Fádlo.Sádlo, ano správně, a co nám dává ještě?Fádlo.No, to už jsi říkal, ale co nám dává ještě kromě sádla?Fádlo.Podívej se, Pepíčku, zkusíme to jinak. Kde spí tatínek?V hofpodě.Ehm..., a kdepak spí maminka?U foufeda.No..., a kde spinkáš ty, Pepíčku?V poftýlce.No vidíš! A čím se přikrýváš?Pefinou.No, a co je v peřině?Pefí.No, vidíš, takže co nám dává ještě husa?Fádlo.

Chlápek přijde pozdě do práce a omlouvá se šéfovi: „Promiňte, já jsem zaspal!”
„Cože - vy spíte i doma?!”

Učitelka se ptá dětí, jak se vyrábí elektřina. Hlásí se Pepíček: „Prosím, elektřina se vyrábí v chlévě!”
„Jak jsi na to přišel, Pepíčku?”
„No, když minule vypnuli proud, tatínek křičel: Co tam ty svině s tou elektřinou zase dělají?!”

„A nebojíte se, klaune, chodit sám v noci po městě?”
„Nebojím, pane řediteli. Já znám karate, džudo...”
„No to jste výborný, klaun!”
„... a ještě pár japonských výrazů.”

Policista chytí na pláži pytláka a chce mu dát pokutu za lov humrů bez povolení. "Jakou pokutu?" diví se pytlák "Vždyť jsem nic neudělal. Tihle dva humři jsou moji mazlíčci a já je tady jenom venčím" "Nevymýšlejte si!" oboří se na něj policista "Je to pravda" trvá na svém pytlák "Pustím je, aby si zaplavali a když zapískám, tak se vrátí" "No to chci vidět" řekne pochybovačně policista. Pytlák tedy hodí oba humry do vody. "Fajn" řekne policista po chvíli "Teď zapískejte a schválně, jestli se ti humři vrátí" "Humři" podiví se pytlák "Jací humři??"

To takhle přišel jednou do práce na okrsek nahatej polda. Když to viděl jeho starej, nechal si ho předvolat k sobě do kanclu. "Novák, co je to? Jakto že ste nahej v práci?" "No já byl včera na tom mejdanu." "No a co jako s tím?" "Asi po půl noci, když sme všichni tančili, zhaslo najednou světlo a ozval se hlas: "Tak dámy, svlékáme se." ženský se svlíkly, pak se zase rozsvítilo no a tančilo se dál. Po chvíli zase zhaslo světlo a ozval se hlas: "Tak pánové, svlékáme se. Tak sme se svlíkli no a tančilo se dál. Pak potřetí zhaslo světlo a ozvalo se: "Tak pánové, do práce ! No a tak sem tady."

Policajt: "Pane Mráček, jak to děláte, že si žijete tak nad poměry a nikde řádně nepracujete?" Mráček: "No to je jednoduchý, sázím se s lidma." Policajt: "No dobře, tak to vyzkoušejte třeba se mnou." Mráček: "No, vsaďte se, že vylezu v pátek v 17.00 na sochu sv. Václava a načůrám do prstýnku, kterej budete vy držet v ruce." Policajt: "Není možný. O 10.000,- Kč" Pátek: Mráček leze nahoru, pochopitelně se netrefí a když platí 10 000 Kčs, tak policajt povídá: "No to jste ale moc nevydělal." Mráček: "Ale jó, já se totiž se všema lidma tady okolo o 1000 Kč, že dnes odpoledne na Václaváku pochčiju policajta."

Jedou policisté na zájezd patrovým autobusem. Ti dole se vesele baví, když tu si všimnou, že nahoře je nějak podezřelé ticho. Jeden z nich se tam tedy jde podívat, a vidí, že nahoře všichni sedí jak přikovaní, drží se sedadel a vyděšeně zírají před sebe. "Co se děje?" ptá se překvapeně. "Vám dole je hej vy tam máte řidiče!" zní odpověď.

Do mléčného baru přišel příslušník StB v civilu a vyslovil své přání: "Prosil bych koblížky a čaj." "Koblížky nejsou," ohlásila vedoucí. "Tak koblížky a kafe." "Dyť vám říkám, že koblížky nejsou." "Ježíšmarjá, tak koblížky a kakao." Vedoucí běžela k telefonu, vytočila přímou linku náčelníka, protože příslušníka v civilu velice dobře znala a zoufale pravila: "Soudruhu náčelníku, prosím vás, ihned sem přijďte, nebo se zblázním, mám tu potíže s jedním vaším podřízeným." Náčelník přiběhl za pár minut, poslal příslušníka pryč a pravil: "Tak copak provedl?" Vedoucí začala trpělivě líčit své utrpení: "Chtěl koblížky a čaj, já mu říkám, že koblížky nemáme a on, že tedy chce koblížky a kafe. Já mu znovu povídám, že koblížky nejsou a on vám, soudruh náčelníku, na mě vybafne, abych mu dala koblížky a kakao. To je hrůza, co?" Náčelník se rozčílil a začal křičet: "To je blbec, co? Měla jste ty koblížky vzít a omlátit mu je o hlavu!"